Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Slovenští odborníci varovali Šumavu před kůrovcem
Šumavu navštívili odborníci na ochranu lesa ze Slovenska. Varovali pracovníky Národního parku Šumava před kůrovcem, který likviduje slovenské lesy.
Stejně neslavně jako lesy na Slovensku by mohly dopadnout ty na Šumavě, varují po včerejší návštěvě Šumavy lesníci z Tatranského národního parku, Slovenských státních lesů, městských lesů a majitelů soukromých lesů. Ti všichni museli řešit v roce 2004 následky orkánu Alžběta, dodnes se potýkají s následky kůrovcové kalamity. Situace na Šumavě je podobná.
Kvůli tomu, že se v bezzásahových oblastech proti šířící se kůrovcové kalamitě nepostupovalo, padlo za oběť broukovi stejné množství dřeva jako při samotné smršti. Na Slovensku tak přišli dvakrát o 8 milionů kubíků. „Osm milionů zkosila větrná smršť, přibližně dalších osm milionů kůrovec,“ říká Jaroslav Šulek, předseda Slovenské lesnické komory.
„Bezzásahová území jsou ve slovenských národních parcích na Slovensku tak rozsáhlá, že hmota, která se tam nechala, se stala zdrojem přemnožení kůrovce. Na Slovensku tak vznikla obrovská škoda. Na Šumavě musí velmi zvažovat důsledky takového postupu,“ doplnil Šulek.
Šumavský národní park navštívila ve čtvrtek zhruba padesátičlenná skupina odborníků v oblasti lesního hospodářství a radila se o metodách asanace kůrovcové kalamity. Odborníky zajímal i postoj obyvatel Šumavy k zásahům a jeho odpůrcům. Na Kvildě se sešli se zástupci šumavských starostů a debatovali o vlivu blokády na region.
„Stejně jako u nás, i na Šumavě souhlasili se zásahy proti kůrovci místní lidé, kteří v oblasti žijí. Ekologičtí aktivisté, kteří zásahům brání, jsou většinou z velkých měst a nejsou s prostředím tak spjatí, jako místní,“ řekl Ján Ferenčík, výzkumný pracovník společnosti ze společnosti Štátné lesy Tatranského národného parku.
„U nás už kůrovec zlikvidoval vše, co mohl a postupně se přesouvá do těch níže položených lokalit,“ řekl Milan Dolňan, ředitel, Lesní správa města Brezna v NP Nízké Tatry.
„O možnost exkurze po Šumavě si zažádala sama slovenská strana. Slovenské odborníky zajímal, jaký vliv mají různé ekologické organizace na činnost Národního parku Šumava. Také důvody, proč u veřejnosti činnost ekologických aktivistů, nevzbudila příliš sympatií," uvedl Jiří Mánek, náměstek ředitele Národního parku Šumava.
Výprava během dne navštívila Kvildu, Bučinu, Prameny Vltavy, Horskou Kvildu, Zhůří a Srní. „Pro nás, obyvatele Tater je vždy svátek podívat se na Šumavu. Když vidím, co s ní postupně kůrovec dělá, tak nemám dobrý dojem. Plně podporujeme kroky současného vedení Národního parku Šumava,“ uzavřel Ján Ferenčík.
Stejně neslavně jako lesy na Slovensku by mohly dopadnout ty na Šumavě, varují po včerejší návštěvě Šumavy lesníci z Tatranského národního parku, Slovenských státních lesů, městských lesů a majitelů soukromých lesů. Ti všichni museli řešit v roce 2004 následky orkánu Alžběta, dodnes se potýkají s následky kůrovcové kalamity. Situace na Šumavě je podobná.
Kvůli tomu, že se v bezzásahových oblastech proti šířící se kůrovcové kalamitě nepostupovalo, padlo za oběť broukovi stejné množství dřeva jako při samotné smršti. Na Slovensku tak přišli dvakrát o 8 milionů kubíků. „Osm milionů zkosila větrná smršť, přibližně dalších osm milionů kůrovec,“ říká Jaroslav Šulek, předseda Slovenské lesnické komory.
„Bezzásahová území jsou ve slovenských národních parcích na Slovensku tak rozsáhlá, že hmota, která se tam nechala, se stala zdrojem přemnožení kůrovce. Na Slovensku tak vznikla obrovská škoda. Na Šumavě musí velmi zvažovat důsledky takového postupu,“ doplnil Šulek.
Šumavský národní park navštívila ve čtvrtek zhruba padesátičlenná skupina odborníků v oblasti lesního hospodářství a radila se o metodách asanace kůrovcové kalamity. Odborníky zajímal i postoj obyvatel Šumavy k zásahům a jeho odpůrcům. Na Kvildě se sešli se zástupci šumavských starostů a debatovali o vlivu blokády na region.
„Stejně jako u nás, i na Šumavě souhlasili se zásahy proti kůrovci místní lidé, kteří v oblasti žijí. Ekologičtí aktivisté, kteří zásahům brání, jsou většinou z velkých měst a nejsou s prostředím tak spjatí, jako místní,“ řekl Ján Ferenčík, výzkumný pracovník společnosti ze společnosti Štátné lesy Tatranského národného parku.
„U nás už kůrovec zlikvidoval vše, co mohl a postupně se přesouvá do těch níže položených lokalit,“ řekl Milan Dolňan, ředitel, Lesní správa města Brezna v NP Nízké Tatry.
„O možnost exkurze po Šumavě si zažádala sama slovenská strana. Slovenské odborníky zajímal, jaký vliv mají různé ekologické organizace na činnost Národního parku Šumava. Také důvody, proč u veřejnosti činnost ekologických aktivistů, nevzbudila příliš sympatií," uvedl Jiří Mánek, náměstek ředitele Národního parku Šumava.
Výprava během dne navštívila Kvildu, Bučinu, Prameny Vltavy, Horskou Kvildu, Zhůří a Srní. „Pro nás, obyvatele Tater je vždy svátek podívat se na Šumavu. Když vidím, co s ní postupně kůrovec dělá, tak nemám dobrý dojem. Plně podporujeme kroky současného vedení Národního parku Šumava,“ uzavřel Ján Ferenčík.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
