Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.: Skládkám zvoní hrana. Odpady jsou zdroje blízké budoucnosti

Cirkulární ekonomika je pojem, který v současné době začíná být skloňován firmami a vládními institucemi v mnoha pádech. V zásadě se totiž jedná o udržitelný koncept, který může významnou měrou přispět ke snižování rychlosti globálního oteplování a zároveň generovat zisk v dlouhodobém měřítku. Evropská komise na začátku prosince roku 2015 přijala balíček o cirkulární ekonomice, která se tak stává jednou z jejích hlavních priorit a jejímž základním stavebním kamenem je zákaz skládkování.

Podle Evropské komise přechod od lineární k cirkulární ekonomice znamená posílení konkurenceschopnosti Evropy, snížení závislosti na dovozu primárních surovin, vytvoření pracovních míst a díky těmto principům může ušetřit evropská ekonomika zhruba 600 milionů tun materiálů, které jsou v současnosti považovány za odpad. Ten je totiž možno recyklovat a znovu využít. V České republice však těmto změnám brání nízké skládkovací poplatky, které tak brzdí rozjezd recyklačního průmyslu.

A o jakých cílech přesně mluvíme?
Evropský balíček k cirkulární ekonomice navrhuje, aby členské státy EU omezily skládkování komunálních odpadů na 10 %, a to za 14 let, tedy k roku 2030. Pro ČR, která v roce 2015 skládkovala 47 % odpadu, to bude představovat jeden z největších úkolů.

Cíle odpadového hospodářství dle cirkulární ekonomiky v bodech:

Recyklovat 65 % komunálního odpadu s cílem 60 % do roku 2025,
recyklovat 75 % obalových odpadů,
o 50 % snížit plýtvání s potravinami,
skládkovat jen 10 % veškerého odpadu,
podporovat další aktivity jako vytvoření strategie pro nakládání s plasty, motivace výrobců k ekologické výrobě, opatření pro opětovné využívání vody, důraz na opravitelnost, trvanlivost a recyklovatelnost, podpora opětovného použití a průmyslové symbiozy.


V České republice je téměř 180 skládek, na kterých končí miliony tun odpadů.
V roce 2015 se v České republice, dle údajů Ministerstva životního prostředí (MŽP), vyprodukovalo 2 836 836 tun směsného komunálního odpadu (SKO), z toho 73 % skončilo na skládkách. Na skládkách však končí i odpady z průmyslové činnosti, které jsou často mnohem větším nebezpečím, tikající bombou a likvidace následků skládkování stojí stát nemalé finance. Česká asociace oběhového hospodářství uvádí, že dle statistik Hasičského záchranného sboru v roce 2015 vzniklo 449 požárů skládek. Při těch do ovzduší nekontrolovaně uniká množství spalin a nebezpečných látek, které přímo ohrožují nejen přírodu, ale i lidské zdraví. Dalším negativním dopadem je únik škodlivin do podzemních vod, zábor půdy skládkováním či odlet lehkých frakcí do okolního prostředí. Tyto dopady sice neplatí občané přímo, ale dlouhodobě a nepřímo prostřednictvím státního rozpočtu.

Odpad, který není možné recyklovat lze však energeticky využít.
Nejlepší cestou je důsledné ctění hierarchie nakládání s odpadem, na jehož vrcholu stojí prevence vzniku odpadů a důležitá je také důsledná recyklace. Některé odpady se již z důvodu svého složení nebo obsahu nebezpečných či neidentifikovatelných dále recyklovat nedají.
Než aby však skončily nevyužity na skládce, mohou se stát zdrojem energie. V České republice však panuje domněnka, že zařízení na energetické využití odpadu, lidově nazýváno spalovna, přímo a závažně škodí životnímu prostředí kolem nás. Přitom emisní limity pro spalovny jsou v současnosti tak přísné, že například roční emise pražské ZEVO Malešice, které provozuje společnost Pražské služby, se dle statistické ročenky Ministerstva dopravy rovnají desetinám promile celkových vyprodukovaných dopravních emisi za rok. Zároveň je možné energetickým využíváním odpadům nahradit využívání fosilních paliv, mezi které patří například i hojně diskutované a limity prolamující hnědé uhlí.
2016
CO (t/rok)
NOx (t/rok)
ZEVO Malešice
20
170
doprava celá ČR
67641
41983
dopr. osobní celá ČR
44726
12522
dopr. nákladní celá ČR
15228
15013

Zařízení na energetické využívání odpadů z trošku jiné perspektivy.
V případě ZEVO se totiž nejedná pouze o prvoplánový účel zbavit se odpadu, nýbrž o smysluplné využití odpadu jako paliva k výrobě energie. Energie může být dodávána zpět do městské horkovodní sítě v podobě teplé vody, nebo být využita k výrobě elektřiny. Prakticky tak odpad, který vyprodukuje přibližně sto tisíc českých domácností, nahradí ekvivalent hnědého uhlí o objemu 80 tisíc tun. Výhodou je, že se odpad nemusí těžit, upravovat, přepravovat na velké vzdálenosti a kruh se tak uzavírá: občan konzumuje, produkuje a teplo či světlo se mu vrací přímo ze ZEVO zpět do domácnosti.
“V minulosti bylo na spalovny pohlíženo, zejména díky vlivu na ovzduší, jako na „špinavý“ zdroj výroby energie a ne příliš kulturní způsob, jak se zbavit odpadu. To už je však dávná historie. Například v ZEVO Malešice jsme jen během posledních 15 let zavedli do praxe čištění spalin čtyři nové procesy a technologie. Z těch nejvýznamnější lze vyzdvihnout například významné snížení dioxinů vypouštěných do ovzduší, jednak metodou adsorpce na aktivním uhlí, tak následně jejich totální likvidací katalytickým štěpením na katalyzátoru. Do ovzduší tak v současné době odchází daleko méně dioxinů, než je jejich produkce například při domácím spalování dřeva. A do budoucna to nebude jiné. V současné době připravujeme projekt zlepšení čištění tuhých znečišťujících látek (prachu). To vylepší již dnes tak skvělé výsledky na hodnotu, která se bude prakticky rovnat nule vypouštěného prachu do ovzduší za rok,” doplňuje Ing. Tomáš Baloch, hlavní ekolog ZEVO Malešice, které provozuje firma Pražské Služby.

ZEVO a cirkulární ekonomika. Jde to vůbec dohromady?
A jak vlastně ZEVO zapadá do konceptu oběhového hospodářství, kde přednost dostává předcházení vzniku odpadu a recyklace? Jednoduše. “Stoprocentní tříditelnost a recyklovatelnost totiž nikdy neexistovala a doufám si tvrdit, že ani existovat nebude. Jednak se vždy najde část lidí, kteří prostě třídit nebudou, tak je tu na druhou stranu opodstatnění, že i když se odpad třídí, tak jej nelze 100% recyklovat. Odpad totiž obsahuje složky, které jsou pro to nevhodné. Jedná se o různé lepené kompozity, tvrzené plasty, PVC atd. Komunální odpad je pestrobarevná směska odpadů nevhodná ke třídění a recyklaci. A právě pro tyto odpadové toky je tu ZEVO jako čisté, elegantní a sofistikované řešení. Tak proč tuto příležitost nevyužít,” dodává Tomáš Baloch.

Třídění má větší smysl, než by se mohlo zdát. A zdaleka v něm nejsme jedničky.
Jestli jste se někdy zamysleli, co skutečně končí na skládkách, ale nenašli jste odpověď - my ji pro vás máme. Potvrzujeme komentář pana Balocha, že zejména v odpadu, ve kterém končí velká část biologicky rozložitelných odpadů, se toho již moc vytřídit, kvůli vysoké míře rozkladu ostatních složek, nedá. Pro představu tak nádoba na směsný odpad často obsahuje až 40 % odpadů biologicky rozložitelných, které často znečistí i zhruba 10 % papírů, který již není možné dále využít. Jen při tomto procesu tak přicházíme o využitelnost poloviny odpadu. Úloha třídění však není ryze technologická záležitost. Nejdůležitějším článkem jsou domácnosti a to, že se do poctivého třídění zapojíme my všichni.

Autorka textu: Ing. Soňa Jonášová a Bc. Štěpán Vaškevič, Institut Cirkulární Ekonomiky, z.ú.

Pohled do srdce skládek.
“Skládky samotné pro většinu obyvatel zůstávají fenoménem, o jehož existenci je všeobecně známo, ale málokdo ho viděl na vlastní oči. Něco jako celebrita, se kterou jste si nepotřásli rukou. Odpad, který skončil v kontejneru už jednoduše není součástí každodenního života a mizí z našeho zorného pole. Nemizí však z našeho prostředí, ale shromažďuje se na jednom místě. Vzdálená krajina skládek je stejně umělá jako francouzský park, avšak s jedním rozdílem – místo kašen jsou kopce pytlů s odpadem, místo dlaždiček jsou pneumatiky, a namísto ptactva jsou prchající igelitové sáčky, které pokrývají krajinu široko daleko. Až skládkám odzvoní hrana, příliš toho litovat nebudeme.” Štěpán Vaškevič, Institut Cirkulární Ekonomiky.