Tiskové zprávy
ASEKOL, s.r.o.: Sběr elektrozařízení, baterií a akumulátorů v ČR roste
Zpětný odběr elektrozařízení, baterií a akumulátorů je v České republice na trvalém vzestupu. Kolektivní systémy sběru elektrozařízení nedávno oznámily překročení čtyřkilogramové hranice nastavené Evropskou unií a trend potvrzují i výsledky za první kvartál letošního roku. Například kolektivní systém ASEKOL zaznamenal meziroční nárůst o 28 %. Rozdíl mezi ČR a vyspělými státy Evropy se tak nadále zkracuje. Neméně dobře jsou na tom baterie a akumulátory, kde oproti roku 2007 došlo k 25% nárůstu sběru.
Česká republika loni ve sběru vysloužilých elektrozařízení potvrdila své výsadní postavení ve středoevropském regionu. Sebranými 4,3 kg elektroodpadu na hlavu je lepší než Maďarsko, Slovensko či Polsko. Maďaři a Slováci vybrali o kilogram méně, Poláci loni dokonce dosáhli sběru pouhých 1,2 kg na hlavu. „Oproti vyspělým zemím Evropy máme sice stále rezervy, ale svou roli hraje kromě zažitějšího zvyku třídit odpad i kupní síla obyvatel,“ komentuje výsledky Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL. Například ve Španělsku každý průměrně odevzdá 6,2 kg elektroodpadu, ve Velké Británii 7,2 kg a v Belgii 8,5 kilogramu.
I ve starých členských státech se však najdou výjimky. Itálie loni od každého občana vybrala pouhý kilogram elektroodpadu. Naopak nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Každý Švéd loni průměrně odevzdal téměř 17 kg elektroodpadu. Podle statistik asociace WEEE Forum, která sdružuje evropské kolektivní systémy, její členové loni celkem vybraly 1,5 milionu tun elektroodpadu, z čehož České republice patří zhruba 2,8 %. Že se budeme zlepšovat i nadále, dokazují nejnovější výsledky. Podle Ansorgové ASEKOL v prvním kvartálu vybral o 28 % elektroodpadu více než ve stejném období loňského roku. „Pokud nastolený trend vydrží, překonáme pro letošek vytčenou hranici 1,5 kg elektroodpadu na hlavu dříve, než jsme předpokládali,“ doplňuje Ansorgová. ASEKOL loni vybral 1,25 kg elektroodpadu na hlavu.
K významnému nárůstu sběru došlo i u baterií a akumulátorů, což potvrzuje Petr Kratochvíl z kolektivního systému ECOBAT. „Loňský výsledek 331 tun je nejlepší v historii naší společnosti. Objem z roku 2007 jsme překonali o 25 %. Každý Čech nám průměrně odevzdal 1,5 tužkové baterie. Celkově se ovšem výtěžnost tohoto typu baterií pohybuje mezi 11 a 12 procenty, což rozhodně nestačí,“ říká Kratochvíl, který si hodně slibuje od zavedení nové evropské směrnice o odpadních bateriích a akumulátorech, která by měla vstoupit v České republice v platnost nejpozději začátkem příštího roku. „Podle nové směrnice musíme v roce 2012 dosáhnout 25% výtěžnosti prodaných baterií a akumulátorů, což je více než dvojnásobek současného stavu. Díky zvýšení počtu sběrných míst, které směrnice přináší, je tento cíl reálný,“ uzavírá Kratochvíl.
Celkem se v ČR loni vybralo přes 25 000 tun baterií a akumulátorů. Hlavní část tvoří autobaterie
(87 %), jejichž zpětný odběr nemusí být výrobci finančně podporován. Důvodem jsou vysoké výkupní ceny této komodity. Podobně jsou na tom průmyslové baterie, které tvoří asi 3 % celkového objemu sběru.
Česká republika loni ve sběru vysloužilých elektrozařízení potvrdila své výsadní postavení ve středoevropském regionu. Sebranými 4,3 kg elektroodpadu na hlavu je lepší než Maďarsko, Slovensko či Polsko. Maďaři a Slováci vybrali o kilogram méně, Poláci loni dokonce dosáhli sběru pouhých 1,2 kg na hlavu. „Oproti vyspělým zemím Evropy máme sice stále rezervy, ale svou roli hraje kromě zažitějšího zvyku třídit odpad i kupní síla obyvatel,“ komentuje výsledky Hana Ansorgová ze společnosti ASEKOL. Například ve Španělsku každý průměrně odevzdá 6,2 kg elektroodpadu, ve Velké Británii 7,2 kg a v Belgii 8,5 kilogramu.
I ve starých členských státech se však najdou výjimky. Itálie loni od každého občana vybrala pouhý kilogram elektroodpadu. Naopak nejlépe jsou na tom skandinávské státy. Každý Švéd loni průměrně odevzdal téměř 17 kg elektroodpadu. Podle statistik asociace WEEE Forum, která sdružuje evropské kolektivní systémy, její členové loni celkem vybraly 1,5 milionu tun elektroodpadu, z čehož České republice patří zhruba 2,8 %. Že se budeme zlepšovat i nadále, dokazují nejnovější výsledky. Podle Ansorgové ASEKOL v prvním kvartálu vybral o 28 % elektroodpadu více než ve stejném období loňského roku. „Pokud nastolený trend vydrží, překonáme pro letošek vytčenou hranici 1,5 kg elektroodpadu na hlavu dříve, než jsme předpokládali,“ doplňuje Ansorgová. ASEKOL loni vybral 1,25 kg elektroodpadu na hlavu.
K významnému nárůstu sběru došlo i u baterií a akumulátorů, což potvrzuje Petr Kratochvíl z kolektivního systému ECOBAT. „Loňský výsledek 331 tun je nejlepší v historii naší společnosti. Objem z roku 2007 jsme překonali o 25 %. Každý Čech nám průměrně odevzdal 1,5 tužkové baterie. Celkově se ovšem výtěžnost tohoto typu baterií pohybuje mezi 11 a 12 procenty, což rozhodně nestačí,“ říká Kratochvíl, který si hodně slibuje od zavedení nové evropské směrnice o odpadních bateriích a akumulátorech, která by měla vstoupit v České republice v platnost nejpozději začátkem příštího roku. „Podle nové směrnice musíme v roce 2012 dosáhnout 25% výtěžnosti prodaných baterií a akumulátorů, což je více než dvojnásobek současného stavu. Díky zvýšení počtu sběrných míst, které směrnice přináší, je tento cíl reálný,“ uzavírá Kratochvíl.
Celkem se v ČR loni vybralo přes 25 000 tun baterií a akumulátorů. Hlavní část tvoří autobaterie
(87 %), jejichž zpětný odběr nemusí být výrobci finančně podporován. Důvodem jsou vysoké výkupní ceny této komodity. Podobně jsou na tom průmyslové baterie, které tvoří asi 3 % celkového objemu sběru.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
