Správa KRNAP: Tahové zkoušky prověří stav krkonošských velikánů

Letité stromy jsou součástí krajiny i mnohých sídel. Jsou to pamětníci starých časů, a tak si většinou neumíme představit, že by musely být odstraněny, ať už z hlediska zdravotního nebo bezpečnostního. I v Krkonošském národním parku a jeho ochranném pásmu se snažíme, aby žádný z takových velikánů nemusel padnout. Ke správnému rozhodnutí pomáhají například i tahové zkoušky, stejně jako tomu bylo dnes u dubu a jasanu rostoucími přímo v centrum Pece pod Sněžkou. Výsledky dnešních zkoušek budou známy do dvou týdnů.

Více než stoletý dub letní a jasan ztepilý vítají prakticky každého návštěvníka, který přijíždí do východokrkonošského střediska, protože rostou na zahrádce Hospody Na Peci. „Minulý rok nás majitel hospody, pan Eliáš, požádal, zda bychom posoudili stav obou stromů. Na základě vizuálního hodnocení a s ohledem na nález plodnic dřevokazných hub u báze kmenů, jsme se rozhodli provést tahové zkoušky,“ říká Jakub Fišera, odborný pracovník Správy KRNAP se specializací na dendrologii. „S ohledem na lahvicovitou bázi kmene jasanu, velký náklon dubu, zhoršené stanoviště a přítomnost plodnic hub je provedení tahové zkoušky jediná spolehlivá metoda, jak zjistit, nakolik je poškozený kořenový systém a z toho vyvodit, zda stromy vyhovují provozní bezpečnosti,“ upřesnil Fišera.

Principem tahové zkoušky je zjištění reakce stromu na definované kritické zatížení (u nás většinou 33 m/s), zjištění pravděpodobnosti zlomení kmene či vývratu. K tomu je potřeba kotvicího bodu (v našem případě nebyl žádný přirozený v blízkosti, tak byl využit přistavený traktor). Odborníci pak z naměřených dat vyčtou sílu, deformaci dřeva kmene či náklon báze stromu. Výsledkem jsou číselné hodnoty, kdy hodnota 100 % znamená, že daný strom by obstál při náporu větru o definované síle. Vzhledem k povaze a nutné přesnosti měření je však minimální požadovanou hodnotou pro stabilního jedince 150 % v každém z parametrů. Stromy se zjištěnou nižší hodnotou jsou považované za nestabilní a je nutný buď stabilizační zásah, nebo jejich odstranění. Tahové zkoušky prováděli jedni z největších odborníků u nás Ing. Marek Žďárský z firmy Arbonet a Ing. Luděk Praus, Ph.D. z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU.

Dnešní případ je také vzorovou ukázkou řešení péče o mimolesní zeleň v intravilánu obce.

Další informace o aktuálním dění na území Krkonošského národního parku i v jeho okolí najdete na facebookovém profilu http://www.facebook.com/spravakrnap