Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Stopy po těžbě dřeva v Labském dole mizí
Správa Krkonošského národního parku rekultivovala plochy poškozené při těžbě dřeva v Labském dole. Jizva v podobě svážnice a manipulační plochy byla patrná z hrany Labského dolu, zejména pak z vyhlídky od Pančavského vodopádu. Po osetí a osázení ploch dřevinami bude v této lokalitě hospodařit už sama příroda.
„Tímto krokem uzavíráme období spojované s imisní kalamitou v 80. letech minulého století,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Svážnice i manipulační plochy v minulosti sloužily k těžbě imisemi zničených stromů. Na konci svážnice v závěru Labského dolu byla skládka dřeva, na níž těžká technika a vrtulníky soustřeďovaly klády. Nákladní automobily pak dříví po svážnici vozily pryč,“ popsal dřívější využití ploch Hřebačka. „V současné době tamní svahy pokrývá hustý mladý les. Na některých místech už jen jako memento zůstávají pahýly suchých stromů, které připomínají tuto kalamitu. Letošní rekultivace je posledním zásahem, který zde hodláme udělat,“ doplnil Hřebačka.
S ohledem na rozsah kalamity se jednalo o plošně velké zásahy do původního terénu, které představovaly cizorodý prvek v chráněném území Krkonošského národního parku. Vedení Správy KRNAP proto rozhodlo o provedení rekultivačních prací, které tyto poškozené plochy uvedly do původního stavu z hlediska terénu. Následně budou rekultivovány i biologickou cestou. V příštích týdnech proběhne osetí rekultivovaných ploch a osázení původními dřevinami.
Rekultivovány byly celkem čtyři poškozené plochy v úseku mezi Pudlavou a dnem Labského dolu o celkové ploše bezmála 10 000 m². Nejviditelnější jsou změny na největší rekultivované ploše na konci svážnice. Tato manipulační plocha měla 4 000 m². Materiál v minulosti použitý na násep byl odstraněn a umístěn zpět do prostoru uměle vytvořeného zářezu. Na okraji manipulační plochy bylo uloženo značné množství dendromasy (větví, kůry, vršků, odřezků a štěpin), která byla částečně použita při rekultivaci a částečně byla odvezena k bezeškodní likvidaci na skládce.
Projekt rekultivace byl připraven již od roku 2002, až letos však vzhledem k finanční náročnosti bylo možné rekultivaci provést. Celkové náklady dosáhly 3,5 milionu korun.
„Tímto krokem uzavíráme období spojované s imisní kalamitou v 80. letech minulého století,“ řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. „Svážnice i manipulační plochy v minulosti sloužily k těžbě imisemi zničených stromů. Na konci svážnice v závěru Labského dolu byla skládka dřeva, na níž těžká technika a vrtulníky soustřeďovaly klády. Nákladní automobily pak dříví po svážnici vozily pryč,“ popsal dřívější využití ploch Hřebačka. „V současné době tamní svahy pokrývá hustý mladý les. Na některých místech už jen jako memento zůstávají pahýly suchých stromů, které připomínají tuto kalamitu. Letošní rekultivace je posledním zásahem, který zde hodláme udělat,“ doplnil Hřebačka.
S ohledem na rozsah kalamity se jednalo o plošně velké zásahy do původního terénu, které představovaly cizorodý prvek v chráněném území Krkonošského národního parku. Vedení Správy KRNAP proto rozhodlo o provedení rekultivačních prací, které tyto poškozené plochy uvedly do původního stavu z hlediska terénu. Následně budou rekultivovány i biologickou cestou. V příštích týdnech proběhne osetí rekultivovaných ploch a osázení původními dřevinami.
Rekultivovány byly celkem čtyři poškozené plochy v úseku mezi Pudlavou a dnem Labského dolu o celkové ploše bezmála 10 000 m². Nejviditelnější jsou změny na největší rekultivované ploše na konci svážnice. Tato manipulační plocha měla 4 000 m². Materiál v minulosti použitý na násep byl odstraněn a umístěn zpět do prostoru uměle vytvořeného zářezu. Na okraji manipulační plochy bylo uloženo značné množství dendromasy (větví, kůry, vršků, odřezků a štěpin), která byla částečně použita při rekultivaci a částečně byla odvezena k bezeškodní likvidaci na skládce.
Projekt rekultivace byl připraven již od roku 2002, až letos však vzhledem k finanční náročnosti bylo možné rekultivaci provést. Celkové náklady dosáhly 3,5 milionu korun.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
