agentura j.l.m.: TZ - Elektřina z větru a slunce zamrzla

Silné lednové mrazy, mnohde nejkrutějších za posledních dvacet - třicet let, prověřily evropskou energetiku a současně odhalily její slabiny. Především se ukázalo, že když hodně sněží a mrzne, nelze příliš spoléhat na obnovitelné zdroje.
Lednové dny byly po celé Evropě převážně tmavé, tedy bez slunečního svitu. Kromě toho, fotovoltaické panely mnohde pokryla silná vrstva sněhu a námraza, takže solární elektrárny mnoho proudu nevyrobily. Také vítr foukal jenom sporadicky.
Nejvíce to pocítilo Německo, jehož větrné elektrárny s impozantním celkovým instalovaným výkonem přes 40 tisíc megawattů, využily podle informací deníku Der Standard v důsledku lednového počasí sotva čtyřicetinu své kapacity. Problémy se zásobováním elektřinou ale díky vysoce spolehlivým a pružným uhelným elektrárnám, včetně těch ve východním Německu, nenastaly. Německo naopak mohlo dodávkami proudu vypomoci některým sousedním zemím, například Rakousku, jehož elektroenergetika jela nadoraz. "Naplno pracují všechny uhelné a plynové elektrárny, které máme k dispozici," uvedla společnost APG spravující rozvodné sítě o velmi vysokém napětí.
Napjatá situace nastala také ve Francii, kde více než 70 procent proudu vyrábí jaderné elektrárny. I díky jejich relativně levné a především spolehlivé produkci topí velká část francouzských domácností elektřinou. Pokles venkovní teploty o jeden stupeň Celsia ovšem znamená zvýšit výkon francouzské elektrárenské soustavy o 2400 megawattů. Takovou rezervu ale Francie neměla, protože už během loňského listopadu a prosince odstavila devět jaderných bloků, aby se mohla provést údržba a opravy.
K maximálnímu výkonu se přiblížila také polská elektroenergetika spoléhající se z více než 80 procent na uhelné elektrárny. Tuhá zima přiměla naše severní sousedy nakupovat více elektřiny ve Švédsku, jehož energetická soustava je postavena na vodních a jaderných elektrárnách.
Česko mělo podle Romana Gazdíka ze společnosti ČEZ dostatek výrobních kapacit. I kvůli vysokým cenám elektřiny v Evropě jely naplno všechny české elektrárny, u kterých neprobíhaly opravy či plánované odstávky. Ani pro českou distribuční síť nepředstavují nynější silné mrazy problém, potíže mohou mít čas od času jen technici, kteří se kvůli závějím obtížněji dostávají s těžkou technikou na místa poruch.
Lednové mrazy ovšem podle Christopha Riechmanna, energetického experta britské poradenské firmy Frontier Economics, mimo jiné ukázaly i negativní důsledky toho, že v Evropě neexistuje koordinace energetické politiky mezi jednotlivými státy. Podle jeho názoru je nesmyslné zejména to, jak jednotlivé státy podporující obnovitelné zdroje. Se státními dotacemi se tak stavějí větrníky ve střední Evropě, kde jsou využitelné jenom několik set hodin v roce, přičemž mnohem účelnější by bylo společně podpořit jejich výstavbu v Dánsku s roční provozní dobou kolem 2700 hodin, soudí britský ekonom.