Tiskové zprávy
Arnika - program Toxické látky a odpady: Rtuť v rybách vzbuzuje celosvětové obavy a volá po globální úmluvě
Mezinárodní pracovní skupina Zero Mercury (Zero Mercury Working Group) (1) dnes zveřejnila novou studii upozorňující na přítomnost rtuti v rybách (2). Studii připravila síť nevládních organizací v souvislosti s blížícím se jednáním zástupců světových vlád, kteří budou příští týden v Nairobi diskutovat možnost přípravy nové úmluvy o rtuti. Na podkladech pro studii se podílelo také sdružení Arnika (3). Studie ukazuje, že působení methylrtuti přijímané také z rybího masa a z mořských živočichů živících se rybami jsou pro lidské zdraví významné a vyžaduje účinnou odpověď vlád a OSN. Na setrvalost problému s přítomností rtuti v rybách také v České republice nepoukazují ani tak výsledky rozborů ryb z prodejní sítě publikované ve studii, ale nové analýzy publikované dnes Arnikou v souvislosti se studií.
Arnika nechala souběžně s celosvětově prováděnou studií zpracovat analýzy přítomnosti rtuti ve 33 vzorcích volně žijících ryb odchycených ve 4 různých řekách a jedné pískovně a pro srovnání ve 4 vzorcích ryb z prodejní sítě odlovených v třeboňských rybnících (4). „Výsledky ukázaly, že ze zkoumaných lokalit se nejvyšší koncentrace rtuti nacházejí v rybách z Labe v Obříství, tedy pod Spolanou Neratovice, odkud pocházely také jediné dva vzorky ryb překračující hygienický limit 0,5 mg rtuti/kg. Ovšem zvýšené hodnoty rtuti byly i ve vzorcích z Odry v Ostravě, kde lze zvýšený obsah rtuti zdůvodnit kumulací průmyslových zdrojů, především hutí, koksáren a energetických provozů,“ shrnul výsledky průzkumu Arniky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. Podle výzkumu zadaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2007 patří k lokalitám s vysokým obsahem rtuti v rybách ještě nádrž Skalka na řece Ohři (5). „Jmenovaný výzkum potvrdil, že právě přítomnost rtuti v rybách z českých řek a vodních nádrží zůstává problémem,“ dodal Petrlík.
<p>
„Kontaminace ryb rtutí vyvolává obavy v globálním měřítku. Naše studie ukazuje, že široce akceptovaný limit pro příjem methylrtuti je překračován v každé ze sledovaných oblastí světa,“ řekl Michael Bender, spoluautor zprávy „Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern“ a člen Zero Merkury Working Group. Podle zprávy je riziko největší pro populace, jejichž konzumace ryb na osobu je vysoká, a v oblastech, kde se v důsledku znečištění zvýšil průměrný obsah rtuti v tělech ryb. Ale rizika spojená s methylrtutí v jídle existují i tam, kde jsou konzumace ryb na osobu i průměrné hodnoty rtuti v tělech ryb poměrně nízké. V kulturách, kde jsou mořští savci tradiční součástí jídelníčku, se může rtuť v tělech těchto živočichů podstatně podílet na celkové expozici vlivu rtuti z jídla.
</p><p>
„Dnes zveřejněná studie i námi zadané analýzy jen potvrzují nutnost něco udělat se zdroji úniků rtuti do životního prostředí. Doufáme proto, že se zástupci jednotlivých vlád příští týden v Nairobi shodnou na potřebě nové mezinárodní úmluvy o rtuti,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Česká republika jako předsednická země Evropské unie může k takové dohodě významně přispět. Právě v Nairobi se na příkladu chystané úmluvy o rtuti ukáže schopnost našich vyjednavačů na poli životního prostředí. Arnika se bude snažit k vyjednání nové úmluvy přispět také prostřednictvím svého zástupce na této schůzce. „Právě dnes nevládními organizacemi vydaná studie je jedním z příspěvků k chystanému jednání,“ uzavřel Petrlík.
</p>
(1) Pracovní skupina Zero Mercury je mezinárodní koalicí více než 75 nevládních neziskových organizací z celého světa, ustanovenou v roce 2005 Evropským úřadem pro životní prostředí (European Environmental Bureau) a skupinou Mercury Policy Project / Ban Mercury Working Group. Úkolem skupiny je trvale snižovat úniky rtuti ze všech zdrojů, které můžeme kontrolovat, s cílem eliminace zdrojů jejích úniků v životním prostředí v rámci Evropské unie i globálně. Síť usiluje rovněž o naprostý zákaz těžby a trvalé snižování poptávky i nabídky tohoto toxického kovu. Více viz www.zeromercury.org.
<p>
(2) Studie nese název Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern (Rtuť v rybách: Neodkladný celosvětový problém). Její stručné shrnutí i s odkazem na studii ke stažení najdete na: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2147341.
</p><p>
(3) Do studie jsme přispěli informacemi z České republiky a v české prodejní síti jsme opatřili čtyři vzorky ryb dle zadání mezinárodního týmu. Konkrétně se jednalo o dva vzorky zmrazeného žraloka (země původu Panama) a dva vzorky zmrazené štiky (země původu Maďarsko). Pro štiku i žraloka se v EU uplatňuje měkčí limit pro obsah rtuti (1,0 mg rtuti/kg čerstvé váhy), než je tomu u říčních ryb, jejichž analýzy zadala Arnika. Výsledky rozborů, jak jsou uvedené v citované studii, shrnuje následující tabulka:
</p><p>
(4) Graf a tabulka shrnují výsledky analýz 37 vzorků ryb z českých řek a vodních ploch na přítomnost rtuti. Analýzy provedla Vysoká škola chemicko-technologická.
</p><p>
(5) Viz prezentaci MZe ČR „Kvalita ryb v českých a moravských tocích“ http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/MZe_ryby_nahled_fin.pdf
</p>
Arnika nechala souběžně s celosvětově prováděnou studií zpracovat analýzy přítomnosti rtuti ve 33 vzorcích volně žijících ryb odchycených ve 4 různých řekách a jedné pískovně a pro srovnání ve 4 vzorcích ryb z prodejní sítě odlovených v třeboňských rybnících (4). „Výsledky ukázaly, že ze zkoumaných lokalit se nejvyšší koncentrace rtuti nacházejí v rybách z Labe v Obříství, tedy pod Spolanou Neratovice, odkud pocházely také jediné dva vzorky ryb překračující hygienický limit 0,5 mg rtuti/kg. Ovšem zvýšené hodnoty rtuti byly i ve vzorcích z Odry v Ostravě, kde lze zvýšený obsah rtuti zdůvodnit kumulací průmyslových zdrojů, především hutí, koksáren a energetických provozů,“ shrnul výsledky průzkumu Arniky RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. Podle výzkumu zadaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2007 patří k lokalitám s vysokým obsahem rtuti v rybách ještě nádrž Skalka na řece Ohři (5). „Jmenovaný výzkum potvrdil, že právě přítomnost rtuti v rybách z českých řek a vodních nádrží zůstává problémem,“ dodal Petrlík.
<p>
„Kontaminace ryb rtutí vyvolává obavy v globálním měřítku. Naše studie ukazuje, že široce akceptovaný limit pro příjem methylrtuti je překračován v každé ze sledovaných oblastí světa,“ řekl Michael Bender, spoluautor zprávy „Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern“ a člen Zero Merkury Working Group. Podle zprávy je riziko největší pro populace, jejichž konzumace ryb na osobu je vysoká, a v oblastech, kde se v důsledku znečištění zvýšil průměrný obsah rtuti v tělech ryb. Ale rizika spojená s methylrtutí v jídle existují i tam, kde jsou konzumace ryb na osobu i průměrné hodnoty rtuti v tělech ryb poměrně nízké. V kulturách, kde jsou mořští savci tradiční součástí jídelníčku, se může rtuť v tělech těchto živočichů podstatně podílet na celkové expozici vlivu rtuti z jídla.
</p><p>
„Dnes zveřejněná studie i námi zadané analýzy jen potvrzují nutnost něco udělat se zdroji úniků rtuti do životního prostředí. Doufáme proto, že se zástupci jednotlivých vlád příští týden v Nairobi shodnou na potřebě nové mezinárodní úmluvy o rtuti,“ řekla tisková mluvčí Arniky Mgr. Zora Kasiková. Česká republika jako předsednická země Evropské unie může k takové dohodě významně přispět. Právě v Nairobi se na příkladu chystané úmluvy o rtuti ukáže schopnost našich vyjednavačů na poli životního prostředí. Arnika se bude snažit k vyjednání nové úmluvy přispět také prostřednictvím svého zástupce na této schůzce. „Právě dnes nevládními organizacemi vydaná studie je jedním z příspěvků k chystanému jednání,“ uzavřel Petrlík.
</p>
(1) Pracovní skupina Zero Mercury je mezinárodní koalicí více než 75 nevládních neziskových organizací z celého světa, ustanovenou v roce 2005 Evropským úřadem pro životní prostředí (European Environmental Bureau) a skupinou Mercury Policy Project / Ban Mercury Working Group. Úkolem skupiny je trvale snižovat úniky rtuti ze všech zdrojů, které můžeme kontrolovat, s cílem eliminace zdrojů jejích úniků v životním prostředí v rámci Evropské unie i globálně. Síť usiluje rovněž o naprostý zákaz těžby a trvalé snižování poptávky i nabídky tohoto toxického kovu. Více viz www.zeromercury.org.
<p>
(2) Studie nese název Mercury in Fish: An Urgent Global Health Concern (Rtuť v rybách: Neodkladný celosvětový problém). Její stručné shrnutí i s odkazem na studii ke stažení najdete na: http://www.arnika.org/clanky.shtml?x=2147341.
</p><p>
(3) Do studie jsme přispěli informacemi z České republiky a v české prodejní síti jsme opatřili čtyři vzorky ryb dle zadání mezinárodního týmu. Konkrétně se jednalo o dva vzorky zmrazeného žraloka (země původu Panama) a dva vzorky zmrazené štiky (země původu Maďarsko). Pro štiku i žraloka se v EU uplatňuje měkčí limit pro obsah rtuti (1,0 mg rtuti/kg čerstvé váhy), než je tomu u říčních ryb, jejichž analýzy zadala Arnika. Výsledky rozborů, jak jsou uvedené v citované studii, shrnuje následující tabulka:
</p><p>
(4) Graf a tabulka shrnují výsledky analýz 37 vzorků ryb z českých řek a vodních ploch na přítomnost rtuti. Analýzy provedla Vysoká škola chemicko-technologická.
</p><p>
(5) Viz prezentaci MZe ČR „Kvalita ryb v českých a moravských tocích“ http://www.bezpecnostpotravin.cz/UserFiles/File/Publikace/MZe_ryby_nahled_fin.pdf
</p>
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
