Tiskové zprávy
STAN: Schválili jsme rozpočet. Naše priority posílily, pokračujeme v konsolidaci
3. prosince 2024 | STAN
Poslanecká sněmovna v úterý v závěrečném čtení schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025. Plánovaný schodek činí 241 miliard Kč, což je o 10 miliard méně než v letošním roce. Státní rozpočet tak pokračuje v konsolidaci veřejných financí, jak jsme slíbili v programovém prohlášení vlády, aniž by zapomínal na potřeby občanů. Rozpočet tak například počítá s investicemi do bezpečnosti, vzdělávání a podpory bydlení, podporu obnovitelných zdrojů energií nebo krytí výdajů na efektivní obnovu následků povodní.
Struktura výdajů odráží priority vlády, mezi které patří i bezpečnost našich občanů. Ministerstvo vnitra tak pracuje s rekordním navýšením rozpočtu. „Situace je mnohem lepší než na začátku letošního roku, kdy jsme sháněli peníze do provozu. Vedli jsme tvrdá jednání s ministerstvem financí o dofinancování našeho rozpočtu, a to se nám podařilo. Díky nárůstu rozpočtu, který byl navýšen o 10,3 miliardy korun zajistíme nejen bezproblémové fungování resortu, ale i výdaje na prevenci a investice do vnitřní bezpečnosti. To se projeví mj. i na platech policistů a hasičů. Dlouhodobě děláme maximum pro to, aby příslušníci bezpečnostních sborů měli dobré pracovní podmínky,” uvedl předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan.
Na školství celkově půjde příští rok o téměř 22 miliard více než letos, nejvyšší částky směřují do vysokého a regionálního školství. Rozpočet tak pokryje jak zákonný nárok na 130 % průměrného platu pro učitele, tak i růst platů nepedagogických pracovníků. „Největší nárůst, o 4 miliardy korun, zaznamenají vysoké školy, kam míří populačně silné ročníky a kde se musí navýšit kapacity, které byly v poslední dekádě soustavně snižovány. Stát navíc potřebuje, aby vysoké školy připravily více odborníků zejména pro nedostatkové profese, jako jsou zdravotníci, učitelé a některé technické profese. Výrazně porostou také výdaje na regionální školství, a to o 6,2 procenta, což například umožní sedmiprocentní nárůst tarifů pro pedagogické pracovníky, který je tak největším nárůstem tarifů ve veřejné sféře,” shrnul ministr školství za Starosty Mikuláš Bek. Ten přišel se změnou financování nepedagogických pracovníků, které nově přejde od září 2025 na zřizovatele. Ministr financí garantoval dostatek finančních prostředků skrze změnu RUD.
Investice míří taky do opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a stejně tak i na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Finance směřujeme do podpory podnikatelského prostředí, malého a středního podnikání, do rozvoje inovací a dalších investic s vysokou přidanou hodnotou, které napomáhají zvyšovat růst a konkurenceschopnost České republiky. Velkým tématem, které jsem si předsevzal, je posílení práv spotřebitele, které schválený rozpočet odráží. Investujeme také do modernizace energetiky, naší energetické soběstačnosti a bezpečnosti s cílem snížit ceny energií a posilovat naší konkurenceschopnost,” přiblížil ministr průmyslu a obchodu a 1.místopředseda Starostů Lukáš Vlček.
Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj pracuje s 13,3 miliardami, které využije zejména na podporu regionálního rozvoje a rychlou pomoc v území zasažených zářijovými povodněmi. „Bohužel je rozpočet nižší, než by si ministerstvo z mého pohledu zasloužilo. Významnou položku rozpočtu našeho ministerstva tvoří programy spolufinancované z fondů Evropské unie. Největším z těchto programů je IROP, ze kterého chceme podporovat především projekty pro kybernetickou bezpečnost, integrovaný záchranný systém nebo zelenou infrastrukturu měst a obcí, vzdělávací a sociální infrastrukturu nebo infrastrukturu ve zdravotnictví. Na jednu z našich největších priorit, na podporu výstavby dostupného nájemního bydlení, máme navíc od vlády garantováno dalších 8 miliard korun,“ popsal ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Úspěšnou konsolidaci veřejných financí potvrzují také výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení. „Myslím si, že rozpočet naplňuje hlavní kritéria konsolidace, zachovává sociální smír a jsou v něm dostatečné investice.Přes vysoké investice do infrastruktury a vzdělání, které je pro Starosty prioritou, dochází k meziročnímu snížení deficitu o 41 miliard korun. Důležitou zprávou je, že rozpočet plní Maastrichtská kritéria. Schodek veřejných financí se má snížit z 2,8 % HDP v roce 2024 na 2,3 % HDP v roce 2025 a dále klesat na 1,4 % HDP v roce 2027,” uvedl předseda rozpočtového výboru za Starosty Josef Bernard. „Předchozí vláda hnala státní dluh téměř na hranu dluhové brzdy, ale nám se podařilo tento trend zvrátit. Přitom držíme závazek věnovat 2 % HDP na obranu, čelíme řadě krizí, a přesto jsme schopni systematicky snižovat deficit státního rozpočtu,“ shrnul ministr Starostů pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Struktura výdajů odráží priority vlády, mezi které patří i bezpečnost našich občanů. Ministerstvo vnitra tak pracuje s rekordním navýšením rozpočtu. „Situace je mnohem lepší než na začátku letošního roku, kdy jsme sháněli peníze do provozu. Vedli jsme tvrdá jednání s ministerstvem financí o dofinancování našeho rozpočtu, a to se nám podařilo. Díky nárůstu rozpočtu, který byl navýšen o 10,3 miliardy korun zajistíme nejen bezproblémové fungování resortu, ale i výdaje na prevenci a investice do vnitřní bezpečnosti. To se projeví mj. i na platech policistů a hasičů. Dlouhodobě děláme maximum pro to, aby příslušníci bezpečnostních sborů měli dobré pracovní podmínky,” uvedl předseda Starostů a ministr vnitra Vít Rakušan.
Na školství celkově půjde příští rok o téměř 22 miliard více než letos, nejvyšší částky směřují do vysokého a regionálního školství. Rozpočet tak pokryje jak zákonný nárok na 130 % průměrného platu pro učitele, tak i růst platů nepedagogických pracovníků. „Největší nárůst, o 4 miliardy korun, zaznamenají vysoké školy, kam míří populačně silné ročníky a kde se musí navýšit kapacity, které byly v poslední dekádě soustavně snižovány. Stát navíc potřebuje, aby vysoké školy připravily více odborníků zejména pro nedostatkové profese, jako jsou zdravotníci, učitelé a některé technické profese. Výrazně porostou také výdaje na regionální školství, a to o 6,2 procenta, což například umožní sedmiprocentní nárůst tarifů pro pedagogické pracovníky, který je tak největším nárůstem tarifů ve veřejné sféře,” shrnul ministr školství za Starosty Mikuláš Bek. Ten přišel se změnou financování nepedagogických pracovníků, které nově přejde od září 2025 na zřizovatele. Ministr financí garantoval dostatek finančních prostředků skrze změnu RUD.
Investice míří taky do opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu a stejně tak i na podporu obnovitelných zdrojů energie. „Finance směřujeme do podpory podnikatelského prostředí, malého a středního podnikání, do rozvoje inovací a dalších investic s vysokou přidanou hodnotou, které napomáhají zvyšovat růst a konkurenceschopnost České republiky. Velkým tématem, které jsem si předsevzal, je posílení práv spotřebitele, které schválený rozpočet odráží. Investujeme také do modernizace energetiky, naší energetické soběstačnosti a bezpečnosti s cílem snížit ceny energií a posilovat naší konkurenceschopnost,” přiblížil ministr průmyslu a obchodu a 1.místopředseda Starostů Lukáš Vlček.
Rozpočet ministerstva pro místní rozvoj pracuje s 13,3 miliardami, které využije zejména na podporu regionálního rozvoje a rychlou pomoc v území zasažených zářijovými povodněmi. „Bohužel je rozpočet nižší, než by si ministerstvo z mého pohledu zasloužilo. Významnou položku rozpočtu našeho ministerstva tvoří programy spolufinancované z fondů Evropské unie. Největším z těchto programů je IROP, ze kterého chceme podporovat především projekty pro kybernetickou bezpečnost, integrovaný záchranný systém nebo zelenou infrastrukturu měst a obcí, vzdělávací a sociální infrastrukturu nebo infrastrukturu ve zdravotnictví. Na jednu z našich největších priorit, na podporu výstavby dostupného nájemního bydlení, máme navíc od vlády garantováno dalších 8 miliard korun,“ popsal ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek.
Úspěšnou konsolidaci veřejných financí potvrzují také výsledky Eurostat, podle kterého má Česká republika pod kontrolou jak deficit veřejných financí, tak celkovou míru zadlužení. „Myslím si, že rozpočet naplňuje hlavní kritéria konsolidace, zachovává sociální smír a jsou v něm dostatečné investice.Přes vysoké investice do infrastruktury a vzdělání, které je pro Starosty prioritou, dochází k meziročnímu snížení deficitu o 41 miliard korun. Důležitou zprávou je, že rozpočet plní Maastrichtská kritéria. Schodek veřejných financí se má snížit z 2,8 % HDP v roce 2024 na 2,3 % HDP v roce 2025 a dále klesat na 1,4 % HDP v roce 2027,” uvedl předseda rozpočtového výboru za Starosty Josef Bernard. „Předchozí vláda hnala státní dluh téměř na hranu dluhové brzdy, ale nám se podařilo tento trend zvrátit. Přitom držíme závazek věnovat 2 % HDP na obranu, čelíme řadě krizí, a přesto jsme schopni systematicky snižovat deficit státního rozpočtu,“ shrnul ministr Starostů pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
