Česká krajina: Stádo divokých koní je kompletní, hřebec se připojil ke skupině klisen

„Hřebec byl po dlouhé cestě viditelně unavený. Prvních několik minut v aklimatizační ohradě ho však zcela proměnilo,“ popsal první chvíle nového obyvatele milovické přírodní rezervace Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

Hřebec se v ohradě dlouhé minuty probíhal, poté začal zaznamenávat přítomnost klisen. Za těmi zamířil zhruba po patnácti minutách. Poté, co si přítomní odborníci ověřili, že během dlouhého transportu neutrpěl žádné zranění. Díky tomu, že zvíře pochází z oblasti, kde je stejná veterinární situace jako v místech, odkud pocházejí klisny, nemusí být v karanténě. Ta by navíc byla pro zvíře nebezpečná, protože hřebec by se mohl snažit dostat přes oplocení ke klisnám a mohl by si tak způsobit vážná zranění.

Hřebci se v Milovicích dostalo velmi vstřícného přijetí. „Tři klisny začaly hned od začátku projevovat o hřebce živý zájem a následovaly ho na každém kroku,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Pokud budou klisny i nadále zachovávat hřebci přízeň, měla by čtyřicetihektarovou pastvinu příští rok na jaře oživit první hříbata divokých koní narozená v české přírodě po mnoha staletích.

Northcroft Firestarter také během několika minut začal do puntíku plnit svoji roli strážce stáda. Při každém pokusu skupinky několika klisen odpojit se od hlavního proudu okamžitě zatoulané samice vyhledal a přivedl je zpět ke stádu.

Ovšem již první den se hřebec přesvědčil, jak je náklonnost něžného pohlaví vrtkavá. „Dovolily hřebci vzájemné očuchávání, ale když se snažil dostat za ně, tedy do pozice, která by mu umožnila pokus o páření, důrazně mu kopnutím naznačily, že zašel příliš daleko. V přírodě mohou takové námluvy trvat i několik dní,“ popsala další vývoj etoložka Martina Komárková z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Univerzity Karlovy.

V podobném duchu vývoj pokračoval dál. „S postupem času klisny ztratily o nově příchozího zájem a upřednostňovaly pastvu před jeho zvídavými kontakty. Vše kulminovalo, když se hřebec pokusil přiblížit k semknutému stádu a to proti němu zcela jednotné vyrazilo. Northcroft Firestarter se tedy stáhl o několik metrů dál a pozoroval své partnerky z bezpečné vzdálenosti,“ doplnila Martina Komárková.

Hřebec přijel do České republiky zhruba o čtrnáct dní dříve oproti původnímu plánu. Odborníci, kteří se podílejí na projektu milovické přírodní rezervace, však stačili pro jeho příjezd vše připravit včas, přestože se o něm dozvěděli až na konci minulého týdne.

Hlavním úkolem divokých koní v Milovicích je spásat místní a zabránit jejímu postupnému zarůstání agresivními travinami a náletovými křovinami. Pomáhají tak odvrátit ústup otevřené krajiny, která tvoří prostředí pro stále vzácnější druhy květin, motýlů a dalších ohrožených druhů.

Na projektu se podílejí odborníci z Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, pražské Univerzity Karlovy, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR z Brna a dalších institucí.

Návrat divokých koní do České republiky se stal nejsledovanější zprávou světových médií posledních týdnů. Informovala o něm přední sdělovací prostředky na pěti kontinentech, například americké listy The Washintgton Post a The New York Times, stránky televizních stanic CBS News či ABC, britská BBC a další zpravodajské portály v Japonsku, Austrálii, Kuvajtu, Německu, Švýcarsku, Francii, Belgii a dalších zemích.

Záchranu ohrožených druhů motýlů a dalších vzácných druhů s pomocí pastvy divokých koní v Milovicích podpořil Operační program Životní prostředí, Středočeský kraj, město Milovice, společnost Net4Gas, rodina Orlických, JK Jewels i veřejnost. Ta na návrat divokých koní může přispět například zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o koně jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců.