Národní park Šumava: Tetřev hlušec a jeho realita v Národním parku Šumava

Impozantní pták, někdy se o něm mluví jako o erbovním ptáku Šumavy. Tetřev hlušec. Asi 90 procent tetřeví populace v České republice žije právě na Šumavě.

Jeho výskyt, ale prošel dramatickým vývojem. Zdá se, že nejvíce tetřevů bylo na Šumavě na přelomu 19. a 20. století. V době největší fragmentace porostů po větrné a kůrovcové kalamitě z let okolo roku 1870. V té době žilo na Šumavě historicky nejvíce lidí a probíhala intenzivní lesnická činnost související s likvidací kalamit. Svědčí o tom i archivní záznamy o odstřelech tetřeva, kdy v letech 1880 – 1910 bylo na Šumavě v panství Český Krumlov a Vimperk zastřeleno více než 2700 tetřevů. Naposledy byl tetřev na Šumavě zastřelen roku 1978. V tu dobu bylo na Šumavě jen něco okolo 100 tetřevů. Od té doby jeho populace stoupá.

I to se uvádí ve studii, jejíž vypracování si zadala Správa Národního parku Šumava. Správu NP Šumava zajímalo, do jaké míry ovlivňují populaci tetřeva lesnické činnosti, přítomnost turistů, ale také jak se může promítat změna biotopu po kůrovcové kalamitě do života tetřeva.

Pro studii, kterou vypracoval kolektiv autorů, byla důležitá nálezová databáze o výskytu tetřeva, kterou Správa Národního parku naplňuje od roku 2006. Data o skutečném a monitorovaném výskytu tetřeva byla zasazena do prostředí turistických tras a lesních porostů, kde probíhaly lesnické činnosti.

„Z výsledků je patrné, že 40 procent záznamů o výskytu tetřeva je do 300 metrů od turistických tras. To i takových, po kterých putují turisté celou existenci NP Šumava. Ze společného výzkumu NP Šumava a NP Bavorský les je nám známo, že tetřev v blízkosti turistických tras je více stresován, nicméně se zdá, že tento stres nemá vliv na snižování počtu populace tetřeva v regionu,“ říká Jiří Mánek, náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava.

„Výsledky studie nás nikterak nepřekvapují, pokud jde o schopnost tetřeva žít v prostředí, kde probíhají lesnické práce. Studie tak jen potvrdila poznatky, které po mnoho let znají a evidují naši provozní lesníci. Pro nás je důležité, že se tetřev vrací i na místa, kde probíhaly standardní lesnické činnosti způsobující hluk, jako je například motorová pila,“ říká Tomáš Fait, náměstek ředitele Správy NP Šumava.

Jozef Dúha, spoluautor studie, který s tetřevem pracuje už desítky let, se ve studii zabývá také biotopovými nároky tetřeva a jeho ekosystémovými souvislostmi. Například je velmi zajímavé jak je důležitá bílkovinná složka potravy pro tetřeví kuřátka, která tvoří až 90 procent jejich potravy. Velmi důležitou součástí potravy jsou mravenci.

Po rozpadu lesního porostu dochází k přehřívání ekosystému, včetně půdy. Hmyz žijící v půdě, zdroj potravy tetřevích kuřat mizí a ta se stávají zranitelnější a mohou je snáze ulovit predátoři.

„Krásným případem narušení potravního řetězce, který souvisí s rozpadem stromového patra a má negativní dopad na tetřeva, má souvislost právě s mravenci. Osádka silného mravenčího hnízda zkonzumuje v sezóně miliony kusů hmyzu, stejně jako asi 300 až 400 litrů medovice mšic. Pokud odumře stromové patro, změní se teplotní a vlhkostní podmínky, s těmi mizí mšice, následně mravenci a ve finále to má negativní dopad na tetřeva. To jsou souvislosti, o kterých se dosud nehovořilo,“ říká náměstek Jiří Mánek.

„Přes odborná fakta uvedená ve studii, si tato nedělá ambice být vědeckým dílem, jedná se o statistické vyhodnocení skutečných nálezů tetřeva v souvislostech. Téma tetřeva si určitě zaslouží víceoborový pohled tak, aby nám byly známy všechny skutečné souvislosti. Proto chceme na konci června uspořádat dvoudenní tetřeví konferenci, na kterou chceme pozvat všechny, kdo o to projeví zájem,“ uzavřel ředitel Správy Národního parku Šumava Jan Stráský.

Podle posledních údajů od našich a německých zoologů čítá populace tetřeva na Šumavě e svém širokém areálu asi 550 kusů, pokud jde o vlastní část české Šumavy a národního parku, to by pak mělo být něco kolem 300 kusů tetřeva.