Tiskové zprávy
Hnutí DUHA a AOPK ČR: Rys ostrovid potvrzen i v Jizerských horách
Nová fotodokumentace poprvé nezpochybnitelně potvrdila výskyt rysa ostrovida v Jizerských horách. Podařilo se to díky spolupráci Hnutí DUHA Olomouc a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy chráněné krajinné oblasti Jizerské hory v rámci společného monitoringu evropsky významných druhů šelem v České republice [1]. Stalo se to vzápětí po nových nálezech, svědčících o dalším rozmnožování vlčí smečky na Dokesku [2]. Počátek nového roku tak přinesl do severních Čech další pozitivní zprávu o výskytu velkých šelem.
Snímek rysa je první fotodokumentací této šelmy na české straně Jizerských hor (v loňském roce byl rys zachycen v Polsku). Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského národního parku. Tuto zimu se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo.
První fotografie nejsou příliš kvalitní, je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách. Podle nejnovější publikace, která shrnuje dosavadní poznatky o výskytu velkých šelem v širší oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Górach Stołowych a na Broumovsku, se v letech 2012-13 vyskytovali na tomto území minimálně 2-3 rysi [3].
Zda se rysi, vyhubení v severních Čechách v průběhu 18. století [3], do regionu nyní vracejí z Šumavy, Karpat či jiných evropských populací, zatím není jasné. Mohla by to odhalit genetická analýza vzorků trusu nebo srsti, ty však zatím nebyly nalezeny. Právě na jejich vyhledávání se nyní soustředí pozornost jizerských zoologů a ochranářů. Genetické analýzy bude provádět Ostravská univerzita ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců v Brně.
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
Rysi a vlci se postupně vracejí do našich pohraničních hor. Je to výborná zpráva pro milovníky naší přírody i pro lesy a lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak rys plní důležitou funkci: reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu. Návrat šelem je pomalý a lidé tak mají čas si na jejich přítomnost zvyknout. Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se se se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz - pokud se podaří najít vzorky trusu.
Jiří Hušek, AOPK ČR, ředitel Regionálního pracoviště Liberecko, řekl:
Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti. Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu v Jizerských horách, které "praskají ve švech" pod náporem návštěvníků v zimě i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá "divočina" Jizerskohorských bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá takřka třicet čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů.
Kontakty:
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, 728 832 889
Jiří Hušek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Regionálního pracoviště Liberecko, jiri.husek@nature.cz, 602 664 849
Karolína Šůlová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@nature.cz, 724 102 406
Poznámky:
[1] Snímky byly pořízen v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska "Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000" (více na http://monitoring.selmy.cz), na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Univerzita Karlova, Ostravská univerzita a správy Krkonošského národního parku a národního parku České Švýcarsko.
[2] Více na: http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/vlci-smecka-na-dokesku-se-rozrostla-i-loni/
[3] Více informací v článku: Flousek J., Zając T., Kutal M., Żuczkowski M., Pałucki A., Pudil M. & Kafka P., 2014: Velké šelmy (Carnivora) v Krkonoších, Jizerských horách, GórachStołowych a na Broumovsku (Česká republika, Polsko) - minulost a přítomnost. Opera Corcontica 51: 37-59. případně jeho shrnutí na http://www.selmy.cz/clanky/krkonose-staronovy-domov-velkych-selem/
Snímek rysa je první fotodokumentací této šelmy na české straně Jizerských hor (v loňském roce byl rys zachycen v Polsku). Vzhledem k velikosti domovských okrsků velkých šelem se může jednat o téhož rysa, který byl v minulých letech zaznamenán v Krkonoších. Také zde probíhá intenzivní monitoring, který organizuje Správa Krkonošského národního parku. Tuto zimu se však rysa vyfotografovat zatím nepodařilo.
První fotografie nejsou příliš kvalitní, je však na nich patrná minimální skvrnitost zvířete. Zoologové doufají, že portréty kočkovitého predátora budou v severních pohořích přibývat a jedinečné skvrnění na srsti umožní spolehlivou identifikaci jednotlivých zvířat. To by pomohlo upřesnit odhady o početnosti šelem v severních Čechách. Podle nejnovější publikace, která shrnuje dosavadní poznatky o výskytu velkých šelem v širší oblasti Jizerských hor, Krkonoš, Górach Stołowych a na Broumovsku, se v letech 2012-13 vyskytovali na tomto území minimálně 2-3 rysi [3].
Zda se rysi, vyhubení v severních Čechách v průběhu 18. století [3], do regionu nyní vracejí z Šumavy, Karpat či jiných evropských populací, zatím není jasné. Mohla by to odhalit genetická analýza vzorků trusu nebo srsti, ty však zatím nebyly nalezeny. Právě na jejich vyhledávání se nyní soustředí pozornost jizerských zoologů a ochranářů. Genetické analýzy bude provádět Ostravská univerzita ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců v Brně.
Miroslav Kutal, expert na ochranu velkých šelem Hnutí DUHA Olomouc, řekl:
Rysi a vlci se postupně vracejí do našich pohraničních hor. Je to výborná zpráva pro milovníky naší přírody i pro lesy a lesníky. Rys se živí především srnci, občas i kolouchy nebo laněmi. V přírodě tak rys plní důležitou funkci: reguluje přemnožené kopytníky a pomáhá tím udržovat přírodní rovnováhu. Návrat šelem je pomalý a lidé tak mají čas si na jejich přítomnost zvyknout. Zatím nevíme, zda se jedná o migrujícího jedince nebo zvíře, které se se se v Jizerských horách a Krkonoších usadilo trvale. Doufáme, že nám další informace přinesou snímky z fotopastí a výsledky genetických analýz - pokud se podaří najít vzorky trusu.
Jiří Hušek, AOPK ČR, ředitel Regionálního pracoviště Liberecko, řekl:
Pro jizerskohorské ochranáře a lesníky jsou snímky z fotopasti potvrzením toho, co vědí už několik let, tedy že se rysi v našich horách postupně zabydlují a stávají se sice vzácnou, ale snad trvalou součástí přírody chráněné krajinné oblasti. Někoho možná překvapí, že tyto plaché šelmy mohou najít prostředí k životu v Jizerských horách, které "praskají ve švech" pod náporem návštěvníků v zimě i v létě. Ale například obtížně přístupná skalnatá "divočina" Jizerskohorských bučin s jednou z největších národních přírodních rezervací v ČR zaujímá takřka třicet čtverečních kilometrů a poskytuje dostatek potravy i klidu pro život a rozmnožování nejen rysů, ale i dalších vzácných živočichů.
Kontakty:
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy Hnutí DUHA Olomouc, miroslav.kutal@hnutiduha.cz, 728 832 889
Jiří Hušek, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Regionálního pracoviště Liberecko, jiri.husek@nature.cz, 602 664 849
Karolína Šůlová, tisková mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, karolina.sulova@nature.cz, 724 102 406
Poznámky:
[1] Snímky byly pořízen v rámci projektu podpořeného grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska "Monitoring evropsky významných druhů šelem ve vybraných lokalitách soustavy Natura 2000" (více na http://monitoring.selmy.cz), na kterém spolupracuje Hnutí DUHA Olomouc, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Univerzita Karlova, Ostravská univerzita a správy Krkonošského národního parku a národního parku České Švýcarsko.
[2] Více na: http://www.selmy.cz/tiskove-zpravy/vlci-smecka-na-dokesku-se-rozrostla-i-loni/
[3] Více informací v článku: Flousek J., Zając T., Kutal M., Żuczkowski M., Pałucki A., Pudil M. & Kafka P., 2014: Velké šelmy (Carnivora) v Krkonoších, Jizerských horách, GórachStołowych a na Broumovsku (Česká republika, Polsko) - minulost a přítomnost. Opera Corcontica 51: 37-59. případně jeho shrnutí na http://www.selmy.cz/clanky/krkonose-staronovy-domov-velkych-selem/
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
