ČSOP Vlašim: Strom roku 2009 ze Středočeského kraje?

Podpořte dub u Postupic, který v anketě Strom roku postoupil do celostátního finále, prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru: DMS STROM7, kterou odešlete na číslo 87777 ... Uzávěrka ankety je 10. 10. 2009.

V letošním roce byl do celostátní ankety Strom roku, organizované Nadací Partnerství, přihlášen dub letní, který stojí na břehu Dolejšího rybníka nedaleko Postupic u osady Lhota Veselka. Tento dub byl navržen paní Věrou Černou z Benešova, v letošním roce k nominaci přizvala žáky a učitele Základní školy v Postupicích, místní samosprávu i obyvatele místní osady.

Z diskusí a vyprávění starousedlíků vyplynulo, že dědeček dědečka paní Tomanové (místní obyvatelka) údajně dub sázel, a tak doba zasazení dubu by mohla být někdy kolem roku 1848. Kromě diskuzí o stáří a historii dubu bylo při příležitosti letošní nominace uskutečněno setkání místních obyvatel u dubu a kapličky a společné fotografování. Do aktivit kolem nominovaného dubu se také zapojila Základní škola Postupice, jejíž žáci strom několikrát navštívili a věnovali mu patřičnou pozornost.

Na společné fotografování u nominovaného dubu se dne 19. 5. 2009 z místních obyvatel sešli: Marie Strnadová, Karel Strnad, Josef Toman se psem, Jana Tomanová, Eva Šváchová s dcerou Evou Brabenovou a vnučkami Andreou a Kateřinou, Josef Blažek, Eva Blažková, Martina Blažková, Radka Blažková a Ivana Blažková. Dále iniciátorka nominace Věra Černá s manželem Miroslavem.

Navrhovaný dub dosud není vyhlášen památným stromem, nefiguruje v žádném oficiálním ani neoficiálním seznamu významných stromů (jako je např. publikace Kovařík, Pešout, Zelený: Zámecké parky a památné stromy Podblanicka), nebyly o něm nalezeny žádné zmínky v nejbližších místně příslušných letopisech.

Obec Postupice, v jejímž katastru strom roste, má bohatou historii, první písemná zmínka pochází z roku 1205. Existuje domněnka, že podobně vzrostlé duby rostoucí na Postupicku byly vysazeny již po třicetileté válce – poslední velká bitva třicetileté války byla svedena u nedalekého Jankova – tedy v souvislosti s nástupem německého vlivu prostřednictvím Habsburků, a proto tedy duby...

Stáří stromu jsme konzultovali s doc. RNDr. Václavem Zeleným z České zemědělské univerzity Praha. Potvrdil nám, že určení stáří tohoto dubu je velmi problematické (pokud nepočítáme letokruhy na pařezu) s tím, že náš strom může být starý 200 i 300 let.

Porota složená z odborníků a osobností vybrala dvanáct finalistů z celé České republiky, mezi nimi i postupnický dub. O tom, který z 12 finalistů se stane Stromem roku 2009, rozhodne veřejnost hlasováním, které probíhá do 10. října. Hlasovat bude možné prostřednictvím dárcovských SMS a hromadných hlasovacích archů. Průběžné výsledky hlasování budou uveřejňovány na www.stromzivota.cz /anketa do 2. 10. 2009. Od 3. do 10. října bude hlasování tajné.

Postupickému dubu lze dát hlas prostřednictvím dárcovské SMS ve tvaru: DMS STROM7, kterou odešlete na číslo 87777

Slavnostní vyhlášení výsledků celostátní ankety proběhne v rámci Koncertu pro Stromy, který je součástí obnovené tradice Dne stromů (20. října). Vítězný strom obdrží poukaz na odborné ošetření spojené s úpravou okolí na jaře roku 2010.
Jan Urban

Nominační text paní Černé:


Vážení přátelé,

přihlašuji do soutěže „Strom roku 2009“ starý dub, který roste nedaleko levého břehu Dolejšího rybníka u Postupic (okr. Benešov) u osady Lhota Veselka – poloha GPS určená podle http://www.mapy.cz: 49°43'35.555"N, 14°47'49.288"E. Protože jsem nikde v kronikách nenašla záznamy, posílám zpověď tohoto stromu:
„Jsem velmi starý a letitý strom. Už mi paměť tak neslouží, ani si nepamatuji, kdy mě na toto místo vysadili. Možná jsem tady zapustil kořeny sám a byl trochu dravější a místo na slunci jsem si vydobyl sám. Kdysi tudy vedla jen prašná cesta, v zimě byla zavátá a já jen shlížel dolů na lidi, jak se lopotí a prohazují si jedinou cestu k domovu. Dále totiž cesta nevedla. Končila u těch pár domků, ležících na kopci kousek ode mne.
Jsem starý, starší než lípy zasazené u kapličky kousek ode mne. Není pamětníka, který by si mě pamatoval mladého, všichni staří, dosud žijící lidé si mě pamatují takového, jaký jsem dnes. Jsem 26 metrů vysoký, obvod v 1,30 metrech nad zemí mám úctyhodných 4,80 metrů. Rád bych věděl, jak jsem stár, ale to zjistím, až přijde můj čas a na zbytku kmene lidé spočítají kolik letokruhů bude.
Vždy, co má paměť ještě sahá, se zde říkalo „U Dubu“. Ne, nemám jméno. Jsem jen dub, docela prostý, obyčejný dub. Vždy se říkalo „u dubu“ a dodnes se v létě říká – jdu se koupat „k dubu“. Jsem orientační bod v krajině, prostě jenom dub, beze jména, bez paměti, bez minulosti.
Kdysi mi už na můj mohutný kmen napsali verš:
Já starý dub vetchý,
odcházeti vidím naše drahé,
vzpomeň tu Boha, přijde doba
kdy i Tvá cesta kolem
bude jednou poslední
Pokud si dobře pamatuji, tento verš na dřevěné desce se stříškou spolu s dřevěnou soškou Ježíše Krista připevnili na můj kmen na začátku minulého století. Od té doby pár vandalů verš poničilo, ale našli se lidé, kteří si váží moudrosti časů minulých, a vše opravili a z dáli sledují můj boj s neúprosným časem.
I Tvá cesta kolem bude jednou poslední. Ano, jediná cesta k těm pár chalupám. Vidím ty malé človíčky právě narozené přicházet. A každý, komu jednou pouť na této zemi skončí, projde ve stínu mých větví i cestu poslední. Hodně jsem viděl, hodně si pamatuji.
Zasloužil bych si trochu úcty a ochrany. Loni mi ořezali větve, nikdo se nepozastavil, co pro zdejší lidi znamenám, nikdo se nezeptal. Prostě přišli, zmrzačili a odešli.
Neprosím, jen žádám o trochu úcty a pochopení.“

Zde jsou důvody, které mě vedly k přihlášení do soutěže:
 Chci zachytit snahu a úsilí několika málo lidí, kteří se snaží zachovat pro pozdější generace to, co nám zanechali naši předkové.
 Nejde jen o dub. V péči je i kaplička, stojící pár desítek metrů od dubu. Vše jsou to údaje, které kronika nezachytí.
 Dík především patří mým rodičům, kteří, ač se na toto místo přestěhovali natrvalo před 29 lety, se starají nejen o verš na dubu, ale i o kapličku kousek od dubu.
 Z vyprávění otce vím, že když chodil do školy (1937 – 1944), na dubu již tento verš byl. Měl ho zde pověsit dědeček pana Šváchy někdy začátkem minulého století, nebo možná i dříve. Stříška s Ježíšem Kristem byla několikrát poničena, opravoval ji nejen pan Starosta, ale i můj otec.
 Chtěla bych připomenout i kapličku. V době, kdy se rodiče přistěhovali, byla vykradena, chyběly dveře, okna. Vybavení žádné. Obec Postupce kapličku opravila, pan Blažek udělal dveře. O vybavení se postaralo pár lidí ze Lhotky – Veselky a z Postupic Fanynka Žížalová, která věnovala do kapličky Kříž.
 Paní Strnadová dala kobereček, dečku a další drobnosti a po celá léta se o kapličku stará. Paní Najmanová dala obraz, paní Peksová dečku, další vybavení bylo od Vlasty Strnadové, pana Ladislava Kukly i od chataře pana Tůmy. Pana Blažka a Fanynku Žížalovou jsem již zmiňovala. Nyní je kaplička uzamčena, protože byla několikrát vykradena a poničena. Když někdo z osady zemře, zvoní i umíráček – ale i on by potřeboval opravit. Mnozí z těch, které jsem jmenovala, již nejsou mezi námi. Dnes se o dub a kapličku starají především mí rodiče.
Snad i toto přihlášení do soutěže probudí v lidech zájem o minulost a pomohou s péčí o kapličku i o dub.