Tiskové zprávy
Centrum pro životní prostředí a zdraví : Teplice přečerpaly „smogovou kvótu“ počátkem dubna - Překračují i dlouhodobý limit pro rakovinotvorný benzo-a-pyren
Znečištění ovzduší prachem v Teplicích přesáhlo zákonem povolenou míru, když byl počátkem dubna překročen počet dní, po které smí být porušen denní limit pro polétavý prach (PM10). Teplice se však také potýkají s vysokým znečištěním ovzduší rakovinotvorným benzo-a-pyrenem (BaP). Špinavý vzduch přitom vážně ohrožuje zdraví i životy lidí. Podle zprávy Státního zdravotního ústavu mělo znečištění ovzduší prachem v České republice za rok 2012 na svědomí zhruba 5500 předčasně zemřelých lidí a 1800 vážně nemocných, kteří museli být hospitalizováni pro akutní srdeční nebo dýchací obtíže. (1)
„Obyvatelé Teplic dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Teplice toto kvótu přečerpala počátkem dubna,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená pro ochranu lidského zdraví odborníky WHO byla v Teplicích překračována o 40 až 60%.“ (4)
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu sice v Teplicích v minulých letech nepřekračovala hranici zákonného limitu. Přesto představovala hrozbu pro zdraví lidí, neboť překračovala o 90 až 140% hodnota doporučenou pro ochranu lidského zdraví odborníky Světové zdravotnické organizace.“
Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování. „Celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu nesmí překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Teplice ho každoročně překračuje zhruba o 10 až 20%,“ uvedl Šuta.
„V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o 2 až 3 roky kratší. Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických,“ doplnil MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(4) Znečištění ovzduší prachem a benzo-a-pyrenem na monitorovacích stanicích Teplice a Krupka v letech 2009 až 2012:
„Obyvatelé Teplic dýchají vzduch, jehož znečištění překračuje doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) i platné limity. Zákon a evropská směrnice o ovzduší povolují překročit denní limit pro znečištění prachem po 35 dnů během kalendářního roku (2). Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu měřící stanice Teplice toto kvótu přečerpala počátkem dubna,“ uvedl MUDr. Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví (3) a dodal: „Celoroční průměrná koncentrace prachu v posledních letech zákonný limit sice nepřekračovala, ale ten není stanoven odborně, nýbrž politickým rozhodnutím. Hodnota doporučená pro ochranu lidského zdraví odborníky WHO byla v Teplicích překračována o 40 až 60%.“ (4)
Jako polétavý prach se obvykle označují částice s průměrem menším než 10 μm (PM10). Krátkodobé vdechování prachu zvyšuje počet zánětlivých onemocnění plic, působí negativně na srdečně-cévní systém, vede ke zvýšení počtu hospitalizací a k vyšší úmrtnosti. Dlouhodobé působení prachu zhoršuje plicní funkce u dětí i dospělých, zvyšuje počet chronických obstrukčních onemocnění plic a snižuje délky dožití hlavně v důsledku úmrtí na srdečně-cévní a plicní onemocnění. „Částečky o průměru do 2,5 μm (PM2,5) se označují jako jemný prach a jsou schopny pronikat hluboko do dýchacího systému. Proto představují pro zdraví lidí větší nebezpečí,“ varoval Miroslav Šuta a dodal: „Roční průměrná koncentrace jemného prachu sice v Teplicích v minulých letech nepřekračovala hranici zákonného limitu. Přesto představovala hrozbu pro zdraví lidí, neboť překračovala o 90 až 140% hodnota doporučenou pro ochranu lidského zdraví odborníky Světové zdravotnické organizace.“
Benzo-a-pyren je rakovinotvorný polyaromatický uhlovodík, který se do ovzduší uvolňuje jako výsledek nedokonalého spalování. „Celoroční koncentrace benzo-a-pyrenu nesmí překročit 1 ng/m3, ale monitorovací stanice Teplice ho každoročně překračuje zhruba o 10 až 20%,“ uvedl Šuta.
„V rámci vědeckého Programu Teplice se ukázalo, že očekávaná délka života při narození je tu oproti regionům s menším znečištěním o 2 až 3 roky kratší. Podlé výzkumu znečištěné ovzduší významně ovlivňuje genetický materiál a reprodukční funkce člověka. Znečištění v regionu negativně ovlivňuje už vývoj zárodku v děloze, pravděpodobně ovlivňuje i kvalitu spermií, a tím i zdraví příštích generací. Výzkum také potvrdil zvýšený výskyt dětských nemocí, především chorob dýchacích cest a onemocnění alergických,“ doplnil MUDr. Šuta.
Poznámky pro editory:
(1) Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí, Subsystém I. - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší, Odborná zpráva za rok 2012, Státní zdravotní ústav, Praha 2013
(2) Tolerovaná kvóta 35 dní pro překročení denního limitu 50 µg/m3 pro prach (PM10) vychází ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu a je závazná i pro Českou republiku.
(3) Centrum pro životní prostředí a zdraví (CpŽPZ) je nevládní nezisková organizace, která vznikla koncem roku 2009 jako občanské sdružení, jehož aktivity se zaměřují zejména na oblast nebezpečných chemických látek a znečištění ovzduší z hlediska jejich vlivu na životní prostředí a lidské zdraví.
(4) Znečištění ovzduší prachem a benzo-a-pyrenem na monitorovacích stanicích Teplice a Krupka v letech 2009 až 2012:
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
