Arnika: Spalovna odpadů v Karviné je předimenzovaná a ovzduší v kraji nepomůže

Stavba nové spalovny odpadů v Karviné nepřinese kraji úlevu od škodlivin vypouštěných do ovzduší průmyslem. Navíc se ve srovnání s emisemi karvinských tepláren změní charakter emisí škodlivých látek na více nebezpečné. Záruky, že stavba nové spalovny povede k omezení nynějších zdrojů znečištění a ke zlepšení ovzduší, neexistují. Vhodnější by bylo investovat do ekologizace stávajících tepláren a zaměřit se na energetické úspory a prevenci vzniku odpadů. To jsou hlavní výhrady, které podala občanská sdružení Arnika a Občané proti spalovně v rámci probíhajícího územního řízení k nové spalovně v Karviné.

„Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů, jak spalovně odpadů, jež má vyrůst v Karviné, vznosně říká investor, je předimenzované, a bude proto produkovat i více škodlivin, než by muselo při menší kapacitě anebo použití jiné technologie zpracování odpadů,“ shrnul jednu ze zásadních výtek, jež proti plánované spalovně vzneslo sdružení Arnika v územním řízení, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů RNDr. Jindřich Petrlík. „Současný stav ovzduší v kraji je jasným signálem pro nutnost řešení této otázky. I proto je pro nás nepochopitelný záměr vzniku obřího zařízení s takovým konceptem, jako je KIC. Přitom už dnes je vliv znečištěného ovzduší patrný v podobě nárůstu onemocnění horních cest dýchacích, kardiovaskulárních a nádorových onemocnění,“ doplnil Jan Nezhyba z občanského sdružení Občané proti spalovně. Petici proti spalovně podepsalo dosud na 11 tisíc lidí.
Z hlediska ochrany ovzduší je spalovna špatným řešením nakládání s odpady. Oproti stávajícím teplárenským zdrojům v Karviné se změní především skladba znečišťujících látek. Spalovny odpadů jsou významnými zdroji emisí látek jako těžké kovy a organické látky, které mohou významně poškozovat lidské zdraví. Uvedené škodliviny se současně vážou na jemné prachové částice. „Prachové částice vypouštěné do ovzduší spalovnami odpadů vážou látky, které jsou pro lidské zdraví a ekosystémy nebezpečnější, než látky vypouštěné jinými energetickými zdroji,“ upozornila Mgr.Vendula Krčmářová, vedoucí ostravské pobočky sdružení Arnika. Tuto skutečnost prokazují mimo jiné i studie ze zahraničí (1).

Závěr rozptylové studie k dokumentaci EIA sice vyznívá pro spalovnu příznivě, ale pouze za podmínky omezení provozu Teplárny Karviná a výšky komínu spalovny výrazně nad 100 m, což je řešení z doby výstavby velkých hnědouhelných elektráren v severních Čechách (2). Mezi řádky lze však vyčíst, že samotná spalovna bude mít na stav ovzduší vliv blížící se nule a v případě organických látek a těžkých kovů bude imisní zátěž ovzduší vyšší (3). „Tvrzení investora, že spalovna odpadů pomůže ovzduší, pokládáme při nejmenším za scestné a výrok náměstka hejtmana Nováka, že spalovna je vlastně čistička vzduchu, za komické,“ dodal k tomu Jan Nezhyba.

„Pokud předkladatel projektu KIC garantuje snížení zátěže ovzduší odstavením kapacity tepláren, měl by doložit, jak toho chce reálně dosáhnout. V této souvislosti je poučné podívat se na případ spalovny odpadů v Liberci, kde původní investor spalovny odpadů SMOZKO garantoval to samé. Nakonec se však emise z teplárny stojící v sousedství nové spalovny odpadů v důsledku jejího zprovoznění nijak výrazně nesnížily. Zlom nastal v momentě, kdy teplárna v Liberci nahradila z padesáti procent topný olej zemním plynem (4). „Z hlediska ochrany ovzduší by tedy lepší investicí pro Karvinou a Moravskoslezský kraj byla ekologizace tepláren a energeticky úsporná opatření v Karviné,“ navrhuje Petrlík.

Podrobný rozbor problematiky snižování emisí z teplárny v souvislosti se zprovozněním spalovny v Liberci chybí i v dokumentaci EIA, a tak se neodráží dostatečně ani garance zlepšení kvality ovzduší ve všech parametrech ve stanovisku vydaném na závěr posouzení vlivů na životní prostředí Ministerstvem životního prostředí ČR.

Poznámky:
(1) Viz například: Cormier, S. A., S. Lomnicki, et al. (2006). "Origin and Health Impacts of Emissions of Toxic By Products and Fine Particles from Combustion and Thermal Treatment of Hazardous Wastes and Materials." Environ Health Perspect 114(6): 810–817.
(2) Ze závěru Rozptylové studie KIC zpracované firmou TESO v přílohách k dokumentaci EIA:
„U ročních imisních koncentrací znečišťujících látek lze očekávat velmi malou, prakticky nepozorovatelnou změnu imisních příspěvků, a to jak v pozitivním, tak negativním směru. Při vhodně zvolené kombinaci výšky komínu KIC a snížení výkonu teplárny lze však hovořit o zlepšení imisní situace posuzované oblasti.
Analýzou vypočtených dat uvedených v této studii lze vyvodit tyto základní závěry:
- Eliminace zvýšené imisní zátěže při kumulaci vlivů KIC, Teplárny Karviná a Teplárny ČSA je podmíněna omezením výkonu Teplárny Karviná. Snížení výkonu Teplárny ČSA by mělo spíše negativní dopad.
- Nutnou podmínkou pro pozitivní vliv na imisní situaci lokality je dostatečná výška komínu KIC, a to výrazně nad 100 m.
- Pro zlepšení rozptylu znečišťujících látek je vhodná vyšší teplota spalin, ovšem projektovaná hodnota 60 °C je při vyšších výškách komínu KIC dostatečná.
- Stávající hladina imisí PCDD/F v lokalitě nebude provozem KIC znatelně ovlivněna, příspěvek vypočtených dlouhodobých průměrů imisí PCDD/F je proti stávajícím pozadí nepatrný.“
(3) Závěry Rozptylové studie KIC zpracované TESO v příloze k dokumentaci EIA:
Závěr rozptylové studie pro organické látky (TOC):
„Provozem KIC i přes omezení výkonu tepláren a navýšením komínu KIC dojde k nárůstu imisních příspěvků TOC, a to jak u hodinových, tak ročních koncentrací. Jedná se však o tak nízké změny imisních koncentrací, že nebudou stávajícími metodami prakticky rozpoznatelné od současného stavu.“
Závěr rozptylové studie uvedený pro těžké kovy:
„Porovnáním naměřených hodnot s vypočtenými, kdy je vzato v úvahu zastoupení jednotlivých kovů v celé skupině, lze konstatovat, že navýšení imisních koncentrací proti stávajícímu stavu bude v řádu jednotek procent.“
(4) Viz statistiky emisí tuhých znečišťujících látek ve výročních zprávách Teplárny Liberec, a.s.
Následující tabulka ukazuje srovnání emisí těžkých kovů ze spalovny komunálních odpadů a z teplárny v Liberci
za rok 2008 – dle ČHMÚ (http://www.chmu.cz).

Emise z karvinských tepláren jsou ovšem rozdílné, protože spalováním černého uhlí uniká více rtuti. Přesto předpokládaný příspěvek emisí 20 kg rtuti je 1/3 toho, co vypustí do ovzduší za rok Teplárna Karviná, a dvoj- a vícenásobkem rtuti, která za rok do ovzduší unikne z Teplárny ČSA. Podle dokumentace EIA má spalovna do ovzduší vypustit až 500 kilogramů těžkých kovů.