Tiskové zprávy
Česká krajina: Rozstřílené terče, kabely i rozpadlý krmelec. Úklid v rezervaci velkých kopytníků pokračuje
Další místa bývalého vojenského prostoru Milovice přestávají připomínat černou skládku. V rezervaci velkých kopytníků pokračuje již třetí měsíc úklid nebezpečných pozůstatků po činnosti armády i černých skládek, které se na rozsáhlém území začaly objevovat po odchodu vojáků.
„Největší nebezpečí představují zbytky různých železných konstrukcí, které trčí ze země. Znamenají riziko zranění návštěvníků, zvířat i zničení techniky, která se na území bývalého vojenského prostoru pohybuje,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.
Velkou část odklizeného nepořádku představují i rozstřílené plechové terče, které mohou rovněž zranit lidi i návštěvníky. K tradičním nálezům patří také izolace z nejrůznějších kabelů. Jejich zbytky jsou připomínkou „zlaté horečky“, kdy skupiny hledačů po odchodu armády v 90. letech minulého století vykopávaly v bývalém vojenském prostoru kilometry kabelů. Zatímco vlastní kabely, především ty měděné, tehdy skončily ve sběrnách, jejich gumové izolace se tři desítky let válely na mnoha místech vojenského prostoru. Na vlastní náklady je nyní odklízejí ochránci přírody.
Kromě velkého množství plastových PET lahví, rozbitého skla, plechovek od nápojů nebo starých hadrů ochránci odklidili také rozpadlý krmelec. „Vysloužilé krmelce nebo posedy jsou nebezpečné v tom, že obsahují množství hřebíků. Jednotlivá prkna nebo břevna přitom často leží tak, že špičky hřebíků míří kolmo nahoru a mohou poranit procházející lidi nebo zvířata,“ doplnil Dalibor Dostál. Dřevěné části krmelce bez hřebíků ponechali ochránci přírody na místě k zetlení, zbývající části odklidili.
Část úklidu bývalého vojenského prostoru financuje nezisková organizace z výtěžku veřejné sbírky. Činnosti prováděné ručně provádí zdarma, z vybraných peněz financuje výhradně práci těžké techniky. Úklid rezervace každoročně vrcholí na konci zimy a na začátku jara, kdy spasená vegetace přestává na několik týdnů zakrývat nepořádek nahromaděný za celá desetiletí. Úklid se nyní soustředí do těch částí rezervace, které se území spásanému velkými kopytníky připojily naposledy.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
„Největší nebezpečí představují zbytky různých železných konstrukcí, které trčí ze země. Znamenají riziko zranění návštěvníků, zvířat i zničení techniky, která se na území bývalého vojenského prostoru pohybuje,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která rezervaci velkých kopytníků v roce 2015 založila ve spolupráci s vědci.
Velkou část odklizeného nepořádku představují i rozstřílené plechové terče, které mohou rovněž zranit lidi i návštěvníky. K tradičním nálezům patří také izolace z nejrůznějších kabelů. Jejich zbytky jsou připomínkou „zlaté horečky“, kdy skupiny hledačů po odchodu armády v 90. letech minulého století vykopávaly v bývalém vojenském prostoru kilometry kabelů. Zatímco vlastní kabely, především ty měděné, tehdy skončily ve sběrnách, jejich gumové izolace se tři desítky let válely na mnoha místech vojenského prostoru. Na vlastní náklady je nyní odklízejí ochránci přírody.
Kromě velkého množství plastových PET lahví, rozbitého skla, plechovek od nápojů nebo starých hadrů ochránci odklidili také rozpadlý krmelec. „Vysloužilé krmelce nebo posedy jsou nebezpečné v tom, že obsahují množství hřebíků. Jednotlivá prkna nebo břevna přitom často leží tak, že špičky hřebíků míří kolmo nahoru a mohou poranit procházející lidi nebo zvířata,“ doplnil Dalibor Dostál. Dřevěné části krmelce bez hřebíků ponechali ochránci přírody na místě k zetlení, zbývající části odklidili.
Část úklidu bývalého vojenského prostoru financuje nezisková organizace z výtěžku veřejné sbírky. Činnosti prováděné ručně provádí zdarma, z vybraných peněz financuje výhradně práci těžké techniky. Úklid rezervace každoročně vrcholí na konci zimy a na začátku jara, kdy spasená vegetace přestává na několik týdnů zakrývat nepořádek nahromaděný za celá desetiletí. Úklid se nyní soustředí do těch částí rezervace, které se území spásanému velkými kopytníky připojily naposledy.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina nebo nákupem na e-shopu www.zelenadomacnost.com, kde je rezervace jedním z podporovaných projektů.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadační fond rodiny Orlických, Qminers, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Accace, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Pro živou zahradu, Hello bank, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou, klubů branných činnosti Military Experience a klub Off-Road Milovice.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
