Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Správa Národního parku Šumava otevřela novou stanici pro handicapovaná zvířata
5. prosince 2011 | Správa NP a CHKO Šumava
V rámci Zoologického programu otevřela Správa Národního parku Šumava nové Ekologické centrum v Klášterci u Vimperka. Bude v něm záchranná stanice pro volně žijící handicapovaná zvířata, multifunkční sál a klubovna pro environmentální vzdělávání. Léčená zvířata si budou moct prohlédnout i návštěvníci.
Záchranná stanice pro handicapovaná, volně žijící zvířata začne od prosince fungovat na území lesní školky Klášterec nedaleko Vimperka. „Je to zařízení, které by na území instituce s takovým stupněm ochrany přírody, jakou je národní park, rozhodně nemělo chybět,“ říká Miloš Juha, vedoucí Zoologického programu Správy Národního parku Šumava a autor myšlenky jejího vzniku.
Zraněná nebo nemocná zvířata nalezená na území Národního parku Šumava, do teď končila v zařízeních podobného typu v Kašperských Horách, ve Spáleném Poříčí, či v obci Temelín, kde je záchranná stanice, kterou provozuje zoologická zahrada Ohrada na Hluboké.
Hlavním důvodem proč Správa parku stanici vybudovala, patří velká dojezdová vzdálenost. Svou roli sehrál zákaz vjezdu na území Národního parku Šumava.
S dlouhodobým provozovatelem stanice v Kašperských Horách Ivanem Lukešem Správa Národního parku Šumava navázala dohodu o další spolupráci. „Vážíme si jeho dlouhodobé a obětavé práce a chceme využít jeho zkušeností, které za několik desítek let v oboru získal. Proškolí náš personál v Klášterci a nadále mu bude k dispozici radou či pomocí,“ popisuje Miloš Juha.
Klášterecká stanice bude sloužit asi pro sto zvířat. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat, že většinu přijatých zvířat budou tvořit ptáci, poranění o různé překážky energovodů apod.
„Může to být například poštolka, káně, jestřáb, sova nebo jiné. Určitě se zde ale objeví i savci a stejně tak to mohou být zvláště chránění živočichové, například i rys,“ uvádí Miloš Juha.
Stavba vyšla na 15 milionů 653 tisíc korun. Částka byla z devadesáti procent hrazená z Operačního programu životního prostředí Evropské unie. Správa parku na tomto projektu spolupracuje se Zoologickými zahradami v Plzni a Hluboké nad Vltavou.
Bude sloužit i studentům
Vedle toho, že bude centrum sloužit jako záchranná stanice pro handicapovaná zvířata, najde i jiné uplatnění. K dispozici zde bude i multifunkční sál, kde budou zaměstnanci Správy parku pro děti ze základních a středních škol organizovat různé prezentace a přednášky.
„Toto zařízení se pro nás stane jedinečným zázemím pro realizaci výukových programů na téma Živočichové Národního parku Šumava pro všechny cílové skupiny,“ uvádí Martina Kučerová, metodik Středisek environmentální výchovy Správy Národního parku Šumava.
Léčená zvířata si budou moct prohlédnout i návštěvníci, kteří do Klášterce dorazí. „Vstup pro veřejnost bude vždy na individuální domluvě s obsluhou stanice. Veškeré kontakty uvede park na svých webových stránkách,“ popisuje Miloš Juha.
Zajímavostí je určitě i skutečnost, že záchranná stanice má velmi kvalitní kamerový systém, který se dá využít i při mapování života zraněných zvířat.
„Můžeme natáčet a sestříhat vlastní videa o tom, jak jsme zvíře přijali, léčili a potom ho vrátili do přírody,“ uvedl Miloš Juha. Záběry z kamerového systému mohou návštěvníkům suplovat prohlídku a to v případě, kdy není vhodné léčené zvíře rušit.
Vlastní budova s voliérami je obložená přírodními materiály, aby co nejvíce splývala s krajinou. Konstrukce je jednoduchá s dřevěnými prvky. Navíc je budova nízkoenergetická, dobře zateplená se složitým systémem ekologického vytápění a vlastní kořenovou čistírnou odpadních vod.
„Stavba samotná představuje komplexní záměr sloužící ochraně přírody. Představuje maximální úsporu energie a k tomu i ochranu ovzduší,“ uzavírá Miloš Juha.
O zřízení Ekologického centra Národního parku Šumava řekli:
Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Zřízení záchranné stanice je stěžejním bodem Zoologického programu, jehož záměr byl vytvořený v roce 2007. Zoologický program slouží popularizaci volně žijících zvířat s vazbou na území Národního parku Šumava. Nabízí nový způsob environmentální výchovy laické a odborné veřejnosti. Velkým kladem programu je také rozšíření zájmových činností pro veřejnost. Samotná stavba je správným řešením energetické problematiky budov, včetně nákladů na budoucí provoz a eliminaci imisí.
Jiří Mánek, náměstek ředitele NP a CHKO Šumava
Objekt lesní školky v Klášterci původně patřil společnosti Lesy České republiky. V polovině devadesátých let ho koupila Správa Národního parku Šumava. Přibližně okolo roku 2002 byla školka stále méně využívaná, a Správa parku hledala možnost jejího efektivního využití. Jsme rádi, že se ho podařilo najít. Záchranná stanice zabírá zhruba půlku zdejšího území, druhá polovina bude dále sloužit původnímu účelu.
Co ještě je součástí Zoologického programu?
Pozorovací místa, která slouží veřejnosti k poznání života jelena, srnce apod. ve volné přírodě. Jednoduché stavby srubového typu umožňují i méně informovaným a zasvěceným návštěvníkům pozorování divokých zvířat. Pozorovací místa se nacházejí ve třech lokalitách: Velký Bor, Beranky a Jelení Vrchy.
Pozorovací místa Jelení Vrchy a Beranky jsou uvnitř přezimovacích obůrek a jsou určena pro pozorování jelení zvěře během jejich přirozeného pastevního cyklu. Počátek období pro zimní pozorování souvisí s dostatečnou sněhovou pokrývkou, která omezuje přirozený příjem volně dostupné potravy.
Pozorovací místo Velký Bor je upraveno pro letní a podzimní pozorování. Zde je možné spatřit větší spektrum divokých zvířat, ale pozorovací vzdálenost bude větší, než uvnitř přezimovacích obůrek. Vhodným doplňkem návštěvníka může být dalekohled.
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
Záchranná stanice pro handicapovaná, volně žijící zvířata začne od prosince fungovat na území lesní školky Klášterec nedaleko Vimperka. „Je to zařízení, které by na území instituce s takovým stupněm ochrany přírody, jakou je národní park, rozhodně nemělo chybět,“ říká Miloš Juha, vedoucí Zoologického programu Správy Národního parku Šumava a autor myšlenky jejího vzniku.
Zraněná nebo nemocná zvířata nalezená na území Národního parku Šumava, do teď končila v zařízeních podobného typu v Kašperských Horách, ve Spáleném Poříčí, či v obci Temelín, kde je záchranná stanice, kterou provozuje zoologická zahrada Ohrada na Hluboké.
Hlavním důvodem proč Správa parku stanici vybudovala, patří velká dojezdová vzdálenost. Svou roli sehrál zákaz vjezdu na území Národního parku Šumava.
S dlouhodobým provozovatelem stanice v Kašperských Horách Ivanem Lukešem Správa Národního parku Šumava navázala dohodu o další spolupráci. „Vážíme si jeho dlouhodobé a obětavé práce a chceme využít jeho zkušeností, které za několik desítek let v oboru získal. Proškolí náš personál v Klášterci a nadále mu bude k dispozici radou či pomocí,“ popisuje Miloš Juha.
Klášterecká stanice bude sloužit asi pro sto zvířat. Podle dosavadních zkušeností lze očekávat, že většinu přijatých zvířat budou tvořit ptáci, poranění o různé překážky energovodů apod.
„Může to být například poštolka, káně, jestřáb, sova nebo jiné. Určitě se zde ale objeví i savci a stejně tak to mohou být zvláště chránění živočichové, například i rys,“ uvádí Miloš Juha.
Stavba vyšla na 15 milionů 653 tisíc korun. Částka byla z devadesáti procent hrazená z Operačního programu životního prostředí Evropské unie. Správa parku na tomto projektu spolupracuje se Zoologickými zahradami v Plzni a Hluboké nad Vltavou.
Bude sloužit i studentům
Vedle toho, že bude centrum sloužit jako záchranná stanice pro handicapovaná zvířata, najde i jiné uplatnění. K dispozici zde bude i multifunkční sál, kde budou zaměstnanci Správy parku pro děti ze základních a středních škol organizovat různé prezentace a přednášky.
„Toto zařízení se pro nás stane jedinečným zázemím pro realizaci výukových programů na téma Živočichové Národního parku Šumava pro všechny cílové skupiny,“ uvádí Martina Kučerová, metodik Středisek environmentální výchovy Správy Národního parku Šumava.
Léčená zvířata si budou moct prohlédnout i návštěvníci, kteří do Klášterce dorazí. „Vstup pro veřejnost bude vždy na individuální domluvě s obsluhou stanice. Veškeré kontakty uvede park na svých webových stránkách,“ popisuje Miloš Juha.
Zajímavostí je určitě i skutečnost, že záchranná stanice má velmi kvalitní kamerový systém, který se dá využít i při mapování života zraněných zvířat.
„Můžeme natáčet a sestříhat vlastní videa o tom, jak jsme zvíře přijali, léčili a potom ho vrátili do přírody,“ uvedl Miloš Juha. Záběry z kamerového systému mohou návštěvníkům suplovat prohlídku a to v případě, kdy není vhodné léčené zvíře rušit.
Vlastní budova s voliérami je obložená přírodními materiály, aby co nejvíce splývala s krajinou. Konstrukce je jednoduchá s dřevěnými prvky. Navíc je budova nízkoenergetická, dobře zateplená se složitým systémem ekologického vytápění a vlastní kořenovou čistírnou odpadních vod.
„Stavba samotná představuje komplexní záměr sloužící ochraně přírody. Představuje maximální úsporu energie a k tomu i ochranu ovzduší,“ uzavírá Miloš Juha.
O zřízení Ekologického centra Národního parku Šumava řekli:
Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Zřízení záchranné stanice je stěžejním bodem Zoologického programu, jehož záměr byl vytvořený v roce 2007. Zoologický program slouží popularizaci volně žijících zvířat s vazbou na území Národního parku Šumava. Nabízí nový způsob environmentální výchovy laické a odborné veřejnosti. Velkým kladem programu je také rozšíření zájmových činností pro veřejnost. Samotná stavba je správným řešením energetické problematiky budov, včetně nákladů na budoucí provoz a eliminaci imisí.
Jiří Mánek, náměstek ředitele NP a CHKO Šumava
Objekt lesní školky v Klášterci původně patřil společnosti Lesy České republiky. V polovině devadesátých let ho koupila Správa Národního parku Šumava. Přibližně okolo roku 2002 byla školka stále méně využívaná, a Správa parku hledala možnost jejího efektivního využití. Jsme rádi, že se ho podařilo najít. Záchranná stanice zabírá zhruba půlku zdejšího území, druhá polovina bude dále sloužit původnímu účelu.
Co ještě je součástí Zoologického programu?
Pozorovací místa, která slouží veřejnosti k poznání života jelena, srnce apod. ve volné přírodě. Jednoduché stavby srubového typu umožňují i méně informovaným a zasvěceným návštěvníkům pozorování divokých zvířat. Pozorovací místa se nacházejí ve třech lokalitách: Velký Bor, Beranky a Jelení Vrchy.
Pozorovací místa Jelení Vrchy a Beranky jsou uvnitř přezimovacích obůrek a jsou určena pro pozorování jelení zvěře během jejich přirozeného pastevního cyklu. Počátek období pro zimní pozorování souvisí s dostatečnou sněhovou pokrývkou, která omezuje přirozený příjem volně dostupné potravy.
Pozorovací místo Velký Bor je upraveno pro letní a podzimní pozorování. Zde je možné spatřit větší spektrum divokých zvířat, ale pozorovací vzdálenost bude větší, než uvnitř přezimovacích obůrek. Vhodným doplňkem návštěvníka může být dalekohled.
Pavel Pechoušek
tiskový mluvčí
Správa NP a CHKO Šumava
1. máje 260
385 01 VIMPERK
tel.: +420 388 450 213
mobil: +420 731 530 509
e-mail: pavel.pechousek@npsumava.cz
www.npsumava.cz
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
