Tiskové zprávy
NESEHNUTÍ: Strach z budoucnosti, nedostatek znalostí a změny životního stylu. Nový průzkum ukazuje vztah mladých lidí ke klimatickým změnám
Změna klimatu existuje a je za ní zodpovědný člověk, shoduje se v novém průzkumu většina Čechů a Češek ve věku 16 až 24 let. Mladí lidé z České republiky, Slovenska a Rakouska také věří, že změny klimatu probíhají rychleji než se očekávalo a negativně ovlivní jejich životy. Téma v nich proto vyvolává smutek, bezmoc a strach z budoucnosti.
Jen necelá pětina mladých lidí naopak existenci klimatické změny popírá nebo kvůli ní odmítá měnit svůj životní styl. Výsledky projektu Together for the Climate také ukazují, že více než třetina dospívajících z Česka a Slovenska se domnívá, že k boji s klimatickou krizí nemá vhodné nástroje. Kvůli tomu se staví do pasivnější pozice než jejich rakouští sousedé, kteří se více zapojují do občanských aktivit upozorňujících na potřebu řešit změny klimatu.
“Všichni víme, že klimatická změna představuje hrozbu. Pro generaci Z je to intersekcionální téma – když si není o čem povídat, můžete mluvit o tom, jak je v tomto směru všechno špatně. Často se ale řeší jen některá témata jako je nedostatek vody nebo vliv oligarchů. Nikdo se na situaci nedívá v celkovém kontextu klimatické krize.”
Mezi mladými lidmi z trojice zúčastněných zemí panuje shoda, že by vzniklou krizi měly řešit zejména vlády jednotlivých států, nadnárodní společenství a velcí obchodní a průmysloví aktéři.
Nedostatečná znalost pojmů a souvislostí
Skleníkový efekt, obnovitelná energie nebo uhlíková stopa. Právě tyto pojmy související s klimatickou změnou patří u mladých lidí z Česka mezi nejznámější. Ale zatímco přes 60 % mladých Rakušanů a Rakušanek dokáže většinu termínů spojených s klimatem vysvětlit, stejné procento dospívajících v České republice a na Slovensku si s nimi neví rady. Každý pátý mladý Čech nebo Češka dokonce nemá dle svých slov o klimatické změně v podstatě žádné vědomosti.
Mladí lidé se shodují na tom, že vzdělávací instituce s rozšířením znalostí o klimatu příliš nepomáhají. Základní školy jim sice spolu s rodinou vštěpují prvotní vědomosti o přírodě a odpovědném chování, po dokončení povinné školní docházky ale role vzdělávacích institucí v oblasti klimatické změny výrazně klesá. Zdrojem informací se místo nich stávají sociální sítě, například Facebook, TikTok nebo Snapchat.
Je třeba dělat víc. Ale jak?
Navzdory poměrně povrchním znalostem tématu se přes osmdesát procent mladých lidí z Česka snaží svým chováním na klimatickou změnu reagovat. Nejčastěji tím, že pijí kohoutkovou vodu, třídí odpad, šetří energiemi nebo omezují jednorázové plastové obaly.
“Snažím se dělat alespoň úplné minimum, například se starat o odpad, který vyprodukuji. Dříve jsem nakupovala v bezobalovém obchodě, to už ale nemůžu. Také se snažím šetřit elektřinu a vodu, to u nás doma bylo vždy téma. Nejen kvůli klimatu, ale jednoduše protože jsme neměli moc peněz.”
Velká část dospívajících ale druhým dechem přiznává, že by mohli dělat více. Ochota změnit své chování je nejnižší v oblastech konzumace menšího množství masa a živočišných výrobků, využívání čistých zdrojů energie nebo omezení individuální automobilové dopravy.
Mladí lidé z Česka, Rakouska a Slovenska vnímají jako největší překážky k dalším individuálním krokům potírajícím klimatickou změnu nedostatek hmotných zdrojů a relevantních možností v okolí svého bydliště nebo nedostatečné znalosti k výběru správného postupu. Mezi českou mládeží je častým důvodem také nedostatek finančních prostředků.
Překážky na cestě k občanské aktivitě
Kromě vlivu na životní styl mladých lidí se průzkum věnoval také tomu, jestli a jak se tito lidé zapojují do občanských aktivit směřujících k řešení klimatické změny. Mezi nejčastější aktivity v tomto směru patří u dospívajících lidí podpis petice nebo sdílení příspěvků na sociálních sítích. Alespoň jeden z těchto kroků učinila v poslední dvou letech téměř polovina mladých lidí ze zkoumaných zemí. Přibližně čtvrtina Čechů a Češek ve věku 18 až 24 let se navíc při volbách rozhodovala podle postoje jednotlivých subjektů ke klimatické změně.
V aktivním zapojení ale mladým lidem z Česka brání mnoho překážek – dokonce dvakrát tolik než dospívajícím ze sousedních zemí. Mladí Češi a Češky totiž často v aktivním jednání nevidí žádný smysl, bojí se na toto téma veřejně projevovat nebo mají pocit, že jim pro takové kroky chybí dostatek potřebných informací.
“Vliv jednotlivce na klimatickou změnu je tak malý, že ze své pozice nemůžete změnit v podstatě nic. Proto si myslím, že je klimatická změna jedno z nejdůležitějších témat na úrovni politiky. Vlády prostě musí začít jednat.”
“Je zřejmé, že naléhavost klimatické krize mezi mladými lidmi značně rezonuje. Její nezadržitelný růst probíhající navzdory tomu, že dospívající upravují své chování, v nich vyvolává pocity frustrace a beznaděje. Ty jsou dále prohlubovány greenwashingem korporací, které na spotřebitele přenášejí odpovědnost za klimatickou změnu. Je třeba přesvědčovat mladé lidi, že má smysl být občansky aktivní a tlačit tak na ty, kteří tuto odpovědnost skutečně mají,” uzavírá Denisa Morongová z NESEHNUTÍ.
* Výzkum je součástí mezinárodního projektu „Together for the Climate: New Solutions and Innovations for Youth Climate Action“, který NESEHNUTÍ realizuje ve spolupráci s Jane Goodall Institute Austria a Green Foundation, spolufinancovaného z programu Evropské unie Erasmus+
* Online dotazníkové šetření proběhlo na reprezentativním vzorku 1516 lidí, věk 16-24 let z Rakouska (514 osob), Česka (501 os.) a Slovenska (501 os), a to v červenci a srpnu 2021
* Diskuzní focus group navazující na výsledky dotazníků proběhly 2 v každé zemi, celkem tedy 6, a to v září a říjnu 2021
* Do obou částí výzkumu byla zapojena cílová skupina. Mladí lidé komentovaly*i dotazník a moderovaly*i diskuzní focus groups
* Citace použité v tiskové zprávě představují anonymizované odpovědi účastnic*íků studie
Grafy najdete na https://nesehnuti.cz/strach-z-budoucnosti/
Jen necelá pětina mladých lidí naopak existenci klimatické změny popírá nebo kvůli ní odmítá měnit svůj životní styl. Výsledky projektu Together for the Climate také ukazují, že více než třetina dospívajících z Česka a Slovenska se domnívá, že k boji s klimatickou krizí nemá vhodné nástroje. Kvůli tomu se staví do pasivnější pozice než jejich rakouští sousedé, kteří se více zapojují do občanských aktivit upozorňujících na potřebu řešit změny klimatu.
“Všichni víme, že klimatická změna představuje hrozbu. Pro generaci Z je to intersekcionální téma – když si není o čem povídat, můžete mluvit o tom, jak je v tomto směru všechno špatně. Často se ale řeší jen některá témata jako je nedostatek vody nebo vliv oligarchů. Nikdo se na situaci nedívá v celkovém kontextu klimatické krize.”
Mezi mladými lidmi z trojice zúčastněných zemí panuje shoda, že by vzniklou krizi měly řešit zejména vlády jednotlivých států, nadnárodní společenství a velcí obchodní a průmysloví aktéři.
Nedostatečná znalost pojmů a souvislostí
Skleníkový efekt, obnovitelná energie nebo uhlíková stopa. Právě tyto pojmy související s klimatickou změnou patří u mladých lidí z Česka mezi nejznámější. Ale zatímco přes 60 % mladých Rakušanů a Rakušanek dokáže většinu termínů spojených s klimatem vysvětlit, stejné procento dospívajících v České republice a na Slovensku si s nimi neví rady. Každý pátý mladý Čech nebo Češka dokonce nemá dle svých slov o klimatické změně v podstatě žádné vědomosti.
Mladí lidé se shodují na tom, že vzdělávací instituce s rozšířením znalostí o klimatu příliš nepomáhají. Základní školy jim sice spolu s rodinou vštěpují prvotní vědomosti o přírodě a odpovědném chování, po dokončení povinné školní docházky ale role vzdělávacích institucí v oblasti klimatické změny výrazně klesá. Zdrojem informací se místo nich stávají sociální sítě, například Facebook, TikTok nebo Snapchat.
Je třeba dělat víc. Ale jak?
Navzdory poměrně povrchním znalostem tématu se přes osmdesát procent mladých lidí z Česka snaží svým chováním na klimatickou změnu reagovat. Nejčastěji tím, že pijí kohoutkovou vodu, třídí odpad, šetří energiemi nebo omezují jednorázové plastové obaly.
“Snažím se dělat alespoň úplné minimum, například se starat o odpad, který vyprodukuji. Dříve jsem nakupovala v bezobalovém obchodě, to už ale nemůžu. Také se snažím šetřit elektřinu a vodu, to u nás doma bylo vždy téma. Nejen kvůli klimatu, ale jednoduše protože jsme neměli moc peněz.”
Velká část dospívajících ale druhým dechem přiznává, že by mohli dělat více. Ochota změnit své chování je nejnižší v oblastech konzumace menšího množství masa a živočišných výrobků, využívání čistých zdrojů energie nebo omezení individuální automobilové dopravy.
Mladí lidé z Česka, Rakouska a Slovenska vnímají jako největší překážky k dalším individuálním krokům potírajícím klimatickou změnu nedostatek hmotných zdrojů a relevantních možností v okolí svého bydliště nebo nedostatečné znalosti k výběru správného postupu. Mezi českou mládeží je častým důvodem také nedostatek finančních prostředků.
Překážky na cestě k občanské aktivitě
Kromě vlivu na životní styl mladých lidí se průzkum věnoval také tomu, jestli a jak se tito lidé zapojují do občanských aktivit směřujících k řešení klimatické změny. Mezi nejčastější aktivity v tomto směru patří u dospívajících lidí podpis petice nebo sdílení příspěvků na sociálních sítích. Alespoň jeden z těchto kroků učinila v poslední dvou letech téměř polovina mladých lidí ze zkoumaných zemí. Přibližně čtvrtina Čechů a Češek ve věku 18 až 24 let se navíc při volbách rozhodovala podle postoje jednotlivých subjektů ke klimatické změně.
V aktivním zapojení ale mladým lidem z Česka brání mnoho překážek – dokonce dvakrát tolik než dospívajícím ze sousedních zemí. Mladí Češi a Češky totiž často v aktivním jednání nevidí žádný smysl, bojí se na toto téma veřejně projevovat nebo mají pocit, že jim pro takové kroky chybí dostatek potřebných informací.
“Vliv jednotlivce na klimatickou změnu je tak malý, že ze své pozice nemůžete změnit v podstatě nic. Proto si myslím, že je klimatická změna jedno z nejdůležitějších témat na úrovni politiky. Vlády prostě musí začít jednat.”
“Je zřejmé, že naléhavost klimatické krize mezi mladými lidmi značně rezonuje. Její nezadržitelný růst probíhající navzdory tomu, že dospívající upravují své chování, v nich vyvolává pocity frustrace a beznaděje. Ty jsou dále prohlubovány greenwashingem korporací, které na spotřebitele přenášejí odpovědnost za klimatickou změnu. Je třeba přesvědčovat mladé lidi, že má smysl být občansky aktivní a tlačit tak na ty, kteří tuto odpovědnost skutečně mají,” uzavírá Denisa Morongová z NESEHNUTÍ.
* Výzkum je součástí mezinárodního projektu „Together for the Climate: New Solutions and Innovations for Youth Climate Action“, který NESEHNUTÍ realizuje ve spolupráci s Jane Goodall Institute Austria a Green Foundation, spolufinancovaného z programu Evropské unie Erasmus+
* Online dotazníkové šetření proběhlo na reprezentativním vzorku 1516 lidí, věk 16-24 let z Rakouska (514 osob), Česka (501 os.) a Slovenska (501 os), a to v červenci a srpnu 2021
* Diskuzní focus group navazující na výsledky dotazníků proběhly 2 v každé zemi, celkem tedy 6, a to v září a říjnu 2021
* Do obou částí výzkumu byla zapojena cílová skupina. Mladí lidé komentovaly*i dotazník a moderovaly*i diskuzní focus groups
* Citace použité v tiskové zprávě představují anonymizované odpovědi účastnic*íků studie
Grafy najdete na https://nesehnuti.cz/strach-z-budoucnosti/
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
