Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Slavíme Evropský den chráněných území
Správa Krkonošského národního parku se připojuje k dnešním oslavám Evropského dne chráněných území [1]. Tento svátek připomíná význam dobře koncipované a udržované sítě velkoplošných chráněných území na evropském kontinentu a jejich roli v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví. V České republice máme v současné době čtyři národní parky, přičemž Krkonošský národní park je nejstarší, a 26 chráněných krajinných oblastí. Tato velkoplošná chráněná území vedle zachování přírodovědeckých hodnot nabízejí prostor pro poučení i oddych, pokud tyto aktivity probíhají šetrným, nebo jak je stále běžnější označení, udržitelným způsobem.
Krkonoše – pohoří pro svou podobu se Skandinávií označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy – jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také kary, vzniklé působením ledovců v minulosti, s velmi důležitou rolí lavin v současnosti. Snaha našich předků o ochranu tohoto území vyvrcholila v roce 1963, kdy byly Krkonoše vyhlášeny národním parkem.
„Za téměř šest desítek let trvání národního parku se krkonošská ochrana přírody musela vypořádat s celou řadou problémů a vlivů, které se bytostně dotýkaly existence a podstaty národního parku,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Na jedné straně se podařilo odvrátit realizaci plánu na vybudování lyžařského areálu v Modrém dole, na straně druhé vzniklo pod heslem „hory patří pracujícím“ nesčetné množství velkoobjemových rekreačních zařízení, někdy navíc nevalné architektonické hodnoty. A v podobné situaci jsme i dnes, i když už pod jinými hesly. Téměř denně řešíme zhoubný fenomén apartmánového bydlení a návštěvnost Krkonošského národního parku – 13 milionů návštěv nás řadí k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Náš úkol, totiž obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny, představuje každý den ohromnou výzvu,“ dodal Böhnisch.
Z hlediska ochranářské práce se celá řada věcí daří. Úspěšná je přestavba dříve hospodářských lesů nevhodného druhového složení zejména v nižších polohách hor na lesy přírodě blízké. Paleta výzkumných aktivit a navazujících projektů pomáhá zadržovat vodu v krajině a na dříve uměle odvodněná místa se vracejí nejrůznější mokřadní biotopy včetně rašelinných smrčin. Díky spolupráci s místními hospodáři se rozšiřuje péče o horské louky, které se nám odvděčují návratem řady druhů rostlin a bezobratlých na lokality, kde byly v minulosti běžné. Nebývale narůstá fenomén dobrovolnictví. Zvládání turistického tlaku na Krkonoše by nebyl možný bez kvalitní péče o turistickou infrastrukturu – cesty, turistické chodníky, odpočinková místa a naučné stezky. Pro tuto mnohaúrovňovou péči jsou Krkonoše velmi dobrou značkou, z níž profituje celý region, který žije z cestovního ruchu.
Přes všechny tlaky na zdejší přírodu jsme letos již potřetí úspěšně obhájili certifikát přeshraniční spolupráce Federace EUROPARC „Transboundary Parks“. Mezinárodní komise hodnotí například harmonizaci strategických cílů, praktickou péči o přírodu, ale např. i komunikaci s veřejností. „Krkonoše byly jedním z prvních certifikovaných přeshraničních parků v Evropě,“ uvedl Robin Böhnisch. „S polskými partnery máme společné logo, společnou strategii péče o oba parky, koordinujeme monitoring přírody, ekologickou výchovu, máme společné projekty, pravidelně se potkáváme, učíme se jazyk svých partnerů. Krkonoše jako hory žádná politická státní hranice nezajímá. Příroda je tu jen jedna. A my se tomu snažíme jako správci území přizpůsobit,“ dodal.
Další informace o Federaci Europarc najdete na http://www.europarc.org.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap
[1] První evropský národní park byl založen ve Švédsku 24. května 1909. Evropský den zvláště chráněných území vyhlásila Europarc Federation právě na tento den. Každý rok jej slaví na stovkách chráněných území po celé Evropě. Evropský den chráněných území si klade za cíl přivést lidi blíže k přírodě a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany přírodních krás v chráněných územích a důležitost ochrany přírody ve spojení s udržitelným rozvojem.
Europarc Střední a Východní Evropa je jednou z regionálních sekcí Federace Europarc. Sdružuje členy federace z Bosny a Hercegoviny, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska.
Krkonoše – pohoří pro svou podobu se Skandinávií označované jako ostrov tundry uprostřed Evropy – jsou unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor pokrývají horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Druhově bohaté jsou také kary, vzniklé působením ledovců v minulosti, s velmi důležitou rolí lavin v současnosti. Snaha našich předků o ochranu tohoto území vyvrcholila v roce 1963, kdy byly Krkonoše vyhlášeny národním parkem.
„Za téměř šest desítek let trvání národního parku se krkonošská ochrana přírody musela vypořádat s celou řadou problémů a vlivů, které se bytostně dotýkaly existence a podstaty národního parku,“ říká ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Na jedné straně se podařilo odvrátit realizaci plánu na vybudování lyžařského areálu v Modrém dole, na straně druhé vzniklo pod heslem „hory patří pracujícím“ nesčetné množství velkoobjemových rekreačních zařízení, někdy navíc nevalné architektonické hodnoty. A v podobné situaci jsme i dnes, i když už pod jinými hesly. Téměř denně řešíme zhoubný fenomén apartmánového bydlení a návštěvnost Krkonošského národního parku – 13 milionů návštěv nás řadí k pětici nejnavštěvovanějších národních parků na světě. Náš úkol, totiž obrana veřejného zájmu ochrany přírody a krajiny, představuje každý den ohromnou výzvu,“ dodal Böhnisch.
Z hlediska ochranářské práce se celá řada věcí daří. Úspěšná je přestavba dříve hospodářských lesů nevhodného druhového složení zejména v nižších polohách hor na lesy přírodě blízké. Paleta výzkumných aktivit a navazujících projektů pomáhá zadržovat vodu v krajině a na dříve uměle odvodněná místa se vracejí nejrůznější mokřadní biotopy včetně rašelinných smrčin. Díky spolupráci s místními hospodáři se rozšiřuje péče o horské louky, které se nám odvděčují návratem řady druhů rostlin a bezobratlých na lokality, kde byly v minulosti běžné. Nebývale narůstá fenomén dobrovolnictví. Zvládání turistického tlaku na Krkonoše by nebyl možný bez kvalitní péče o turistickou infrastrukturu – cesty, turistické chodníky, odpočinková místa a naučné stezky. Pro tuto mnohaúrovňovou péči jsou Krkonoše velmi dobrou značkou, z níž profituje celý region, který žije z cestovního ruchu.
Přes všechny tlaky na zdejší přírodu jsme letos již potřetí úspěšně obhájili certifikát přeshraniční spolupráce Federace EUROPARC „Transboundary Parks“. Mezinárodní komise hodnotí například harmonizaci strategických cílů, praktickou péči o přírodu, ale např. i komunikaci s veřejností. „Krkonoše byly jedním z prvních certifikovaných přeshraničních parků v Evropě,“ uvedl Robin Böhnisch. „S polskými partnery máme společné logo, společnou strategii péče o oba parky, koordinujeme monitoring přírody, ekologickou výchovu, máme společné projekty, pravidelně se potkáváme, učíme se jazyk svých partnerů. Krkonoše jako hory žádná politická státní hranice nezajímá. Příroda je tu jen jedna. A my se tomu snažíme jako správci území přizpůsobit,“ dodal.
Další informace o Federaci Europarc najdete na http://www.europarc.org.
Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap
[1] První evropský národní park byl založen ve Švédsku 24. května 1909. Evropský den zvláště chráněných území vyhlásila Europarc Federation právě na tento den. Každý rok jej slaví na stovkách chráněných území po celé Evropě. Evropský den chráněných území si klade za cíl přivést lidi blíže k přírodě a zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti ochrany přírodních krás v chráněných územích a důležitost ochrany přírody ve spojení s udržitelným rozvojem.
Europarc Střední a Východní Evropa je jednou z regionálních sekcí Federace Europarc. Sdružuje členy federace z Bosny a Hercegoviny, Česka, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a Slovinska.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk