Tiskové zprávy
Petiční výbor Petice za záchranu Moravské Amazonie : TZ: 13 000 lidí žádá ministryni životního prostředí a vládu o ochranu Moravské Amazonie
10. června 2022 | Petiční výbor Petice za záchranu Moravské Amazonie
Autor: Anežka Bartošová, Dalimil Toman, Filip Šálek, tel: 732 172 004, 605 763 112, 605 923 874
Autor: Anežka Bartošová, Dalimil Toman, Filip Šálek, tel: 732 172 004, 605 763 112, 605 923 874
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková v pátek 10. června 2022 převzala petici, v níž 13264 občanů žádá ochranu ohrožených lužních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Veřejnost tímto vyzývá vládu a dotčené orgány k urychlenému zajištění náležité ochrany luhů Soutoku a ukončení hospodaření, jež snižuje přírodní rozmanitost tohoto cenného území.
Zástupci petičního výboru za záchranu Moravské Amazonie předali ministryni petiční archy symbolicky v prostředí lužní krajiny na Slovanském hradišti Mikulčice a představili jí konkrétní požadavky petice: ukončení intenzivního lesního hospodaření poškozující přírodní rozmanitost, vyhlášení sítě maloplošných chráněných území a vyhlášení chráněné krajinné oblasti.
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková na setkání přivítala tuto iniciativu místních občanů a vyjádřila záměr dořešit ochranu lužní krajiny Soutoku do konce volebního období současné vlády. Prioritu má dle ní vyhlášení maloplošných chráněných území a následně preferuje vyhlášení chráněné krajinné oblasti, jež umožní šetrnou péči o toto území. V tomto ministerstvo životního prostředí očekává pozitivní součinnost resortu zemědělství i dalších dotčených orgánů.
Petice usiluje o záchranu jednoho z našich posledních komplexů lužních lesů, písčin a mokřadních ploch, který se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Toto území je dle vědců jednou z oblastí s největším druhovým bohatstvím ve střední Evropě, a proto bývá označováno jako Moravská Amazonie. Jedná se např. o domov našich největších brouků tesaříka obrovského a alpského, orlů mořských a královských, čápů černých nebo vzácných modře zbarvených skokanů ostronosých. Roste zde i celá řada ohrožených rostlin jako bledule letní, ladoňka dvoulistá a vídeňská, pryšec bahenní nebo třeba až tři metry vysoká bylina mléč bahenní.
Ochrana tohoto vzácného území není dlouhodobě řešena a hrozí, že zmizí staré porosty, pestrost krajiny i mnohé vzácné druhy rostlin a živočichů. Přesto, že území je na seznamu evropsky významných lokalit Natura 2000, má řadu mezinárodních ocenění a Česká republika se k jeho ochraně zavázala, tyto přírodně nejbohatší středoevropské lesy stát spravuje především jako zdroj dřeva. I po desítkách let snah o ochranu, toto unikátní území stále postrádá ochranu a postupně ztrácí svou jedinečnost. Ochranu Soutoku již dříve požadoval i otevřený dopis místních občanů či stanovisko odborných společností, jež reprezentují na šest tisíc vědců.
„Těší nás, že ministerstvo životního prostředí o ochranu luhů Soutoku jeví aktivní zájem a že se vláda zavázala k jeho ochraně v programovém prohlášení. S ochranou zdejší cenné přírody však už nemůžeme dále otálet. V posledních desetiletích ubyla více než polovina starých porostů. Pro mnoho vzácných druhů je tak téměř pět minut po dvanácté. Vyhlášení chráněných území a změna hospodaření je nutná neodkladně,” říká iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok Anežka Bartošová.
,,Ochrana tohoto území není nepřekonatelnou překážkou a ani neznamená konec hospodaření v místních lesích. Je třeba chránit před těžbou staré porosty, dokončit vyhlášení maloplošných chráněných území a následně ve spolupráci s ochrany přírody zavést způsob hospodaření, jež zabrání destrukci cenných ploch na rozsáhlé holiny a bude ctít přírodní, krajinné a další hodnoty tohoto jedinečného území,"popisuje lesní inženýr a biolog Filip Šálek.
,,Nelze se divit, že se občané včetně mnoha místních obyvatel prostřednictvím petice ozývají. O ochraně lužních lesů Soutoku se mluví už padesát let. Reálně jsou dnes chráněny stěží dvě procenta území a stále zde převažují zájmy produkce dřeva nad udržitelností pestré a zdravé krajiny pro přírodu a místní lidi. V ochraně našeho přírodního dědictví bychom těžko hledali větší dluh,“ uzavírá Dalimil Toman, předseda Hnutí Brontosaurus Podluží v Mikulčicích.
Fotografie ke stažení:
Předávání petice:
https://drive.google.com/drive/u/1/folders/1CpnaFQK8iq4lMLCTq1SbDfEivcXUuK2p
Příroda luhu:
na http://www.zachranmesoutok.cz/ nebo https://www.filipsalek.cz/fotoalbum/fauna
Stručný leták k problematice:
http://www.zachranmesoutok.cz/wp-content/uploads/2020/10/letacekMA.pdf
Kontakty:
www.zachranmesoutok.cz
Mgr. Anežka Bartošová, bioložka a iniciátorka výzvy Zachraňme Soutok kontakty: tel.: +420 732 172 004, bartosova.anezka@seznam.cz
Ing. et Ing. Filip Šálek, lesní inženýr, biolog, předseda spolku Lužánek, tel.: +420 605 923 874, fsalek@seznam.cz
Mgr. Dalimil Toman, programový ředitel Hnutí Brontosaurus a předseda Hnutí Brontosaurus Podluží, tel. +420 605 763 112, dalimil.toman@brontosaurus.cz
Anežka Bartošová, Dalimil Toman, Filip Šálek, tel: 732 172 004, 605 763 112, 605 923 874
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk