Správa NP Šumava: Stanovisko k použití biocidů v NP Šumava

Biocidy se v boji s kůrovcem v NP a CHKO Šumava užívají každoročně a standardně. Pro jejich aplikaci je nutno žádat o výjimku Státní správu NP a CHKO Šumava a rozhoduje se ve správním řízení.

V letošním roce bylo správní řízení zahájeno podáním žádosti z ledna. Po vyhodnocení situace v březnu následovalo doplnění žádosti. Vzhledem k vysokému rozsahu kůrovcové kalamity bylo obsahem rozšíření rozsahu uvažovaných zásahů a místo jednoho roku bylo v žádosti požadováno uplatňování biocidních prostředků na dva roky. Reakce účastníka řízení Hnutí Duha upozornila na nemožnost rozšíření žádosti s odkazem na příslušná ustanovení správního řádu. Poté následovaly další časové průtahy ve správním řízení.

„I přes fakt, že nebylo správní řízení ukončeno, jsem nařídil využít v boji proti kůrovci kombinaci všech nejúčinnějších metod a to vč. využití biocidů na otrávené lapáky a trojnožky. Vzhledem k tomu, že jsem převzal řízení národního parku v situaci, kdy je na celém území parku díky přemnožení kůrovce kalamitní stav, je mojí zákonnou povinností realizovat všechna opatření proti kůrovci tak, abych předešel vzniku škod na majetku ve vlastnictví státu a na majetcích sousedních vlastníků lesů. Za tímto účelem jsem nařídil celý soubor opatření, do kterého spadá také
instalace obranných zařízení pro zachycení jarního rojení lýkožrouta smrkového.

Tato obranná zařízení jsou kombinací všech nejúčinnějších metod, které je možno v kalamitním stavu použít. Mezi tyto metody patří i tzv. ´otrávené lapáky a trojnožky´, na jejichž přípravu je zapotřebí použít biocidy. K tomuto postupu jsem vydal pokyn, aby v nezbytně nutné míře byly tyto přípravky použity a nedošlo tak ke vzniku škod na lesních porostech, a to i přesto, že správní řízení k udělení této výjimky, dosud nebylo ukončeno,“ řekl Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava.

K dnešnímu dni je na území NP Šumava instalováno celkem 33 650 kusů obranných protikůrovcových zařízení, z nichž cca 20 % bylo ošetřeno biocidy. Přímo v lesních porostech je pak podíl insekticidem ošetřených zařízení ještě mnohem menší - činí pouze cca 2% ze všech používaných zařízení.

Insekticidem ošetřené lapáky jsou při správném použití účinným prostředkem v boji proti lýkožroutu smrkovému. Nejčastěji jsou v současné době využívány jako trojnožky či výřezy smrkových kmenů ošetřené schváleným insekticidem a osazené feromonovým odparníkem. Výhodou těchto lapáků před lapáky klasickými – neošetřenými insekticidem spočívá v minimalizaci kácení zdravých stromů pro tvorbu dalších sérií lapáků, kterých by bylo v současném kalamitním stavu třeba vysoké množství. Neotrávený lapák má totiž omezenou kapacitu - od okamžiku jeho plného obsazení kůrovci již další lýkožrouty nepojme a nezachytí. Takový lapák se musí odvézt z lesa nebo odkornit. Na jeho místo se pak musí umístit nový lapák - nově pokácený strom. V případě insekticidem ošetřených lapáků je funkčnost obranného zařízení zajištěna prakticky po celou sezónu. Po kontaktu s otráveným lapákem jsou kůrovci usmrceni. „Je pravda, že používaný insekticid – Vaztak - není selektivní a proto je možné, že se jím může zahubit i jiný hmyz. Nicméně k tomu zpravidla nedochází, a to proto, že lapáky jsou navnazeny feromonovými odparníky, které jsou selektivně atraktivní pouze pro lýkožrouta smrkového. Jiné druhy hmyzu nejsou těmito feromony na lapáky lákány. Proto ke styku lapáku s jinými druhy hmyzu dochází jen velmi zřídka, nebo k němu nemusí dojít vůbec. Obavy z neselektivnosti biocidních prostředků jsou z těchto důvodů do značné míry liché,“ dodal Jan Stráský.

„Otrávené lapáky a trojnožky byly instalovány pouze do druhých a zásahových zón. Do prvních zón ani do bezzásahových druhých zón umisťovány nebyly. Aplikace biocidů na lapáky a trojnožky byla provedena mimo lesní porosty a na místo umístění byly dovezeny. To znamená, že nemohlo dojít k jakékoli případné kontaminaci lesního prostředí,“ vysvětlil náměstek ředitele Jiří Mánek.

Otrávené lapáky nesměly být instalovány na stanoviště ovlivněná vodou či do blízkosti vodních toků.

Fotografie a snímky obranných zařízení NP Šumava, prezentované v médiích, dle charakteru bylinného a travinného porostu jasně dokazovaly, že trojnožky byly umístěny na suchá, vodou neovlivněná, stanoviště. „Pokud byly natočeny a vyfoceny insekticidy ošetřené lapáky v kalužích, došlo k tomu tak, že obranná opatření byla instalována v předstihu ještě v době, kdy zde ležel sníh. Veškerá voda na stanovišti byla jen roztátý sníh, nic víc,“ upřesnil Jan Stráský.

“Výsledky kontroly, která byla provedena ve čtvrtek 5.5. 2011 v té části lokalit, na které upozornil podnět (Hnutí Duha), prokázaly, že velké množství předmětných obranných opatření je umístěno na hranici mezi bezzásahovými a kůrovcově zásahovými lesními porosty. Například u Modravského potoka jsou trojnožky podél cesty, ne přímo podél potoka. Požadujeme předložit další materiály ve lhůtě 10 dnů ode dne seznámení s dílčím protokolem. To znamená – doplnění zdůvodnění nutnosti použití obranných opatření a dodání kopie části porostní mapy s vyznačením managementových režimů. Závěr o tom, zda a případně v jakém rozsahu považujeme skutečnosti zjištěné při kontrole za porušení právních předpisů, učiníme až po předložení požadovaných materiálů,“ řekla Jitka Koubalíková z ČIŽP v Českých Budějovicích.

Kontrola ČIŽP se uskutečnila v lokalitách:
• cesta od Hraběcího mostu směrem ke Ztracenému mostu
• cesta podél Modravského potoka
• červená turistická trasa směr k Černohorské nádrži
• cesta do Černohorské nádrži k Černohorskému močálu
• cesta od Černohorské nádrži směrem na Filipovu Huť
• trasa mezi Novou Studnicí a rozcestím Bavorská cesta
• z rozcestí Bavorská cesta směrem na Předěl