Tiskové zprávy
Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje: Stop větrným elektrárnám! Neziskový sektor připomínkoval aktualizaci krajské energetické koncepce
Budou v našem kraji hrát prim tepelné elektrárny, biomasa nebo větrníky na kopcích? Anebo to bude jinak? Tomuto tématu se mimo jiné věnuje aktualizace Územní energetické koncepce Olomouckého kraje. S výzvou k jejímu připomínkování byla krajem oslovena i Unie nestátních neziskových organizací Olomouckého kraje (UNO OK) jako zástupce neziskového sektoru v regionu. Odborníci z jejích členských organizací, spolku Kořeny domova, z. s. a Spolku Nízký Jeseník, se tématu poctivě věnovali, a tak mohly být v termínu zaslány Ministerstvu životního prostředí zásadní připomínky, které snad zvrátí záměr podporovat v kopcovitých a horských oblastech kraje výstavbu větrných elektráren, na které aktualizovaná koncepce sází.
"Stavba větrných elektráren negativně ovlivní krajinu, jejíž přírodní charakter je zásadní pro hospodářský rozvoj regionu. Realizací záměru by sice dotčené obce získaly jisté - byť nepatrné - finanční prostředky od investorů, ale negativní dopad na životní prostředí v obcích v podobě hluku z větrníků, poškození krajinného rázu a s tím spojeného poklesu cen nemovitostí by vedl ke ztrátě sociální soudržnosti obyvatel jak v daných obcích, tak v obcích sousedních i celém regionu," oponuje záměru kraje Ing. Antonín Králík, MBA za spolek Kořeny domova, z. s.
Spolek má s problematikou větrných elektáren bohaté zkušenosti. Už v roce 2013 aktivně bojoval proti záměru města Moravský Beroun a společnosti Ostwind CZ, podle kterého měl na hranici katastrálních území obcí Křišťanovice, Dvorce, Čabová a Nové Valteřice vzniknout větrný park o devíti větrnících vysokých až 200 metrů. Spolek Kořeny domova zorganizoval petici, kterou podepsalo na 1200 obyvatel dotčených lokalit a tím svůj domov před zásahem do krajiny uhájili.
Energetická koncepce Olomouckého kraje založená na využití větrné energie je podle UNO OK chybná. Energetik Ing. Augustin Bocek, který se podílel na její oponentuře, uvedl: "Olomoucký kraj má nejnižší potenciál pro využití větrné energie. Roční koeficient využití instalovaného výkonu je pouhých 14 - 16 procent, přičemž nejlepší větrné parky Německa, umístěné v moři, vykazují roční koeficient 40 procent.
Navíc příspěvek na obnovitelné zdroje energie placený obyvatelstvem, průmyslovými podniky a ze státního rozpočtu, který letos činí 42 miliard korun, by po instalaci 2000 MW větrného výkonu natolik vzrostl, že by podvázal ekonomický růst celého Česka podobně, jako v současnosti podvazuje Německo jeho takzvaná Energiewende.", dodal Bocek.
Stožáry větrných elektráren přinášejí do podhorských oblastí kraje, typických větší nezaměstnaností oproti zbytku regionu, hlučnost, poškození krajinného rázu a pokles cen nemovitostí. Záměr jejich výstavby tak porušuje všechny tři priority Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje: hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní prostředí kraje. Přitom Evropská komise uvádí, že hluk je největším a nejrychleji rostoucím znečišťovatelem životního prostředí v Evropě. Také ze stanoviska Světové zdravotnické organizace plyne, že 23 % nemocí je spojeno se stavem životního prostředí, což znamená, že jim lze předcházet. A stabilně překročená hladiny hluku v místě, kde žijete, nikomu na zdraví rozhodně nepřidá.
Každá koncepce, která má za cíl využití zdrojů v jakékoliv oblasti, by nejprve měla zhodnotit, jaké jsou devizy a klady této dané oblasti. To návrh předložený Olomouckým krajem ohledně možnosti umisťování VTE v regionu opomíjí. Relativně rozsáhlé území kraje, obzvláště v oblasti Nízkého Jeseníku a okolí, je doposud cenné zachovalým krajinným rázem a příznivým životním prostředím. Tato oblast je relativně hustě pokryta množstvím malých obcí, mezi nimiž nejsou dostatečné odstupy pro umístění větrných elektráren.
"Příznivé životní prostředí zůstává hlavní a nejdůležitější devizou horských a podhorských oblastí Olomouckého kraje a umístění desítek dalších větrných elektráren by vedlo k jeho absolutní destrukci. Využití oblasti k cestovnímu ruchu a rekreaci by bylo znemožněno, došlo by k celkovému poklesu cen nemovitostí, řada z nich by byla neprodejná. Došlo by k výraznému zhoršení situace obyvatel oblasti a k destrukci historických a kulturních hodnot kraje," argumentuje RNDr. Josef Kapitán, Ph.D. ze Spolku Nízký Jeseník. Připomíná také: "Smutným příkladem, co se může stát, prosadí-li se v krajině větrné elektrárny, jsou obce Horní Loděnice, Hraničné Petrovice a Rejchartice na Šternbersku."
A tak by se dalo pokračovat. Zásadním sdělením je, že Územní energetická koncepce Olomouckého kraje plánovaným zařazením priority výstavby větrných elektráren zásadně utrpí. Neziskový sektor Olomouckého kraje proto požaduje přehodnocení tohoto kroku a očekává vypořádání svých připomínek.
"Stavba větrných elektráren negativně ovlivní krajinu, jejíž přírodní charakter je zásadní pro hospodářský rozvoj regionu. Realizací záměru by sice dotčené obce získaly jisté - byť nepatrné - finanční prostředky od investorů, ale negativní dopad na životní prostředí v obcích v podobě hluku z větrníků, poškození krajinného rázu a s tím spojeného poklesu cen nemovitostí by vedl ke ztrátě sociální soudržnosti obyvatel jak v daných obcích, tak v obcích sousedních i celém regionu," oponuje záměru kraje Ing. Antonín Králík, MBA za spolek Kořeny domova, z. s.
Spolek má s problematikou větrných elektáren bohaté zkušenosti. Už v roce 2013 aktivně bojoval proti záměru města Moravský Beroun a společnosti Ostwind CZ, podle kterého měl na hranici katastrálních území obcí Křišťanovice, Dvorce, Čabová a Nové Valteřice vzniknout větrný park o devíti větrnících vysokých až 200 metrů. Spolek Kořeny domova zorganizoval petici, kterou podepsalo na 1200 obyvatel dotčených lokalit a tím svůj domov před zásahem do krajiny uhájili.
Energetická koncepce Olomouckého kraje založená na využití větrné energie je podle UNO OK chybná. Energetik Ing. Augustin Bocek, který se podílel na její oponentuře, uvedl: "Olomoucký kraj má nejnižší potenciál pro využití větrné energie. Roční koeficient využití instalovaného výkonu je pouhých 14 - 16 procent, přičemž nejlepší větrné parky Německa, umístěné v moři, vykazují roční koeficient 40 procent.
Navíc příspěvek na obnovitelné zdroje energie placený obyvatelstvem, průmyslovými podniky a ze státního rozpočtu, který letos činí 42 miliard korun, by po instalaci 2000 MW větrného výkonu natolik vzrostl, že by podvázal ekonomický růst celého Česka podobně, jako v současnosti podvazuje Německo jeho takzvaná Energiewende.", dodal Bocek.
Stožáry větrných elektráren přinášejí do podhorských oblastí kraje, typických větší nezaměstnaností oproti zbytku regionu, hlučnost, poškození krajinného rázu a pokles cen nemovitostí. Záměr jejich výstavby tak porušuje všechny tři priority Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje: hospodářský rozvoj, sociální soudržnost obyvatel a příznivé životní prostředí kraje. Přitom Evropská komise uvádí, že hluk je největším a nejrychleji rostoucím znečišťovatelem životního prostředí v Evropě. Také ze stanoviska Světové zdravotnické organizace plyne, že 23 % nemocí je spojeno se stavem životního prostředí, což znamená, že jim lze předcházet. A stabilně překročená hladiny hluku v místě, kde žijete, nikomu na zdraví rozhodně nepřidá.
Každá koncepce, která má za cíl využití zdrojů v jakékoliv oblasti, by nejprve měla zhodnotit, jaké jsou devizy a klady této dané oblasti. To návrh předložený Olomouckým krajem ohledně možnosti umisťování VTE v regionu opomíjí. Relativně rozsáhlé území kraje, obzvláště v oblasti Nízkého Jeseníku a okolí, je doposud cenné zachovalým krajinným rázem a příznivým životním prostředím. Tato oblast je relativně hustě pokryta množstvím malých obcí, mezi nimiž nejsou dostatečné odstupy pro umístění větrných elektráren.
"Příznivé životní prostředí zůstává hlavní a nejdůležitější devizou horských a podhorských oblastí Olomouckého kraje a umístění desítek dalších větrných elektráren by vedlo k jeho absolutní destrukci. Využití oblasti k cestovnímu ruchu a rekreaci by bylo znemožněno, došlo by k celkovému poklesu cen nemovitostí, řada z nich by byla neprodejná. Došlo by k výraznému zhoršení situace obyvatel oblasti a k destrukci historických a kulturních hodnot kraje," argumentuje RNDr. Josef Kapitán, Ph.D. ze Spolku Nízký Jeseník. Připomíná také: "Smutným příkladem, co se může stát, prosadí-li se v krajině větrné elektrárny, jsou obce Horní Loděnice, Hraničné Petrovice a Rejchartice na Šternbersku."
A tak by se dalo pokračovat. Zásadním sdělením je, že Územní energetická koncepce Olomouckého kraje plánovaným zařazením priority výstavby větrných elektráren zásadně utrpí. Neziskový sektor Olomouckého kraje proto požaduje přehodnocení tohoto kroku a očekává vypořádání svých připomínek.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
