Tiskové zprávy
Děti Země: Sliby jsou vždycky zadarmo
5. dubna 2010 | Děti Země
Článek předsedy Dětí Země Miroslava Patrika o schvalování a výstavbě silnic v Brně u příležitosti proražení tunelů Dobrovského, který vyšel ve Znojemském deníku dne 26. 3. 2010.
Každé město by mělo mít nějaký reálný výhled, jak budovat silniční infrastrukturu, co by obyvatelům města ulevila od škodlivých vlivů automobilové dopravy. I Brno takový samozřejmě má, neboť se musí promítnout do územního plánu města. Z hlavních silničních staveb lze jmenovat velký městský okruh a rychlostní silnici R43.
Základním systémovým nedostatkem těchto dopravních plánů většinou ale je, že až za pár desetiletí skutečně dojde k jejich dokončení, tak automobily budou stejně občany obtěžovat. Jejich provoz se totiž může nasměrovat do jiných míst. Třeba s vysoce koncentrovanou výstavbou supermarketů. A emise z výfukových plynů budou zdraví lidí nadále poškozovat. Takže co se nám to v Brně vlastně naplánovalo? Pro jednoduchost stačí nahlédnout do materiálu Stav investiční výstavby na síti silnic v městě Brně z roku 1999. A hned je zřejmé, že sliby nelze splnit.
Tak například silnice R43 Troubsko-Kuřim za tři miliardy korun měla být postavená v letech 2003-7. Že to není pravda? No není. Ředitelství silnic a dálnic ČR si totiž postavilo hlavu a v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí za více než deset let nezajistilo předložení kvalitních podkladů. A tak čekáme, kdy bude hotová dokumentace s posouzením varianty přes Bystrc a Boskovickou brázdu.
Ovšem daleko důležitější a potřebnější brněnskou stavbou je velký městský okruh. Jeho výstavba byla před jedenácti lety naplánována v letech 1998 až 2010. Můžeme se tedy jistě těšit, že na konci tohoto roku si Brňané konečně oddechnou, protože obtěžující automobilová doprava se přesune na nové široké a nikomu neškodící silnice... Bohužel opět vedle!
Sice máme už hotovou křižovatku na Hlinkách, ale stále ještě budujeme nejsložitější stavbu - tunely Dobrovského v délce asi 1,5 km. Ty sice měly být asi za osm miliard korun hotové v roce 2004, ale zřejmě ani rok 2012 nemusí být tím splněným termínem. Je to i logické, protože stavební řízení probíhalo dva roky a navíc se rozhodlo nezákonně. Zřejmě pod politickým tlakem. Proto nepřekvapí, kolik nezákonností udělali úředníci krajského úřadu v Brně a na ministerstvu dopravy, když Městský soud v Praze musel na základě žalob Dětí Země, sdružení VMO Brno a majitelů nemovitostí toto povolení v březnu 2007 zrušit. Důvodem byly nejasnosti s komínovým výduchem, nadměrný hluk při výjezdu z tunelu v Žabovřeskách a vysoké riziko poškození domů nad tunely a v okolí.
Ještě že se na rozdíl od Prahy při ražbě tunelu Blanka v Brně zatím nikde nic nad tunelem Dobrovského nepropadlo. Negativní je jen to, že dostavba okruhu bude asi o deset let delší, neboť stát nemá tolik peněz. Už loni v létě totiž Brnu hrozilo, že nedostane dvě miliardy korun. Zatím se naštěstí staví. Ale i zde prostě platí, že sliby nikoho nic nestojí! Autor je ekolog.
Každé město by mělo mít nějaký reálný výhled, jak budovat silniční infrastrukturu, co by obyvatelům města ulevila od škodlivých vlivů automobilové dopravy. I Brno takový samozřejmě má, neboť se musí promítnout do územního plánu města. Z hlavních silničních staveb lze jmenovat velký městský okruh a rychlostní silnici R43.
Základním systémovým nedostatkem těchto dopravních plánů většinou ale je, že až za pár desetiletí skutečně dojde k jejich dokončení, tak automobily budou stejně občany obtěžovat. Jejich provoz se totiž může nasměrovat do jiných míst. Třeba s vysoce koncentrovanou výstavbou supermarketů. A emise z výfukových plynů budou zdraví lidí nadále poškozovat. Takže co se nám to v Brně vlastně naplánovalo? Pro jednoduchost stačí nahlédnout do materiálu Stav investiční výstavby na síti silnic v městě Brně z roku 1999. A hned je zřejmé, že sliby nelze splnit.
Tak například silnice R43 Troubsko-Kuřim za tři miliardy korun měla být postavená v letech 2003-7. Že to není pravda? No není. Ředitelství silnic a dálnic ČR si totiž postavilo hlavu a v procesu hodnocení vlivů na životní prostředí za více než deset let nezajistilo předložení kvalitních podkladů. A tak čekáme, kdy bude hotová dokumentace s posouzením varianty přes Bystrc a Boskovickou brázdu.
Ovšem daleko důležitější a potřebnější brněnskou stavbou je velký městský okruh. Jeho výstavba byla před jedenácti lety naplánována v letech 1998 až 2010. Můžeme se tedy jistě těšit, že na konci tohoto roku si Brňané konečně oddechnou, protože obtěžující automobilová doprava se přesune na nové široké a nikomu neškodící silnice... Bohužel opět vedle!
Sice máme už hotovou křižovatku na Hlinkách, ale stále ještě budujeme nejsložitější stavbu - tunely Dobrovského v délce asi 1,5 km. Ty sice měly být asi za osm miliard korun hotové v roce 2004, ale zřejmě ani rok 2012 nemusí být tím splněným termínem. Je to i logické, protože stavební řízení probíhalo dva roky a navíc se rozhodlo nezákonně. Zřejmě pod politickým tlakem. Proto nepřekvapí, kolik nezákonností udělali úředníci krajského úřadu v Brně a na ministerstvu dopravy, když Městský soud v Praze musel na základě žalob Dětí Země, sdružení VMO Brno a majitelů nemovitostí toto povolení v březnu 2007 zrušit. Důvodem byly nejasnosti s komínovým výduchem, nadměrný hluk při výjezdu z tunelu v Žabovřeskách a vysoké riziko poškození domů nad tunely a v okolí.
Ještě že se na rozdíl od Prahy při ražbě tunelu Blanka v Brně zatím nikde nic nad tunelem Dobrovského nepropadlo. Negativní je jen to, že dostavba okruhu bude asi o deset let delší, neboť stát nemá tolik peněz. Už loni v létě totiž Brnu hrozilo, že nedostane dvě miliardy korun. Zatím se naštěstí staví. Ale i zde prostě platí, že sliby nikoho nic nestojí! Autor je ekolog.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
