Tiskové zprávy
Česká krajina: Těžká technika pomohla s obnovou pastviny pro zubry a divoké koně
První letošní pojezdy těžké vojenské techniky se uskutečnily na pastvině zubrů a divokých koní u Benátek nad Jizerou v bývalém vojenském prostoru Milovice. Kolový obrněný transportér pomáhal s obnovou lokality díky spolupráci spolků branných činností a vojenských klubů zapojených do projektu Military Experience.
„Tato část vojenského prostoru čtvrt století zarůstala náletovými křovinami, především hlohy a šípky. Divocí koně a zubři tu od roku 2015 potlačují jejich další šíření a vytvářejí tak prostor pro vzácné stepní druhy kvetoucích bylin, které tu původně rostly. Těžká technika pomůže tento proces urychlit, protože přirozenou cestou by trval déle. Jsme proto rádi, že nám vojenské kluby tímto způsobem pomohly,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
V rezervaci, kde se pasou velcí kopytníci, stačí provést management pomocí pojezdů pouze jednorázově. „Velcí kopytníci v krajině dělají přirozeným způsobem to, co se člověk snaží pojezdy těžkou technikou uměle napodobit. Vyšlapané stezky velkých kopytníků vytvářejí plošky trvale odkryté půdy, které jsou důležité například pro některé samotářské včely, ale také mnohé stepní rostliny, jež nejsou schopny vyklíčit a vyrůst v okolních hustých trávnících. Podobný význam mají i takzvaná prachová koupaliště, která zvířata aktivně vytvářejí rozrytím drnu kopyty a rohy, po několika týdnech či měsících je však opouštějí a vzniklé plošky zbavené travního drnu kolonizuje specifická vegetace,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Velcí kopytníci zastanou těžké stroje i v dalších oblastech. „Svými kopyty narušují drn a brání tak jeho zhoustnutí. Ukázalo se, že jsou schopní udržovat a obnovovat také vysychavé tůně a přirozeným způsobem utvářet prostředí pro vzácné korýše, listonohy a žábronožky,“ dodal Miloslav Jirků.
Velcí tuři a koně nyní v péči o krajinu získali nečekané pomocníky. Ve spasených plochách s pestrou květenou, které v bývalém vojenském prostoru vytvořili, totiž ráda ryjí prasata. Plocha, na níž odkrývají půdu, dosahuje v součtu několika hektarů. V nízkém porostu se jim snadněji ryje, navíc pestrá vegetace vzniklá pastvou pro ně i jinou zvěř představuje prostřený stůl. V dříve převládajících vysokých hustých trávnících ryla prasata jen málo, takže se plně neprojevovala jejich schopnost přetvářet krajinu. „V bývalých vojenských prostorech i na dalších místech v současnosti ochrana přírody využívá pojezdy vojenské a offroadové techniky k narušování travního drnu a náletů dřevin, což podporuje výskyt řady stepních rostlin a živočichů. Velmi podobný výsledek, avšak zdarma a čistě přírodní cestou, dnes v Milovicích společnými silami vytvářejí velcí kopytníci s divokými prasaty. Jde o učebnicový příklad vzájemné provázanosti přírodních procesů,“ vyzdvihuje Miloslav Jirků fenomén, který se na milovické pastviny vrátil díky velkým kopytníkům.
Praxe opět ukazuje, že v péči o krajinu metodou takzvané přirozené pastvy velkých kopytníků nejde jen o činnost samotných velkých kopytníků, ale o celou kaskádu procesů, které jejich návrat spouští. Obnovování přírodních procesů vlastně provází velké kopytníky celou dobu jejich přítomnosti v milovické rezervaci mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou.
Přesto by měla těžká technika v bývalém vojenském prostoru mít nadále své místo. V kolejích vyježděných těžkou technikou mohou vznikat na stepi jinak vzácné kaluže, rozrytí půdy je razantnější než v případě prasat, takže se na povrch dostávají i semena uložená v hlubších vrstvách půdy. „S vojenskými kluby (i příznivci offroadů máme vynikající spolupráci, pomáhají nám při brigádách i dalších příležitostech. Proto chceme zachovat prostor pro pojezdy i v místech, kde se pasou zvířata. Pokud se pojezdy přítomnosti zvířat přizpůsobí, lze oba způsoby využití bývalého vojenského prostoru skloubit. I to jsme chtěli poslední akcí ukázat,“ doplnil Dalibor Dostál.
Pojezdy vojenskou těžkou technikou jsou jednou z mnoha činností, které vojenské spolky v rámci péče o bývalý vojenský prostor provádějí. „Mezi ty další pak patří častá spolupráce při odklízení odpadů, či monitoringu stavu ohrad. Tato spolupráce je jedním z několika prvků ochrany a údržby přírodního unikátu, který vznikl právě mnohaletou vojenskou činností,“ říká Martin Polák z projektu Military Experience. Vojenské spolky a kluby branných činností zapojené do projektu Military Experience tak kromě údržby historických památek, které se v bývalém vojenském prostoru nacházejí, zásadně přispívají i k ochraně jejího přírodního bohatství.
Organizace a iniciace pojezdů vznikla ve spolupráci s obcí Lipník, v jejímž katastru se velká část lesostepní oblasti nachází. „Obec Lipník již několik let organizuje, či podporuje akce mající za cíl rozvoj a ochranu bývalého vojenského prostoru a vedle města Benátek nad Jizerou, taktéž usiluje o rozšíření pastevní rezervace, a dalších způsobu ochrany a péče i na zbývající části této bývalé střelnice,“ konstatovala starostka Lipníka Ingrid Podroužková.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
„Tato část vojenského prostoru čtvrt století zarůstala náletovými křovinami, především hlohy a šípky. Divocí koně a zubři tu od roku 2015 potlačují jejich další šíření a vytvářejí tak prostor pro vzácné stepní druhy kvetoucích bylin, které tu původně rostly. Těžká technika pomůže tento proces urychlit, protože přirozenou cestou by trval déle. Jsme proto rádi, že nám vojenské kluby tímto způsobem pomohly,“ ocenil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské organizace Česká krajina.
V rezervaci, kde se pasou velcí kopytníci, stačí provést management pomocí pojezdů pouze jednorázově. „Velcí kopytníci v krajině dělají přirozeným způsobem to, co se člověk snaží pojezdy těžkou technikou uměle napodobit. Vyšlapané stezky velkých kopytníků vytvářejí plošky trvale odkryté půdy, které jsou důležité například pro některé samotářské včely, ale také mnohé stepní rostliny, jež nejsou schopny vyklíčit a vyrůst v okolních hustých trávnících. Podobný význam mají i takzvaná prachová koupaliště, která zvířata aktivně vytvářejí rozrytím drnu kopyty a rohy, po několika týdnech či měsících je však opouštějí a vzniklé plošky zbavené travního drnu kolonizuje specifická vegetace,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Velcí kopytníci zastanou těžké stroje i v dalších oblastech. „Svými kopyty narušují drn a brání tak jeho zhoustnutí. Ukázalo se, že jsou schopní udržovat a obnovovat také vysychavé tůně a přirozeným způsobem utvářet prostředí pro vzácné korýše, listonohy a žábronožky,“ dodal Miloslav Jirků.
Velcí tuři a koně nyní v péči o krajinu získali nečekané pomocníky. Ve spasených plochách s pestrou květenou, které v bývalém vojenském prostoru vytvořili, totiž ráda ryjí prasata. Plocha, na níž odkrývají půdu, dosahuje v součtu několika hektarů. V nízkém porostu se jim snadněji ryje, navíc pestrá vegetace vzniklá pastvou pro ně i jinou zvěř představuje prostřený stůl. V dříve převládajících vysokých hustých trávnících ryla prasata jen málo, takže se plně neprojevovala jejich schopnost přetvářet krajinu. „V bývalých vojenských prostorech i na dalších místech v současnosti ochrana přírody využívá pojezdy vojenské a offroadové techniky k narušování travního drnu a náletů dřevin, což podporuje výskyt řady stepních rostlin a živočichů. Velmi podobný výsledek, avšak zdarma a čistě přírodní cestou, dnes v Milovicích společnými silami vytvářejí velcí kopytníci s divokými prasaty. Jde o učebnicový příklad vzájemné provázanosti přírodních procesů,“ vyzdvihuje Miloslav Jirků fenomén, který se na milovické pastviny vrátil díky velkým kopytníkům.
Praxe opět ukazuje, že v péči o krajinu metodou takzvané přirozené pastvy velkých kopytníků nejde jen o činnost samotných velkých kopytníků, ale o celou kaskádu procesů, které jejich návrat spouští. Obnovování přírodních procesů vlastně provází velké kopytníky celou dobu jejich přítomnosti v milovické rezervaci mezi městy Milovice a Benátky nad Jizerou.
Přesto by měla těžká technika v bývalém vojenském prostoru mít nadále své místo. V kolejích vyježděných těžkou technikou mohou vznikat na stepi jinak vzácné kaluže, rozrytí půdy je razantnější než v případě prasat, takže se na povrch dostávají i semena uložená v hlubších vrstvách půdy. „S vojenskými kluby (i příznivci offroadů máme vynikající spolupráci, pomáhají nám při brigádách i dalších příležitostech. Proto chceme zachovat prostor pro pojezdy i v místech, kde se pasou zvířata. Pokud se pojezdy přítomnosti zvířat přizpůsobí, lze oba způsoby využití bývalého vojenského prostoru skloubit. I to jsme chtěli poslední akcí ukázat,“ doplnil Dalibor Dostál.
Pojezdy vojenskou těžkou technikou jsou jednou z mnoha činností, které vojenské spolky v rámci péče o bývalý vojenský prostor provádějí. „Mezi ty další pak patří častá spolupráce při odklízení odpadů, či monitoringu stavu ohrad. Tato spolupráce je jedním z několika prvků ochrany a údržby přírodního unikátu, který vznikl právě mnohaletou vojenskou činností,“ říká Martin Polák z projektu Military Experience. Vojenské spolky a kluby branných činností zapojené do projektu Military Experience tak kromě údržby historických památek, které se v bývalém vojenském prostoru nacházejí, zásadně přispívají i k ochraně jejího přírodního bohatství.
Organizace a iniciace pojezdů vznikla ve spolupráci s obcí Lipník, v jejímž katastru se velká část lesostepní oblasti nachází. „Obec Lipník již několik let organizuje, či podporuje akce mající za cíl rozvoj a ochranu bývalého vojenského prostoru a vedle města Benátek nad Jizerou, taktéž usiluje o rozšíření pastevní rezervace, a dalších způsobu ochrany a péče i na zbývající části této bývalé střelnice,“ konstatovala starostka Lipníka Ingrid Podroužková.
Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
