Tiskové zprávy
Hnutí DUHA: Společná příroda versus prezidentovy sjezdovky
Libor Ambrozek musí odmítnout politický nátlak a chránit vzácnou přírodu, kterou mu občané svěřili, před privátními podnikatelskými projekty – takový vzkaz má Hnutí DUHA pro ministra životního prostředí před jeho dnešní schůzkou s prezidentem. Očekává, že se na Hradě bude debatovat o plánech na vybudování dvou gigantických lyžařských areálů na Šumavě.
Ambrozek se dnes odpoledne sejde s prezidentem Klausem "k diskuzi o využívání některých přírodních lokalit v Jihočeském kraji" [1]. Mluvit patrně budou o kontroverzním projektu sjezdovek, který by zničil pralesovité porosty na hoře Smrčina – v jedné z nejvzácnějších částí šumavského národního parku [2]. Týdeník Respekt začátkem března napsal, že prezident a někteří prominentní politici ODS chtějí tento záměr místního podnikatele Vladimíra Šlégra prosadit [3]. Přítomnost ministra obrany potvrzuje, že dalším tématem bude vybudování podobně sporného obrovského lyžařského areálu v unikátních lesích nedalekých Boletic [4].
Václav Klaus v roce 2001 označil rozhodnutí tehdejšího ministra Miloše Kužvarta nepovolit provoz jednoho z šesti lyžařských vleků v národní přírodní rezervaci na Pradědu v Jeseníkách za "konec světa". Průzkum veřejného mínění posléze ukázal, že mezi českými občany v tomto sporu převažují obhájci ochrany přírody nad zastánci sjezdovek v poměru 65 ku 17 procentům. Drtivou převahu měli i mezi obyvateli kraje.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Pralesovité porosty na Smrčině a dochované lesy a květnaté louky v boletickém prostoru patří mezi nejvzácnější klenoty nejen jihočeské, ale vůbec české přírody. Postavit zde kvůli osobnímu rozmaru prezidentské sjezdovky je srovnatelné s nápadem postavit namísto Karlštejna tenisové kurty, aby měl pan prezident kde hrát. Sjezdovky přece mohou být i jinde, tak proč si je politici musí prosazovat právě doprostřed nejhodnotnějších přírodních rezervací? Ministr životního prostředí musí pečovat o přírodu, kterou mu občané svěřili, a odmítnout politický nátlak. Průzkum za průzkumem potvrzují, že česká veřejnost od státu očekává, že bude naši vzácnou přírodu před podobnými podnikatelskými projekty chránit."
Kontakt:
Jaromír Bláha, telefon 602-440508, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Tisková zpráva Kanceláře prezidenta republiky, 31.3.2004
[2] Smrčina patří mezi nejvzácnější části šumavského národního parku. Českou stranu hory u hranice s Rakouskem pokrývá unikátní pralesovitý porost buků, jedlí, javorů a smrků s 250 let starými stromy. Jde o jedno z mála míst u nás, kde se v takovém rozsahu zachoval víceméně původní les, jehož složení se přirozeně vyvíjí s měnící se nadmořskou výškou. Jinde totiž lze pozorovat pouze jediný výškový výsek původních lesů – třeba na Boubíně bučinu nebo v Trojmezenském pralese smrčinu.
[3] Respekt 5.3.2004
[4] Boletice tvoří horský masív na druhé straně Lipna, který byl desítky let vojenským prostorem – ale devastované jsou jen velmi malé části. Většinu pokrývají unikátní, převážně bukové lesy včetně zbytků pralesovitých porostů a bohaté květnaté louky. Domov zde má řada ohrožených druhů včetně tetřeva, tetřívka, jeřábka, čápa černého či několika vzácných sov. Významem se mohou srovnávat s místy zařazenými do kteréhokoli do čtyř českých národních parků.
Ambrozek se dnes odpoledne sejde s prezidentem Klausem "k diskuzi o využívání některých přírodních lokalit v Jihočeském kraji" [1]. Mluvit patrně budou o kontroverzním projektu sjezdovek, který by zničil pralesovité porosty na hoře Smrčina – v jedné z nejvzácnějších částí šumavského národního parku [2]. Týdeník Respekt začátkem března napsal, že prezident a někteří prominentní politici ODS chtějí tento záměr místního podnikatele Vladimíra Šlégra prosadit [3]. Přítomnost ministra obrany potvrzuje, že dalším tématem bude vybudování podobně sporného obrovského lyžařského areálu v unikátních lesích nedalekých Boletic [4].
Václav Klaus v roce 2001 označil rozhodnutí tehdejšího ministra Miloše Kužvarta nepovolit provoz jednoho z šesti lyžařských vleků v národní přírodní rezervaci na Pradědu v Jeseníkách za "konec světa". Průzkum veřejného mínění posléze ukázal, že mezi českými občany v tomto sporu převažují obhájci ochrany přírody nad zastánci sjezdovek v poměru 65 ku 17 procentům. Drtivou převahu měli i mezi obyvateli kraje.
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
"Pralesovité porosty na Smrčině a dochované lesy a květnaté louky v boletickém prostoru patří mezi nejvzácnější klenoty nejen jihočeské, ale vůbec české přírody. Postavit zde kvůli osobnímu rozmaru prezidentské sjezdovky je srovnatelné s nápadem postavit namísto Karlštejna tenisové kurty, aby měl pan prezident kde hrát. Sjezdovky přece mohou být i jinde, tak proč si je politici musí prosazovat právě doprostřed nejhodnotnějších přírodních rezervací? Ministr životního prostředí musí pečovat o přírodu, kterou mu občané svěřili, a odmítnout politický nátlak. Průzkum za průzkumem potvrzují, že česká veřejnost od státu očekává, že bude naši vzácnou přírodu před podobnými podnikatelskými projekty chránit."
Kontakt:
Jaromír Bláha, telefon 602-440508, jaromir.blaha@hnutiduha.cz
Poznámky:
[1] Tisková zpráva Kanceláře prezidenta republiky, 31.3.2004
[2] Smrčina patří mezi nejvzácnější části šumavského národního parku. Českou stranu hory u hranice s Rakouskem pokrývá unikátní pralesovitý porost buků, jedlí, javorů a smrků s 250 let starými stromy. Jde o jedno z mála míst u nás, kde se v takovém rozsahu zachoval víceméně původní les, jehož složení se přirozeně vyvíjí s měnící se nadmořskou výškou. Jinde totiž lze pozorovat pouze jediný výškový výsek původních lesů – třeba na Boubíně bučinu nebo v Trojmezenském pralese smrčinu.
[3] Respekt 5.3.2004
[4] Boletice tvoří horský masív na druhé straně Lipna, který byl desítky let vojenským prostorem – ale devastované jsou jen velmi malé části. Většinu pokrývají unikátní, převážně bukové lesy včetně zbytků pralesovitých porostů a bohaté květnaté louky. Domov zde má řada ohrožených druhů včetně tetřeva, tetřívka, jeřábka, čápa černého či několika vzácných sov. Významem se mohou srovnávat s místy zařazenými do kteréhokoli do čtyř českých národních parků.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
