Tiskové zprávy
Správa NP a CHKO Šumava: Správa NP a CHKO hledá možnosti, jak levněji a ekologičtěji provozovat restauraci na Březníku
Nepřiměřeně nákladný a neekologický je provoz nově zrekonstruované restaurace na Březníku. Každý měsíc se za elektřinu a plyn platí 55 tisíc korun, největší náklad přitom představuje provoz diesel agregátu, který slouží k výrobě elektřiny. Neméně nákladnou položku pak tvoří spotřeba propan-butanu k topení a částečně k vaření. Navíc, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v tuto chvíli vypočítává výši pokuty za špatné nakládání s odpadními vodami.
K výrobě elektřiny slouží na Březníku diesel agregát, který za pouhé dva roky provozu musí projít generální opravou, k topení a k vaření pak propan-butan, odpadní vody tečou do pár kubíků velké jímky. Taková je realita provozu hájovny Březník, kde v sezóně funguje infocentrum, muzeum Karla Klostermanna a také zrekonstruovaná a zvětšená restaurace.
„Udělala se krásná restaurace, kuchyně dostala nové špičkové vybavení. Za všechno Správa zaplatila víc než 5,5 milionu korun, ale trochu se pozapomnělo na energetické vstupy a na vyřešení odpadních vod. To první stojí měsíčně více než 55 tisíc korun, za ten druhý problém nás čeká pokuta," naznačuje vzniklé problémy ředitel Správy NP a CHKO Pavel Hubený.
„Průměrné náklady na naftu do diesel agregátu, od ledna do září tohoto roku, činily 23.150 korun měsíčně, přičemž bychom měli připočítat náklady na jeho provoz, jako odpisy a náklady na údržbu, což činní zhruba 15 tisíc korun měsíčně. Dále je na Březníku spotřebováván plyn, kterým se topí a částečně jde na provoz kuchyně, za zhruba 16.700 korun měsíčně. Většinu těchto nákladů přitom hradila Správa Národního parku," doplňuje konkrétní údaje ekonomický náměstek ředitele Martin Roučka.
Dalším problémem nového, většího provozu restaurace je vypouštění odpadních vod, které řešila také Česká inspekce životního prostředí. Navýšení kapacity kuchyně a restaurace vedlo k tomu, že jímka je naplněná velmi brzy a ne vždy byla vyvezena včas.
„Bohužel, toto je asi největší achillovou patou celého Březníku, o které jsme byli přesvědčeni, že po nové kolaudaci v prosinci roku 2013 neexistuje. Když nás na tento problém Česká inspekce životního prostředí při místním šetření upozornila, okamžitě jsem nařídil zvýšit frekvenci vyvážení jímky. Pro představu, aby nedocházelo k opětovnému úniku, musel by jezdit fekální vůz na Březník zhruba každých deset dnů," vysvětluje Pavel Hubený.Největší problém s odvozem odpadních vod nastane v zimním období, kdy k Březníku povede běžecká stopa.
„Teď, když je restaurace mimo sezónu uzavřena, hledáme možnosti, jak její provoz zajistit na zimní sezónu a to i s těmi velkými problémy, které jsou a kterým se určitě dalo předejít. Těch variant je několik, bohužel žádná není optimální, většinou jsou drahé a také ne příliš ekologické. Je tedy potřeba počítat i s možností, že letošní zimu bude Březník zavřený, tak jak tomu bylo do roku 2011. To je ale ta nejzazší varianta. Naším cílem je restauraci letos v zimě zprovoznit, alespoň v nějakém nouzovém režimu, tak aby se lyžaři mohli ohřát a ideálně si koupit nějaké drobné občerstvení," říká ředitel Hubený.
V příštím roce by měl být problém dodávky energií a likvidace odpadních vod vyřešen úplně, tak aby letní sezóna proběhla bez podobných problém.
K výrobě elektřiny slouží na Březníku diesel agregát, který za pouhé dva roky provozu musí projít generální opravou, k topení a k vaření pak propan-butan, odpadní vody tečou do pár kubíků velké jímky. Taková je realita provozu hájovny Březník, kde v sezóně funguje infocentrum, muzeum Karla Klostermanna a také zrekonstruovaná a zvětšená restaurace.
„Udělala se krásná restaurace, kuchyně dostala nové špičkové vybavení. Za všechno Správa zaplatila víc než 5,5 milionu korun, ale trochu se pozapomnělo na energetické vstupy a na vyřešení odpadních vod. To první stojí měsíčně více než 55 tisíc korun, za ten druhý problém nás čeká pokuta," naznačuje vzniklé problémy ředitel Správy NP a CHKO Pavel Hubený.
„Průměrné náklady na naftu do diesel agregátu, od ledna do září tohoto roku, činily 23.150 korun měsíčně, přičemž bychom měli připočítat náklady na jeho provoz, jako odpisy a náklady na údržbu, což činní zhruba 15 tisíc korun měsíčně. Dále je na Březníku spotřebováván plyn, kterým se topí a částečně jde na provoz kuchyně, za zhruba 16.700 korun měsíčně. Většinu těchto nákladů přitom hradila Správa Národního parku," doplňuje konkrétní údaje ekonomický náměstek ředitele Martin Roučka.
Dalším problémem nového, většího provozu restaurace je vypouštění odpadních vod, které řešila také Česká inspekce životního prostředí. Navýšení kapacity kuchyně a restaurace vedlo k tomu, že jímka je naplněná velmi brzy a ne vždy byla vyvezena včas.
„Bohužel, toto je asi největší achillovou patou celého Březníku, o které jsme byli přesvědčeni, že po nové kolaudaci v prosinci roku 2013 neexistuje. Když nás na tento problém Česká inspekce životního prostředí při místním šetření upozornila, okamžitě jsem nařídil zvýšit frekvenci vyvážení jímky. Pro představu, aby nedocházelo k opětovnému úniku, musel by jezdit fekální vůz na Březník zhruba každých deset dnů," vysvětluje Pavel Hubený.Největší problém s odvozem odpadních vod nastane v zimním období, kdy k Březníku povede běžecká stopa.
„Teď, když je restaurace mimo sezónu uzavřena, hledáme možnosti, jak její provoz zajistit na zimní sezónu a to i s těmi velkými problémy, které jsou a kterým se určitě dalo předejít. Těch variant je několik, bohužel žádná není optimální, většinou jsou drahé a také ne příliš ekologické. Je tedy potřeba počítat i s možností, že letošní zimu bude Březník zavřený, tak jak tomu bylo do roku 2011. To je ale ta nejzazší varianta. Naším cílem je restauraci letos v zimě zprovoznit, alespoň v nějakém nouzovém režimu, tak aby se lyžaři mohli ohřát a ideálně si koupit nějaké drobné občerstvení," říká ředitel Hubený.
V příštím roce by měl být problém dodávky energií a likvidace odpadních vod vyřešen úplně, tak aby letní sezóna proběhla bez podobných problém.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
