Česká krajina: Stádo divokých koní dnes vyběhlo na pastvinu v bývalém prostoru po sovětské armádě

Místo sovětských tanků divocí koně pocházející z Anglie. Tak od soboty vypadá bývalý vojenský prostor Milovice, který po dvě desetiletí obývalo sto tisíc sovětských vojáků a jejich rodin.

Zatímco poslední transport se sovětskými vojáky odjel z Milovic 19. června 1991, v sobotu bylo na bývalé cvičiště vypuštěno čtrnáct divokých koní. Zvířata byla od 28. ledna, kdy přijela z Anglie, umístěna ve dvouhektarové aklimatizační ohradě. Z té byla dnes vypuštěna na hlavní, čtyřicetihektarovou pastvinu.

„Koně byli zpočátku nejistí, jak z nového prostoru, který se jim otevřel, tak z velkého množství fotografů a televizních štábů. Po chvíli ale vyběhli na pastvinu, která se stane pro příští roky jejich domovem,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.

Ta na projektu spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, Karlovy univerzity v Praze, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, České zemědělské univerzity, Výzkumného ústavu živočišné výroby a dalších institucí.

Spolu s vypuštěním divokých koní došlo také k otevření první etapy Přírodní rezervace Milovice. Ta je unikátní tím, že se zde k ochraně unikátní stepní vegetace používají právě velcí kopytníci. Slavnostní pásku v pravé poledne přestřihli hejtman Středočeského kraje Miloš Petera, náměstek hejtmana Marek Semerád, starosta Milovic Milan Pour, ředitel sekce řízení Operačního programu Životní prostředí Státního fondu životního prostředí Martin Kubica a ředitel Krajské veterinární správy Zdeněk Císař.

Divocí koně, kteří patří v Evropě k původním živočišným druhům, byli na kontinentu vyhubeni člověkem. Divoce žijící koně však přežili v drsném prostředí Exmooru ve Velké Británii, na náhorní planině s mnoha mokřinami a vřesovišti. První písemná zmínka o nich spadá do roku 1086 a patří tak k nejstarším plemenům koní v Evropě. Po staletí je místní lidé nazývali jednoduše „divocí koně“ a v královské honitbě byli tradičně vedeni na seznamech divoké zvěře.

Jediným úkolem těchto koní v jejich původním domově bylo po stovky let spásat louky a vřesoviště. Stejnou roli budou mít divocí koně také v České republice. Jejich úkolem bude spásat vzácné stepi a zastavit ve vymezených lokalitách ústup otevřené krajiny, která je domovem pro mizející druhy motýlů, četné druhy ptáků, plazů a dalších ohrožených obratlovců, ale i nespočtu rostlin. V Milovicích, tak jako na mnoha jiných místech, začalo otevřenou krajinu ohrožovat zarůstání agresivními druhy trav a křovin poté, co odtud počátkem devadesátých let odešla armáda.

Součástí projektu je i velmi rozsáhlý vědecký výzkum. Plochu s divokými koni budou zkoumat botanici, entomologové, zoologové a také odborníci na etologii koní sledující vývoj vztahů ve stádě.

Skupinu koní vypuštěných na pastvinu tvořily výhradně klisny Za necelý měsíc, 18. dubna, za nimi dorazí také hřebec. Jeho příjezd je opožděn kvůli tomu, aby měly klisny čas vytvořit si sociální vazby ve stádě. Kromě toho zajistí pozdější spojení hřebce se stádem narození hříbat v jarních měsících příštího roku. Pokud by přijel hřebec s klisnami již v lednu, rodila by se hříbata příští rok již na konci zimy do špatného počasí.

Na péči o divoké koně může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Projekt záchrany ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů v Milovicích s pomocí pastvy divokých koní podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels i veřejnost. „Všem za podporu velmi děkujeme. Bez ní bychom nemohli tento unikátní projekt realizovat,“ ocenil dárce Dalibor Dostál.