Tiskové zprávy
Přátelé přírody: Správní rada Přátel přírody rezignovala
Správní rada Přátel přírody, zvolená na valné hromadě sdružení 16. dubna 2003, rezignovala, aby na blížící se valné hromadě sdružení mohla být zvolena nová. Dosavadní správní rada pracovala v provizorním složení Libor Brož (předseda), Marian Páleník a Zdenka Páleníková Králová. Kvůli možnému střetu zájmů nebudou do správní rady Přátel přírody kandidovat zaměstnanci sdružení.
“Správní radu budeme volit letos již napotřetí, tak doufám, že to do třetice již vyjde,” uvádí současný ředitel organizace a nyní již bývalý člen správní rady Marian Páleník.
Původně si Přátelé přírody od reformy organizační struktury sdružení slibovali kromě vyšší transparentnosti zejména aktivizaci členů. “Tato představa spíše nevyšla,” hodnotí situaci Páleník.
“Mé rozhodnutí z konce loňského roku nekandidovat již na předsedu sdružení ani do správní rady si bohužel někteří vyložili jako slabost. Mám za to, že se mne pokusili vyšachovat z organizace. Z té, kterou jsem 7 let budoval tvrdou dřinou za směšný peníz. Zmocnit se sdružení se pokusili ti, kteří přihlíželi, jak se zaměstnanci hroutí v pracovních krizích. 80tihodinové pracovní týdny nebyly výjimkou, co je to volný víkend nebo dovolená jsme nevěděli několik let.
Když se nám takřka z ničeho podařilo vydupat jakž takž stabilizované sdružení s 1.400 víceméně pravidelně platícími dárci, přišel útok ze strany, kde bych to čekal nejméně: Od těch, kteří se dosud jen vezli a pomáhali nejméně. Ti v sobě najednou poznali jediné pravé Přátele přírody a ve mně naopak toho, kdo stojí v cestě. (Mouřenín odvedl práci a může jít.) O tom, že se mne snažili zbavit, svědčí jejich návrhy do správní rady: Navrhovali do ní snad všechny, s nimiž jsem kdy měl nějaký konflikt (např. bývalého náměstka primátora Václava Puchernu).
Stálo mne obrovské úsilí tomuto prvnímu pokusu o “puč” zabránit.Cena, kterou jsme za to museli zaplatit, byla velká: Do první správní rady byli 8. 2. 2003 zvoleni - jak se však později ukázalo, neplatným způsobem - manželé Pavlovští. Zbývající členové této první správní rady Libor Brož, Jana Čechová a Zdeněk Zikmund svou roli pochopili a vrhli se s velkým elánem do práce. Manželé Pavlovští se sice také vrhli s velkým elánem do práce, ale jejich kroky byly bohužel naprosto kontraproduktivní. Své členství ve správní radě jednoznačně neunesli,” pokračuje Páleník. “Vejce začalo poučovat slepici a manželé Pavlovští se jali řídit ředitele.” Když se ředitel řídit nenechal, došlo ke konfliktu a velcí kritici “pučistů” – manželé Pavlovští – obrátili o 180 stupňů a spojili se se svými původními nepřáteli.
Správní rada přestala být týmem a mj. i proto musela být na přechodné období zvolena nová: Stalo se tak na (mimořádné) valné hromadě 16. 4. 2003, na níž byli pozváni jen (řádní) členové sdružení. Tato druhá – víceméně provizorní – správní rada dnes podává rezignaci, aniž by přijala nějaké významné rozhodnutí.
“Správní radu budeme volit letos již napotřetí, tak doufám, že to do třetice již vyjde,” uvádí současný ředitel organizace a nyní již bývalý člen správní rady Marian Páleník.
Původně si Přátelé přírody od reformy organizační struktury sdružení slibovali kromě vyšší transparentnosti zejména aktivizaci členů. “Tato představa spíše nevyšla,” hodnotí situaci Páleník.
“Mé rozhodnutí z konce loňského roku nekandidovat již na předsedu sdružení ani do správní rady si bohužel někteří vyložili jako slabost. Mám za to, že se mne pokusili vyšachovat z organizace. Z té, kterou jsem 7 let budoval tvrdou dřinou za směšný peníz. Zmocnit se sdružení se pokusili ti, kteří přihlíželi, jak se zaměstnanci hroutí v pracovních krizích. 80tihodinové pracovní týdny nebyly výjimkou, co je to volný víkend nebo dovolená jsme nevěděli několik let.
Když se nám takřka z ničeho podařilo vydupat jakž takž stabilizované sdružení s 1.400 víceméně pravidelně platícími dárci, přišel útok ze strany, kde bych to čekal nejméně: Od těch, kteří se dosud jen vezli a pomáhali nejméně. Ti v sobě najednou poznali jediné pravé Přátele přírody a ve mně naopak toho, kdo stojí v cestě. (Mouřenín odvedl práci a může jít.) O tom, že se mne snažili zbavit, svědčí jejich návrhy do správní rady: Navrhovali do ní snad všechny, s nimiž jsem kdy měl nějaký konflikt (např. bývalého náměstka primátora Václava Puchernu).
Stálo mne obrovské úsilí tomuto prvnímu pokusu o “puč” zabránit.Cena, kterou jsme za to museli zaplatit, byla velká: Do první správní rady byli 8. 2. 2003 zvoleni - jak se však později ukázalo, neplatným způsobem - manželé Pavlovští. Zbývající členové této první správní rady Libor Brož, Jana Čechová a Zdeněk Zikmund svou roli pochopili a vrhli se s velkým elánem do práce. Manželé Pavlovští se sice také vrhli s velkým elánem do práce, ale jejich kroky byly bohužel naprosto kontraproduktivní. Své členství ve správní radě jednoznačně neunesli,” pokračuje Páleník. “Vejce začalo poučovat slepici a manželé Pavlovští se jali řídit ředitele.” Když se ředitel řídit nenechal, došlo ke konfliktu a velcí kritici “pučistů” – manželé Pavlovští – obrátili o 180 stupňů a spojili se se svými původními nepřáteli.
Správní rada přestala být týmem a mj. i proto musela být na přechodné období zvolena nová: Stalo se tak na (mimořádné) valné hromadě 16. 4. 2003, na níž byli pozváni jen (řádní) členové sdružení. Tato druhá – víceméně provizorní – správní rada dnes podává rezignaci, aniž by přijala nějaké významné rozhodnutí.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
