Greenpeace: Sanace ekologických zátěží nejsou v ČR transparentní

Proces sanace starých ekologických zátěží není v ČR jednotně upraven, není zde zajištěn systematický přístup veřejnosti k informacím a k účasti v rozhodovacích procesech, který by dostatečně zajišťoval transparentnost. Tuto situaci může vyřešit pouze přijetí nové právní úpravy obsahující komplexní úpravu dané problematiky včetně účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k informacím. Na dnešní tiskové konferenci v Praze o tom informovala ekologická organizace Greenpeace, která také představila dvě případové studie procesu sanace starých ekologických zátěží. Ty se týkají konkrétních případů chemiček Spolana Neratovice a Spolchemie Ústí nad Labem. [1]

Greenpeace v této souvislosti upozornilo, že finanční závazky Fondu národního majetku ČR za sanace starých ekologických zátěží v privatizovaných státních podnicích činí více než 140 miliard korun. Samotné sanace jsou přitom v řadě případů připravovány a prováděny  nesystémově a zakázky na ně mohou být  zadávány i bez výběrového řízení.

Greenpeace dokumentuje tento obecný problém na dvou konkrétních případech – Spolaně Neratovice a Spolchemii Ústí nad Labem. V obou z nich došlo k celé řadě vážných pochybení.

"V případě Spolany je nutné zmínit osobní angažovanost bývalého předsedy představenstva Pavla Švarce, který se snažil prosadit, aby Česká inspekce životního prostředí místo obecných sanačních limitů rozhodla přímo o sanační technologii - de facto by se tak jednalo o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení jediné firmě disponující danou technologií. Dalším příkladem jsou lživá tvrzení představitelů Fondu národního majetku a ministerstva životního prostředí o neexistenci více komerčně dostupných sančních technologií, ačkoli je doporučuje i zpráva expertů OSN,“ řekl odborný konzultant pro toxické látky Miroslav Šuta

FNM také v rozporu se zákonem odmítl na žádost Greenpeace zpřístupnit informace o smlouvách a výběrových řízeních týkajících se likvidace dioxinového zamoření. Greenpeace proto v září 2002 zažalovalo FNM za porušení zákonů o právu na informace. [2]

Také plány na sanaci rutí zamořené Spolchemie dokumentují chyby v procesu sanací ekologických zátěží. "Závažný je samotný fakt, že jak chemička, tak místní úřady nechtěly projednávat sanaci a její vliv na životní prostředí s veřejností. Plány navíc počítají pouze s odstraněním ekologických zátěží pouze v areálu chemičky, nikoli už s vyčištěním rtutí a dalšími chemikálie otrávené Bíliny a přilehlého potoka,“ upozornil Šuta.

Šuta dále uvedl, že Spolchemie i zodpovědné orgány dlouhou dobu ignorovaly rizika kontaminace pozemku dioxiny [3] a Ministerstvo životního prostředí ČR přes vážné nedostatky dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) odmítlo požadavek Greenpeace na její vrácení k přepracování.

Další informace:

Zbyněk Havránek, tiskový mluvčí Greenpeace ČR,
tel.: 224 319 667, GSM: 606 126 968, e-mail: zbynek.havranek@cz.greenpeace.org

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant pro toxické látky a člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost,
GSM: 608 775 754, e-mail: miroslav.suta@centrum.cz

http://www.transparentnost.ecn.cz

Poznámky pro editory:

[1] Plný text obou studií naleznete na http://www.transparentnost.ecn.cz

[2] Více tisková zpráva ze dne 16. září 2002 "Greenpeace podalo žalobu na Fond národního majetku", http://www.greenpeace.cz/release/02/020916.htm

[3] Tisková zpráva ze 14. října 2004 „Greenpeace varuje před rtutí a dioxiny ve Spolchemii a žádá posoudit vliv sanací na životní prostředí“, http://www.greenpeace.cz/media/zpravy.shtml?x=206806