Tiskové zprávy
Lesy ČR: Smrky na Vysočině oslabilo sucho, likviduje je kůrovec
Snížené hladiny spodních vod, popraskaná půda, vyschlá prameniště i studny, tak se projevuje sucho, které trápí všechny hospodáře v zemi. V obecních, soukromých i státních lesích chřadnou stromy, zejména smrky, které mělce koření a potřebují vodu v půdě. Porosty na Vysočině vysazené před sto, osmdesáti i dvaceti lety ztratily schopnost bránit se škůdcům a kůrovec je doslova likviduje. Kraj kvůli tomu svolal kalamitní štáb.
Postiženy jsou lesy všech vlastníků. Ve státních lesích se za první pololetí letos na Vysočině vytěžilo 156 tisíc m3 kůrovcového dříví, loni to bylo za stejné období 59 tisíc a v roce 2016 celkem téměř 28 tisíc m3. „Když se před sto lety sázely na Vysočině smrky, bylo to s ohledem na tehdejší klimatické podmínky v pořádku. Dnes hynou. Oslabené suchem je likviduje kůrovec, s nímž by si zdravé stromy běžně poradily,“ uvedl Jiří Groda, ředitel pověřený vedením Lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Odhaduje se, že příští rok bude třeba na Vysočině vytěžit pět milionů m3 kůrovcového dříví. Stejný objem napadené dřevní hmoty se loni vytěžil v lesích všech vlastníků v zemi! „Letos musí naši smluvní partneři zpracovat a asanovat asi 420 tisíc m3 dříví napadeného kůrovcem. Jiné stromy už ani netěží,“ řekl František Vala, lesní správce v Telči z podniku Lesy ČR. V lesích ostatních vlastníků je nyní na Telčsku napadeno kůrovcem dalších 500 tisíc m3. Souše přitom zůstávají dočasně stát, těží se jen čerstvě napadené smrky.
Kraj tento týden dokonce svolal kalamitní štáb. „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství. Nemluvím o desítkách let, ale o současnosti. Střízlivě odhadujeme, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun, odhadem odborníků desetkrát více na území celé České republiky. Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les. Tenhle problém už přestal být záležitostí pouze vlastníků lesů. Čelem se k němu musí postavit vláda,“ řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Dříví ze státních lesů se ukládá na skládky, protože středoevropský trh je smrkovou kulatinou přesycen. „Největší skládku máme v Budišovicích na Třebíči, ale využíváme přímo i porostní půdu, abychom urychlili zpracování. Asanovat se bude přímo v lese bez nutného převozu klád,“ pokračoval Jiří Groda. Dříví se chemicky ošetřuje postřikem, podnik využívá i účinnou českou metodu fumigace. Dalším způsobem asanace je částečný postřik dříví s následným zabalením dříví do folie a účinné jsou i speciální hlavice na harvestory, které přímo odkorní zpracované dříví a zabrání dalšímu množení kůrovce. „Stále sledujeme a podporujeme výzkum i biologický způsob hubení kůrovce, tedy využití přirozených predátorů kůrovců, například hlístic,“ dodal Groda. Lesům prospívá i výsadba druhově pestrých dřevin, což se ve státních lesích daří už více než 25 let. Kromě běžných hospodářských dřevin, jako je jedle, borovice, smrk, modřín, dub a buk se tak vysazují například jeřáby, břízy i osiky, které lépe odolávají suchu.
Postiženy jsou lesy všech vlastníků. Ve státních lesích se za první pololetí letos na Vysočině vytěžilo 156 tisíc m3 kůrovcového dříví, loni to bylo za stejné období 59 tisíc a v roce 2016 celkem téměř 28 tisíc m3. „Když se před sto lety sázely na Vysočině smrky, bylo to s ohledem na tehdejší klimatické podmínky v pořádku. Dnes hynou. Oslabené suchem je likviduje kůrovec, s nímž by si zdravé stromy běžně poradily,“ uvedl Jiří Groda, ředitel pověřený vedením Lesního a vodního hospodářství Lesů ČR.
Odhaduje se, že příští rok bude třeba na Vysočině vytěžit pět milionů m3 kůrovcového dříví. Stejný objem napadené dřevní hmoty se loni vytěžil v lesích všech vlastníků v zemi! „Letos musí naši smluvní partneři zpracovat a asanovat asi 420 tisíc m3 dříví napadeného kůrovcem. Jiné stromy už ani netěží,“ řekl František Vala, lesní správce v Telči z podniku Lesy ČR. V lesích ostatních vlastníků je nyní na Telčsku napadeno kůrovcem dalších 500 tisíc m3. Souše přitom zůstávají dočasně stát, těží se jen čerstvě napadené smrky.
Kraj tento týden dokonce svolal kalamitní štáb. „Na Vysočině už dávno přesáhlo řešení aktuálního problému s kůrovcem možnosti kraje. Hrozí absolutní rozpad lesního hospodářství. Nemluvím o desítkách let, ale o současnosti. Střízlivě odhadujeme, že likvidace kůrovcové kalamity jen na Vysočině přijde na pět miliard korun, odhadem odborníků desetkrát více na území celé České republiky. Vláda by měla začít hledat rezervy, ze kterých budeme moci vlastníkům lesů hradit náklady nejen na odtěžení, ale i na novou výsadbu a péči o les. Tenhle problém už přestal být záležitostí pouze vlastníků lesů. Čelem se k němu musí postavit vláda,“ řekl hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek.
Dříví ze státních lesů se ukládá na skládky, protože středoevropský trh je smrkovou kulatinou přesycen. „Největší skládku máme v Budišovicích na Třebíči, ale využíváme přímo i porostní půdu, abychom urychlili zpracování. Asanovat se bude přímo v lese bez nutného převozu klád,“ pokračoval Jiří Groda. Dříví se chemicky ošetřuje postřikem, podnik využívá i účinnou českou metodu fumigace. Dalším způsobem asanace je částečný postřik dříví s následným zabalením dříví do folie a účinné jsou i speciální hlavice na harvestory, které přímo odkorní zpracované dříví a zabrání dalšímu množení kůrovce. „Stále sledujeme a podporujeme výzkum i biologický způsob hubení kůrovce, tedy využití přirozených predátorů kůrovců, například hlístic,“ dodal Groda. Lesům prospívá i výsadba druhově pestrých dřevin, což se ve státních lesích daří už více než 25 let. Kromě běžných hospodářských dřevin, jako je jedle, borovice, smrk, modřín, dub a buk se tak vysazují například jeřáby, břízy i osiky, které lépe odolávají suchu.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
