Tiskové zprávy
PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců: Tuzemská biovína si zaslouží pozornost - řada ocenění a méně síry
Biovína z Moravy a z Čech jsou na trhu novinkou. Označení biovíno mohou ekologičtí vinaři používat pro svůj produkt až od loňské sklizně. Do té doby si konzumenti připíjeli na zdraví „jen“ vínem z ekologicky vypěstovaných hroznů. O tom, že tuzemská biovína jsou kvalitní, svědčí řada mezinárodních ocenění.
„V současné době je technologie pěstování hroznů v ekologickém režimu a výroba biovína natolik vyspělá, že lze v biu dělat víno všech odrůd u nás běžně pěstovaných. Byly ovšem vyšlechtěny i odolné odrůdy, které mají v ,rodném listu´ Českou republiku,“ říká Tomáš Richter ze Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína EKOVÍN.
Tuzemská biovína jsou kvalitní a lahodná. Sbírají prestižní ocenění ve světě. Z přehlídky biovín Mundus Vini na mezinárodním veletrhu BioFach 2013 putovaly hned dvě medaile do Rodinného vinařství Kadubcových. Zlatou medaili za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011, doplnila stříbrná pro Chardonnay, pozdní sběr 2011. V předcházejícím ročníku, Mundus Vini 2012, získal Miloš Michlovský stříbrnou medaili za Malverinu, pozdní sběr 2009. Jedná se o nově vyšlechtěnou odrůdu v České republice. Podobně z novošlechtění vzešel i Hibernal, jež se objevuje i na prestižním výběru nejlepších vín světa 1000 Vins du Monde. Zlatou medailí se může pochlubit Vinařství Horák za Hibernal, výběr z hroznů 2011*. Za zmínku stojí i typicky moravská odrůda, tentokrát spotřebitelům dobře známá – Pálava. V soutěži Česká biopotravina roku 2012 zvítězil výběr z hroznů 2010 od společnosti Gotberk.
„PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců usiluje společně s Vinařským fondem o přiblížení biovín spotřebitelům. Ve větším škále by se postupně měla objevit ve vinotékách i na nápojových lístcích v restauracích,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Pěstování vinné révy v ekologickém režimu je přínosné pro životní prostředí. Vinice jsou domovem rozmanité škály živočišných, ale také rostlinných druhů. V některých ekovinohradech je totiž meziřadí zatravněné, má vliv i což na zadržení vody v krajině. Ze spotřebitelského hlediska je důležité, že biovína neobsahují nežádoucí zbytky chemických látek a při jejich výrobě se užívá méně síry. Hladiny siřičitanů musí být v biovíně nejméně o 30 až 50 mg/l nižší než v konvenční obdobě.
*nejedná se o biovíno
„V současné době je technologie pěstování hroznů v ekologickém režimu a výroba biovína natolik vyspělá, že lze v biu dělat víno všech odrůd u nás běžně pěstovaných. Byly ovšem vyšlechtěny i odolné odrůdy, které mají v ,rodném listu´ Českou republiku,“ říká Tomáš Richter ze Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína EKOVÍN.
Tuzemská biovína jsou kvalitní a lahodná. Sbírají prestižní ocenění ve světě. Z přehlídky biovín Mundus Vini na mezinárodním veletrhu BioFach 2013 putovaly hned dvě medaile do Rodinného vinařství Kadubcových. Zlatou medaili za Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2011, doplnila stříbrná pro Chardonnay, pozdní sběr 2011. V předcházejícím ročníku, Mundus Vini 2012, získal Miloš Michlovský stříbrnou medaili za Malverinu, pozdní sběr 2009. Jedná se o nově vyšlechtěnou odrůdu v České republice. Podobně z novošlechtění vzešel i Hibernal, jež se objevuje i na prestižním výběru nejlepších vín světa 1000 Vins du Monde. Zlatou medailí se může pochlubit Vinařství Horák za Hibernal, výběr z hroznů 2011*. Za zmínku stojí i typicky moravská odrůda, tentokrát spotřebitelům dobře známá – Pálava. V soutěži Česká biopotravina roku 2012 zvítězil výběr z hroznů 2010 od společnosti Gotberk.
„PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců usiluje společně s Vinařským fondem o přiblížení biovín spotřebitelům. Ve větším škále by se postupně měla objevit ve vinotékách i na nápojových lístcích v restauracích,“ uvedla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.
Pěstování vinné révy v ekologickém režimu je přínosné pro životní prostředí. Vinice jsou domovem rozmanité škály živočišných, ale také rostlinných druhů. V některých ekovinohradech je totiž meziřadí zatravněné, má vliv i což na zadržení vody v krajině. Ze spotřebitelského hlediska je důležité, že biovína neobsahují nežádoucí zbytky chemických látek a při jejich výrobě se užívá méně síry. Hladiny siřičitanů musí být v biovíně nejméně o 30 až 50 mg/l nižší než v konvenční obdobě.
*nejedná se o biovíno
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
