Tiskové zprávy
Člověk v tísni: S podvýživou v Jižním Súdánu bojujeme zahrádkami, pluhy i podporou trhu
25. června 2015 | Člověk v tísni
Přestože za vznik podvýživy může hned několik faktorů, nelze proti ní účinně bojovat bez zlepšování výživy dětí i dospělých. A právě o to se od loňského září snažíme spolu s partnerskou organizací z Alliance2015 Cesvi v jihosúdánské provincii Severní Bahr el GHazal v rámci projektu, který financuje Evropská unie.
„V oblasti zlepšujeme potravinovou soběstačnost a výživu šesti tisíc ohrožených rodin, z čehož s tisícem rodin ze čtyřiceti vesnic budeme pracovat až do listopadu příštího roku, abychom tak docílili co největšího dopadu na jejich zdraví,“ říká programový koordinátor v Jižním Súdánu Pavel Muroň.
Pěstování zeleniny obohatí jídelníček i rodinnou kasu
Muži, ženy i jejich děti budou postupně zapojováni do celé řady aktivit, jejichž společným jmenovatelem bude výživa. Lidé se díky různým tréninkům naučí, jak zvýšit výnos svých polí, i jaké potraviny pěstovat, aby obohatili jídelníčky svých rodin. Na zdraví dětí do pěti let pak budou zaměřeny školení, při nichž matky zjistí, jak posílit hygienické návyky svých dětí i péči o ně.
Pro vzdělávání drobných pěstitelů, pro něž je zemědělská produkce často jediným zdrojem obživy, bylo v listopadu 2014 založeno pětadvacet farmářských a patnáct pasteveckých škol, v nichž Člověkem v tísni vyškolení pracovníci poskytují tisícovce súdánských rodin praktická školení pokrývající veškeré aspekty rostlinné a živočišné produkce.
Boj s podvýživou v Jižním Súdánu
„Ve farmářských školách se lidé dozvědí vše potřebné od pěstování zeleniny přes její zpracování až po prodej či konzumaci. V pasteveckých školách se pak místní vzdělávají v chování zvířat, péči o ně i v jejich porcování a tepelné úpravě,“ uvádí Pavel Muroň a dodává, že přínosem pro ty, kteří se vzdělávacích kurzů zúčastní, není jen obohacený jídelníček, ale také vyšší rodinný rozpočet. „V současné době ve farmářských školách probíhá sklizeň rajčat, cibule, zelí, dýně, špenátu a dalších plodin. Nejenže zelenina rodinám významně obohatili jinak skrovný jídelníček, ale rovněž významně pozvedla jejich příjem, a to až o dvě stě dolarů, což jsou na místní poměry velké peníze,“ dodává Pavel Muroň.
Školení v orbě pluhem i vybavení pro rybáře
Jednou z nejúspěšnějších aktivit je školení v orbě s pluhy a volským zápřahem. Tuto dříve rozšířenou techniku Súdánci kvůli letům ozbrojených konfliktů zapomněli. „Před válkou byly tažná zvířata k orbě používána běžně, avšak po jejím skončení bylo jen málo lidí, kteří vlastnili pluh a uměli jej používat,“ říká vedoucí projektu James Mathiang a dodává, že díky pluhům budou moci lidé obdělat větší plochu půdy než dříve. Pracovníci Člověka v tísni v orbě doposud vyškolili dvaasedmdesát farmářů, kteří propůjčili voly k výcviku a netrpělivě očekávají dodání svého vlastního pluhu, jenž budou postupně splácet z prostředků vydělaných jeho pronájmem sousedům a dalším zemědělcům.
O zdraví nejen tažných, ale také dalších domácích zvířat se stará čtyřicítka pracovníků místní veterinární správy, jíž Člověk v tísni poskytl nejen školení, ale také motorky a kola k usnadnění jejich přepravy v často odlehlých venkovských oblastech Jižního Súdánu. I díky tomu se v průběhu osmi týdnů těmto pracovníkům podařilo naočkovat třicet tisíc krav a dvacet tisíc koz a ovcí a ošetřit 5500 zvířat s nejrůznějšími problémy.
Jak zmiňuje Pavel Muroň, nezapomnělo se ani na rybáře. Třemi stovkám nejchudších dodal Člověk v tísni vybavení, díky němuž jim několikanásobně vzrostly úlovky, a potažmo také výdělky z nich.
Podpora trhu se zemědělskými potřebami
Avšak aktivity dvouletého projektu RAIN (Resilient Agriculture for Improved Nutrition, neboli Zlepšení výživy prostřednictvím udržitelného zemědělství) financovaného Evropskou komisí se neomezují pouze na zemědělce a prvovýrobu. „Našim cílem je také podpořit vytvoření trhu se zemědělským a veterinárním vybavením, a tak usnadnit lidem přístup k potřebnému náčiní a semenům,“ uvádí Muroň. „Proto v současné době vybíráme obchodníky, jež budeme napojovat na velkoobchody s potřebným vybavením. Zároveň zorganizujeme masivní propagační kampaň těmto obchodům,“ dodává.
Na následující měsíce je naplánována řada dalších aktivit. Například se rozběhne program na zlepšení protipovodňové ochrany a vybudování rezervoárů vody, nebo začne kampaň na podporu správných hygienických praktik a péče o dítě.
„V oblasti zlepšujeme potravinovou soběstačnost a výživu šesti tisíc ohrožených rodin, z čehož s tisícem rodin ze čtyřiceti vesnic budeme pracovat až do listopadu příštího roku, abychom tak docílili co největšího dopadu na jejich zdraví,“ říká programový koordinátor v Jižním Súdánu Pavel Muroň.
Pěstování zeleniny obohatí jídelníček i rodinnou kasu
Muži, ženy i jejich děti budou postupně zapojováni do celé řady aktivit, jejichž společným jmenovatelem bude výživa. Lidé se díky různým tréninkům naučí, jak zvýšit výnos svých polí, i jaké potraviny pěstovat, aby obohatili jídelníčky svých rodin. Na zdraví dětí do pěti let pak budou zaměřeny školení, při nichž matky zjistí, jak posílit hygienické návyky svých dětí i péči o ně.
Pro vzdělávání drobných pěstitelů, pro něž je zemědělská produkce často jediným zdrojem obživy, bylo v listopadu 2014 založeno pětadvacet farmářských a patnáct pasteveckých škol, v nichž Člověkem v tísni vyškolení pracovníci poskytují tisícovce súdánských rodin praktická školení pokrývající veškeré aspekty rostlinné a živočišné produkce.
Boj s podvýživou v Jižním Súdánu
„Ve farmářských školách se lidé dozvědí vše potřebné od pěstování zeleniny přes její zpracování až po prodej či konzumaci. V pasteveckých školách se pak místní vzdělávají v chování zvířat, péči o ně i v jejich porcování a tepelné úpravě,“ uvádí Pavel Muroň a dodává, že přínosem pro ty, kteří se vzdělávacích kurzů zúčastní, není jen obohacený jídelníček, ale také vyšší rodinný rozpočet. „V současné době ve farmářských školách probíhá sklizeň rajčat, cibule, zelí, dýně, špenátu a dalších plodin. Nejenže zelenina rodinám významně obohatili jinak skrovný jídelníček, ale rovněž významně pozvedla jejich příjem, a to až o dvě stě dolarů, což jsou na místní poměry velké peníze,“ dodává Pavel Muroň.
Školení v orbě pluhem i vybavení pro rybáře
Jednou z nejúspěšnějších aktivit je školení v orbě s pluhy a volským zápřahem. Tuto dříve rozšířenou techniku Súdánci kvůli letům ozbrojených konfliktů zapomněli. „Před válkou byly tažná zvířata k orbě používána běžně, avšak po jejím skončení bylo jen málo lidí, kteří vlastnili pluh a uměli jej používat,“ říká vedoucí projektu James Mathiang a dodává, že díky pluhům budou moci lidé obdělat větší plochu půdy než dříve. Pracovníci Člověka v tísni v orbě doposud vyškolili dvaasedmdesát farmářů, kteří propůjčili voly k výcviku a netrpělivě očekávají dodání svého vlastního pluhu, jenž budou postupně splácet z prostředků vydělaných jeho pronájmem sousedům a dalším zemědělcům.
O zdraví nejen tažných, ale také dalších domácích zvířat se stará čtyřicítka pracovníků místní veterinární správy, jíž Člověk v tísni poskytl nejen školení, ale také motorky a kola k usnadnění jejich přepravy v často odlehlých venkovských oblastech Jižního Súdánu. I díky tomu se v průběhu osmi týdnů těmto pracovníkům podařilo naočkovat třicet tisíc krav a dvacet tisíc koz a ovcí a ošetřit 5500 zvířat s nejrůznějšími problémy.
Jak zmiňuje Pavel Muroň, nezapomnělo se ani na rybáře. Třemi stovkám nejchudších dodal Člověk v tísni vybavení, díky němuž jim několikanásobně vzrostly úlovky, a potažmo také výdělky z nich.
Podpora trhu se zemědělskými potřebami
Avšak aktivity dvouletého projektu RAIN (Resilient Agriculture for Improved Nutrition, neboli Zlepšení výživy prostřednictvím udržitelného zemědělství) financovaného Evropskou komisí se neomezují pouze na zemědělce a prvovýrobu. „Našim cílem je také podpořit vytvoření trhu se zemědělským a veterinárním vybavením, a tak usnadnit lidem přístup k potřebnému náčiní a semenům,“ uvádí Muroň. „Proto v současné době vybíráme obchodníky, jež budeme napojovat na velkoobchody s potřebným vybavením. Zároveň zorganizujeme masivní propagační kampaň těmto obchodům,“ dodává.
Na následující měsíce je naplánována řada dalších aktivit. Například se rozběhne program na zlepšení protipovodňové ochrany a vybudování rezervoárů vody, nebo začne kampaň na podporu správných hygienických praktik a péče o dítě.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
