Tiskové zprávy
Sedmá generace: Sedmá generace 1/2010: Skleníková generace
Odcizují se děti přírodě? Co se (ne)upeklo v Kodani? Jak funguje REACH? Zelená se budoucnost lodní dopravy? Kde se platí chiemgauery? Proč ztratili zdejší Romové sebevědomí? Zakořeňuje ekofeminismus v praxi? Je příroda inteligentní? Čím inspiruje zapomenuté světlo hořících těl? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v prvním letošním čísle dvouměsíčníku Sedmá generace.
Hlavní téma čísla skrývá pod názvem Skleníková generace texty zkoumající vztah dnešních dětí k přírodnímu prostředí. Umějí děti ještě postavit z klacíků můstek pro mravence, nebo už jsou nenávratně vnořené do virtuální Přírody 2.0? Různé odborné studie i názory shrnuje Vojtěch Pelikán, reportáž ze střediska ekologické výchovy přináší Zuzana Geryková. Vývoj pedagogiky pod širým nebem včetně současného hnutí lesních mateřských školek pak představuje psycholožka Kateřina Jančaříková.
Ani letos v 7.G nechybí tradiční seriály. Zda je švýcarský myslitel Sismonde de Sismondi ekonomickým mimoněm, nebo doyenem ekonomických disidentů přibližuje Naďa Johanisová; v Kurzu mediální sebeobrany se dozvíte, jak výroba, provoz a likvidace médií ohrožuje životní prostředí; v ekopraktickém koutku dále Miroslav Šuta upozorní, které podezřelé chemické látky jsou na takzvaném SIN Listu v rámci evropského systému REACH. V novém seriálu Sociální světy pak Jan Keller vysvětluje, proč žijeme ve společnosti přesýpacích hodin.
Slyšeli jste o vzdušných vacích, vlečných dracích nebo solárních plachtách? Možnosti ozelenění těžce fosilní lodní dopravy probírá zkraje Drobnohledu Chris Carroll. Další poměrně neznámé téma představuje Eva Fraňková, sledující koloběh alternativního platidla v bavorském regionu Chiemgauer, i Zora Javorská, hledající ekofeministický odkaz v praxi zahraničních i domácích organizací. Dostalo se i na nejočekávanější událost klimatické politiky – policejně dohlížený průběh i tristní výsledky kodaňské klimatické konference kritizují Jan Kolský a Jan Skalík. Na hlavní téma minulého čísla 7.G. Ztráty a nálezy ekonevládek 1989–2009 pak reagují v článku „Nabídnout pozitivní příběh“ lídři Hnutí DUHA Petr Machálek a Vojtěch Kotecký.
Kulturní zahradu otevírá rozhovor s antropologem a znalcem šamanismu Jeremy Narbym, který tvrdí „Já jsem zvíře“ a dodává: „Od té doby, co považuji přírodu za inteligentní, necítím se na světě tak sám.“ Recenze Pavlíny Binkové tentokrát vyzdvihuje dokument Miroslava Bambuška Jan Hus – mše za tři mrtvé muže, Dagmar Smolíková komentuje knihu Tomáše Halíka Stromu zbývá naděje a bez ohlasu nezůstal ani zimní eko-král Avatar. Pro hudbymilovné 7.G nabízí druhý díl hitparády s pětadvacítkou ekologicky laděných písniček.
V závěrečném rozhovoru pak odpovídá ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová na otázky, proč se nedaří integrovat Romy do české společnosti, v čem spočívá romská identita nebo jaký vztah mají Romové k přírodě.
Přečíst si vybrané texty z čísla, hlasovat v ekohitparádě nebo vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Hlavní téma čísla skrývá pod názvem Skleníková generace texty zkoumající vztah dnešních dětí k přírodnímu prostředí. Umějí děti ještě postavit z klacíků můstek pro mravence, nebo už jsou nenávratně vnořené do virtuální Přírody 2.0? Různé odborné studie i názory shrnuje Vojtěch Pelikán, reportáž ze střediska ekologické výchovy přináší Zuzana Geryková. Vývoj pedagogiky pod širým nebem včetně současného hnutí lesních mateřských školek pak představuje psycholožka Kateřina Jančaříková.
Ani letos v 7.G nechybí tradiční seriály. Zda je švýcarský myslitel Sismonde de Sismondi ekonomickým mimoněm, nebo doyenem ekonomických disidentů přibližuje Naďa Johanisová; v Kurzu mediální sebeobrany se dozvíte, jak výroba, provoz a likvidace médií ohrožuje životní prostředí; v ekopraktickém koutku dále Miroslav Šuta upozorní, které podezřelé chemické látky jsou na takzvaném SIN Listu v rámci evropského systému REACH. V novém seriálu Sociální světy pak Jan Keller vysvětluje, proč žijeme ve společnosti přesýpacích hodin.
Slyšeli jste o vzdušných vacích, vlečných dracích nebo solárních plachtách? Možnosti ozelenění těžce fosilní lodní dopravy probírá zkraje Drobnohledu Chris Carroll. Další poměrně neznámé téma představuje Eva Fraňková, sledující koloběh alternativního platidla v bavorském regionu Chiemgauer, i Zora Javorská, hledající ekofeministický odkaz v praxi zahraničních i domácích organizací. Dostalo se i na nejočekávanější událost klimatické politiky – policejně dohlížený průběh i tristní výsledky kodaňské klimatické konference kritizují Jan Kolský a Jan Skalík. Na hlavní téma minulého čísla 7.G. Ztráty a nálezy ekonevládek 1989–2009 pak reagují v článku „Nabídnout pozitivní příběh“ lídři Hnutí DUHA Petr Machálek a Vojtěch Kotecký.
Kulturní zahradu otevírá rozhovor s antropologem a znalcem šamanismu Jeremy Narbym, který tvrdí „Já jsem zvíře“ a dodává: „Od té doby, co považuji přírodu za inteligentní, necítím se na světě tak sám.“ Recenze Pavlíny Binkové tentokrát vyzdvihuje dokument Miroslava Bambuška Jan Hus – mše za tři mrtvé muže, Dagmar Smolíková komentuje knihu Tomáše Halíka Stromu zbývá naděje a bez ohlasu nezůstal ani zimní eko-král Avatar. Pro hudbymilovné 7.G nabízí druhý díl hitparády s pětadvacítkou ekologicky laděných písniček.
V závěrečném rozhovoru pak odpovídá ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová na otázky, proč se nedaří integrovat Romy do české společnosti, v čem spočívá romská identita nebo jaký vztah mají Romové k přírodě.
Přečíst si vybrané texty z čísla, hlasovat v ekohitparádě nebo vyplnit kvíz o předplatné 7.G můžete na www.sedmagenerace.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
