Přátelé Přírody: Spolchemie: Nebezpečná rtuť kam se podíváte

Spolchemie používala a nadále používá rtuť zejména k elektrolytické výrobě chlóru, kde obrovské množství tekuté rtuti slouží jako záporná elektroda. Lokalita “starého” provozu elektrolýzy je dnes zamořena více než 350 tunami rtuti a ve stávající elektrolýze Spolchemie používá dalších 210 tun rtuti. Zemina je ve Spolchemi promořena rtutí nejen na povrchu, ale až několik desítek metrů pod zem! Nejvyšší koncentrace rtuti, která byla ve Spolchemii naměřena, dosáhla neuvěřitelných 386 gramů rtuti v kilogramu zeminy a byla zaznamenána pod současným provozem elektrolýzy.

Zamoření rtutí je ve Spolchemii tak závažné, že bylo rozhodnuto o sanaci (vyčištění) zemin kontaminovaných více než 70 miligramy rtuti/kg, a to do hloubly 5 metrů pod terénem. Projekt předpokládá odstranění znečištění cca 387 500 tun různých druhů zemin a stavebních materiálů, které bude trvat asi 10 let a který povede ke zvýšení množství rtuti v ústeckém ovzduší.

Rtutí zamořená Bílina

Také koncentrace rtuti v sedimentech v okolí Spolchemie vysoce přesahují běžné hodnoty a mohou představovat ohrožení životního prostředí. Některé dokonce výrazně překračují limit ministerstva životního prostředí pro dekontaminaci zamořených územíii. Rtuť je přitom vysoce toxická látka pro vodní organismy, která může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředíiii.

Velice nelichotivě hodnotí Spolchemii i oficiální materiály týkající se znečištění Labe a Bíliny rtutí. Z 1300 měření obsahu rtuti v plaveninách, které byly provedeny v letech 1999 až 2002 byla nejvyšší hodnota naměřena právě v Bílině v Ústí nad Labem, která je považována z hlediska kontaminace rtutí za nejzatíženější. Všechny naměřené hodnoty zde přesahovaly referenční limit a polovina hodnot i limit pro rizikové koncentrace. Také v sedimentech byly nejrizikovější koncentrace rtuti (až 30 mg rtuti/kg) naměřeny právě v Bílině v Ústí nad Labem. Za původce kontaminace byla jednoznačně označena právě Spolchemieiv.

Oficiální úniky rtuti ze Spolchemie

Podle dostupných informací ČIŽP vypustila Spolchemie v roce 2003 do vody 84 kilogramů rtuti. V letech 1995 a 1999 udělil Oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí v Ústí nad Labem Spolchemii pokuty za překročení povoleného množství rtuti v odpadních vodáchv. Chemička produkuje i značné množství odpadů s obsahem rtuti (v roce 2003 šlo o 114,5 tuny pevných odpadů), přičemž není přesně známo, kolik rtuti tyto odpady obsahujívi. Oficiální úniky rtuti do ovzduší z provozu elektrolytické výroby chlóru Spolchemie roce 2003 činily 45 kilogramů rtutivii. Kolik činily neoficiální, neměřené úniky a kolik rtuti ze vypařilo do ústeckého ovzduší ze zamořených pozemků Spolchemie není známo.

Vlastnosti rtuti a zdravotní rizika

Rtuť a její sloučeniny jsou vysoce toxické pro člověka, ekosystémy i volně žijící zvířata. Vysoké dávky rtuti mohou být pro člověka smrtelné, ale i relativně nízké dávky mohou velmi vážně poškodit nervový systém a jeho vývoj. V poslední době jsou spojovány i s možnými škodlivými účinky na kardiovaskulární, imunitní a reprodukční systém. Rtuť také zpomaluje mikrobiologické procesy v půděviii a podle rámcové směrnice EU o vodě patří mezi nejvýznamnější nebezpečné látkyix.
Rtuť je těkavý kov, který po vdechnutí může poškodit plíce, vstřebává se do krevního oběhu a hlavním cílovým orgánem jeho působení je mozek. Lidé vystavení dlouhodobému působení rtuti trpí únavou, bolestmi hlavy, nechutenstvím, poruchami trávení a hubnutím. Rtuť může poškodit nervový systém a vyvolat neovladatelný třes začínající na očních víčkách, jazyku, rtech a prstech. Objevují se též poškození paměti a poruchy chování, včetně depresíx. U žen profesionálně vystavených rtuti některé studie nalezly zvýšené počty spontánních potratů, předčasných porodů a malformací plodů, případně nižší porodní hmotnost narozených dětíxi.

Ohrožení zdraví dětí rtutí v okolí závodů chlórové chemie

Slovenská studie během 90. let porovnávala zdravotní stav a psychické funkce dětí ve věku 7 až 11 let z Novák (oblast znečištěná podnikem chlórové chemie) a z Nedožer (kontrolní skupina stejně starých dětí z čistější části okresu Prievidza). Studie u dětí žijících v okolí Nováckých chemických závodů (NChZ) prokázala významně vyšší koncentrace rtuti ve vlasech i nehtech a v postižené oblasti byl také vyšší výskyt některých onemocnění. Děti z Novák měly vyšší výskyt dýchacích a nervových onemocnění, ale i nemocí smyslových orgánů a trávicího traktu. Psychologická vyšetření zaznamenala i významná zhoršení pozornosti a paměti sledovaných dětí. Tyto děti měly dále zvýšený třes rukou, menší přesnost jemných pohybů či koordinaci očí a rukouxii.

V České republice se podobná technologie na výrobu chlóru za použití rtuti jako v NChZ Nováky nachází právě ve Spolchemii Ústí nad Labem a ve Spolaně Neratovice.

Evropská unie a její strategie týkající se rtuti

Vzhledem k vážným zdravotním a ekologickým rizikům znečištění prostředí rtutí zahájila Evropská unie přípravu strategie eliminace rtutixiii, která má zahrnovat snížení emisí rtuti do prostředí, snížení vstupu rtuti do oběhu ve společnosti, řešení problému dlouhodobých přebytků rtuti, ochranu lidí před účinky rtuti a podporu mezinárodních akcí týkajících se rtuti. Připravovaná strategie by se měla dotýkat také sektoru nakládání s odpadyxiv.

Další informace:
Ing. Marian Páleník, ředitel obecně prospěšné společnosti Přátelé přírody, o. p. s.
e-mail: marian@prateleprirody.com, tel: 603 284 725

MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant Přátel přírody o.p.s pro oblast toxických látek a člen Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost
e-mail: miroslav.suta@centrum.cz, tel.: 775 700 472