Tiskové zprávy
AOPK ČR: Sokolí rekord na Broumovsku: vyvedli tu 14 mláďat
Letos opustilo hnízda v chráněné krajinné oblasti Broumovsko nejvíce sokolích mláďat v novodobé historii. Zahnízdilo tu sedm párů sokolů, z hnízd vylétlo 14 mladých ptáků. Dvě hnízdění úspěšná nebyla, skončila pravděpodobně predací už v době zahřívání vajec.
„Letošní rok byl pro sokoly na Broumovsku mimořádně úspěšný. Chtěli bychom poděkovat všem návštěvníkům zdejších skal, kteří respektovali dočasné zákazy vstupu do blízkosti hnízd sokolů a ptáky nerušili. Příkladná byla i spolupráce s horolezci, sami nám nahlásili hnízdo, o kterém jsme nevěděli. Letos jsme ale nezaznamenali hnízdění na tradičním místě v Teplických skalách, sokolí pár vloni uhynul na ptačí chřipku a noví ptáci se s lokalitou teprve seznamovali,“ popisuje Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
Vedle přirozených faktorů snižujících pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat, jako jsou predace, povětrnostní vlivy či vnitrodruhová konkurence, je velmi důležitým až limitním faktorem zabezpečení klidného průběhu hnízdění ze strany člověka, hospodáře i návštěvníků. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR vyhlašuje v akutních případech do okolí sokolích hnízd dočasné zákazy vstupu.
„Poděkování patří i strážcům přírody, kteří dohlíželi na klidový režim na hnízdištích. Podle kroužku se nám podařilo identifikovat jednu samici původem z Jeseníků. To je v posledních letech naprosto dominantní oblast, odkud se sokoli na Broumovsko vydávají. V Jeseních vloni sokoli vyvedli 42 mláďat,“ doplňuje Petr Kafka.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Sokol si hnízdo nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli během hnízdění rušeni, mnohdy hnízdo opustí. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba 7 týdnů. Sokoli, kteří se u nás vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří u nás hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do naší krajiny díky důsledné ochraně vracejí a v České republice hnízdí každoročně více než stovka párů.
„Letošní rok byl pro sokoly na Broumovsku mimořádně úspěšný. Chtěli bychom poděkovat všem návštěvníkům zdejších skal, kteří respektovali dočasné zákazy vstupu do blízkosti hnízd sokolů a ptáky nerušili. Příkladná byla i spolupráce s horolezci, sami nám nahlásili hnízdo, o kterém jsme nevěděli. Letos jsme ale nezaznamenali hnízdění na tradičním místě v Teplických skalách, sokolí pár vloni uhynul na ptačí chřipku a noví ptáci se s lokalitou teprve seznamovali,“ popisuje Petr Kafka z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR.
Vedle přirozených faktorů snižujících pravděpodobnost zdárného vyvedení mláďat, jako jsou predace, povětrnostní vlivy či vnitrodruhová konkurence, je velmi důležitým až limitním faktorem zabezpečení klidného průběhu hnízdění ze strany člověka, hospodáře i návštěvníků. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ĆR vyhlašuje v akutních případech do okolí sokolích hnízd dočasné zákazy vstupu.
„Poděkování patří i strážcům přírody, kteří dohlíželi na klidový režim na hnízdištích. Podle kroužku se nám podařilo identifikovat jednu samici původem z Jeseníků. To je v posledních letech naprosto dominantní oblast, odkud se sokoli na Broumovsko vydávají. V Jeseních vloni sokoli vyvedli 42 mláďat,“ doplňuje Petr Kafka.
Sokol stěhovavý je velký zhruba jako vrána a dožívá se až dvaceti let. Živí se převážně ptáky do velikosti holuba, které loví za letu. Při útoku přitáhne křídla k tělu a střemhlavým letem v podstatě padá na kořist. Sokol si hnízdo nestaví. Nejčastěji obsadí skalní výklenek či staré krkavčí hnízdo na skále. Pokud jsou sokoli během hnízdění rušeni, mnohdy hnízdo opustí. Mláďata zůstávají na hnízdě zhruba 7 týdnů. Sokoli, kteří se u nás vyskytují v zimě, často přilétají až ze Skandinávie. Ti, kteří u nás hnízdí, se část zimy potulují v jižní Evropě.
Ve druhé polovině minulého století počty sokolů drasticky poklesly, především kvůli nadměrnému používání pesticidů a dalších chemikálií v zemědělství. Postupně se do naší krajiny díky důsledné ochraně vracejí a v České republice hnízdí každoročně více než stovka párů.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
