Tiskové zprávy
Teplárenské sdružení České republiky: Teplárenské sdružení České republiky odmítá zpochybňování derogace
Teplárenské sdružení České republiky se ohrazuje proti dezinterpretaci a překrucování skutečného smyslu a významu bezplatného přidělování povolenek na emise skleníkových plynů v tisku a odmítá jejich zpochybňování ze strany ministra Kalouska.
I v případě bezplatného přidělení části povolenek si jich firmy budou muset drtivou většinou koupit v aukcích. Výnos státu z prodeje emisních povolenek i při zohlednění bezplatně přidělené části lze v období let 2013 až 2020 odhadovat na 200 miliard korun. To jsou dodatečné daňové příjmy, z nichž většinu zaplatí tuzemské energetické společnosti, teplárny a průmyslové podniky.
Česká republika v Bruselu vyjednala, že zpoplatnění povolenek bude nabíhat postupně, aby měl průmysl čas se adaptovat, a tento náběh bude realizován bezplatným přidělením části povolenek a navíc výměnou za investice do modernizace zařízení. Nejedná se tedy o žádný dar teplárnám, ani o dotaci na úkor občanů, jakého jsme byli svědky při neuvážené podpoře fotovoltaických elektráren, ale jde pouze o dočasné zmírnění nového daňového břemene uvaleného na teplárny a další průmyslové podniky.
Příprava investic v energetice je dlouhodobá záležitost. Řada těchto akcí, které směřují ke snížení emisí, je proto již dnes nastartována, v některých případech nevratně. Pokud by bylo přidělování povolenek na základě platného mechanismu derogací zrušeno, budou firmám na profinancování těchto investic chybět peníze a připravované projekty zůstanou nedokončeny, respektive nebudou realizovány.
To se týká zejména teplárenských společností, které se pohybují v konkurenci lokálního vytápění, na které není žádná uhlíková daň uvalena. Teplárenské sdružení České republiky proto návrh ministra Kalouska na zrušení derogace, zveřejněný v tisku, považuje za bezprecedentní narušení elementární jistoty podnikatelského prostředí v České republice a rozhodně ho odmítá.
Myšlenka, o které se nyní bohužel opět začíná spekulovat, že by stát namísto derogace povolenky sám prodával a investice do ekologie (ve výši 50 % výtěžku z povolenek, která je požadována příslušnou směrnicí EU) pak realizoval buď sám, nebo prostřednictvím státních dotací, by znamenala obrovské riziko korupce, netransparentnosti a neefektivity takového procesu.
I v případě bezplatného přidělení části povolenek si jich firmy budou muset drtivou většinou koupit v aukcích. Výnos státu z prodeje emisních povolenek i při zohlednění bezplatně přidělené části lze v období let 2013 až 2020 odhadovat na 200 miliard korun. To jsou dodatečné daňové příjmy, z nichž většinu zaplatí tuzemské energetické společnosti, teplárny a průmyslové podniky.
Česká republika v Bruselu vyjednala, že zpoplatnění povolenek bude nabíhat postupně, aby měl průmysl čas se adaptovat, a tento náběh bude realizován bezplatným přidělením části povolenek a navíc výměnou za investice do modernizace zařízení. Nejedná se tedy o žádný dar teplárnám, ani o dotaci na úkor občanů, jakého jsme byli svědky při neuvážené podpoře fotovoltaických elektráren, ale jde pouze o dočasné zmírnění nového daňového břemene uvaleného na teplárny a další průmyslové podniky.
Příprava investic v energetice je dlouhodobá záležitost. Řada těchto akcí, které směřují ke snížení emisí, je proto již dnes nastartována, v některých případech nevratně. Pokud by bylo přidělování povolenek na základě platného mechanismu derogací zrušeno, budou firmám na profinancování těchto investic chybět peníze a připravované projekty zůstanou nedokončeny, respektive nebudou realizovány.
To se týká zejména teplárenských společností, které se pohybují v konkurenci lokálního vytápění, na které není žádná uhlíková daň uvalena. Teplárenské sdružení České republiky proto návrh ministra Kalouska na zrušení derogace, zveřejněný v tisku, považuje za bezprecedentní narušení elementární jistoty podnikatelského prostředí v České republice a rozhodně ho odmítá.
Myšlenka, o které se nyní bohužel opět začíná spekulovat, že by stát namísto derogace povolenky sám prodával a investice do ekologie (ve výši 50 % výtěžku z povolenek, která je požadována příslušnou směrnicí EU) pak realizoval buď sám, nebo prostřednictvím státních dotací, by znamenala obrovské riziko korupce, netransparentnosti a neefektivity takového procesu.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
