Tiskové zprávy
Správa KRNAP: Událost roku: Krkonošské muzeum v Jilemnici vystavuje obrazy krajináře Kavána
V letošním roce si Krkonošské muzeum Správy KRNAP v Jilemnici připomíná významná výročí rodáka z Víchovské Lhoty, znamenitého krajináře Františka Kavána. Slavíme 150 let od jeho narození, 75. výročí úmrtí a 60 let Kavánovy galerie v jilemnickém muzeu.
Naší nejvýznamnější akcí bude výstava více než sta obrazů, František Kaván - Krajinou domova, která bude slavnostně zahájena vernisáží v Erbovním sále Krkonošského muzea v Jilemnici 18. března v 17 hodin. Akci uvede PhDr. Michael Zachař, v hudební části programu vystoupí pěvkyně Zdena Kloubová a harfenistka Zbyňka Šolcová. Zároveň veřejnosti představíme novou knihu o Františku Kavánovi obsahující výběr z umělcovy korespondence a především řadu reprodukcí jeho vynikajících obrazů. Spolu s ní bude také k zakoupení nástěnný kalendář na rok 2017. Zároveň spouštíme speciální internetovou stránku kavan.krnap.cz. Výstava potrvá do 19. května a po svém ukončení v Jilemnici bude dále putovat. Od 21. června do 10. září bude k vidění v pražské galerii Kodl. Svou cestu završí v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně, kde bude k vidění 13. října-20. listopadu. Od 1. do 24. července zve Památník K. V. Raise v Lázních Bělohradu na výstavu František Kaván a Karel Václav Rais. Pravděpodobně 9. září bude ve Víchovské Lhotě otevřena tříkilometrová Stezka Františka Kavána, jež svého návštěvníka provede po místech, kde Kaván nejraději maloval.
Významný český malíř - krajinář František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě u Jilemnice ( † 16. prosince 1941, Libuň). Malbu studoval na pražské Akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. Ten vytušil jeho výjimečný talent a ke studiu jej přijal bez zkoušky. Jeho dílo je významně spjaté s rodným krajem. Maloval především Krkonoše, také Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Historici umění řadí Kavána spolu s Otakarem Lebedou a Antonínem Slavíčkem mezi nejvýznamnější české krajináře.
Bez zajímavosti není ani osud některých Kavánových děl, která budou na výstavě k vidění. Poslední muzejní akvizicí, jež rozšířila koncem roku 2008 sbírky jilemnické Kavánovy galerie je obraz Na Staré hoře (olej na plátně, 130 × 95 cm, signováno vpravo dole "Franta Kaván 93"). Dílo je adjustováno v dobovém bohatě vyřezávaném zlaceném rámu (170 × 138 cm) s motivem žaludů, dubových a vavřínových listů. "Jedná se o neobyčejně působivý pohled do kamenitého horského lesního zátiší. Realisticky pojatý obraz nese ještě stopy vlivu tvorby Julia Mařáka, Kavánova učitele, ale přesto má již všechny rysy Kavánova zralého umění," říká ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici Jan Luštinec. Malba je dokonalá technicky i kompozičně, lesklé pastózní barvy umožňují vypracování drobného detailu, vytvářejícího dojem téměř sametové hebkosti a zároveň, spolu s honosným rámem, propůjčují celému dílu jaksi slavnostní náladu, vhodnou například pro reprezentační prostory. Obraz v sobě navíc obsahuje zvláštní lyrické kouzlo, jež dokáže i dnešního diváka silně oslovit a jistě odráží básnický pól umělcovy složité a mnohotvárné bytosti. Nevíme, komu byl obraz původně určen, ale s jistotou lze potvrdit, že se později stal majetkem slavného slovenského spisovatele Janka Jesenského. "Obraz jsme do sbírek převzali zašlý, rámy i malba byly silně zašpiněné. Při restaurátorském zásahu jsme sejmuli starou hobru ze zadní strany rámu a čekalo nás zajímavé překvapení. Dochovaly se zde totiž staré železniční nálepky dokládající, že obraz byl po dokončení vlakem vypraven z jilemnického nádraží (dnes Martinice v Krkonoších) do Prahy. Lze z toho se značnou mírou pravděpodobnosti vyvodit, že se jedná o krkonošský motiv," dodal Luštinec. Dílo se nyní po 115 letech vrátilo do kraje svého vzniku a stalo se ozdobou Kavánovy galerie Krkonošského muzea. Přispěje nemalou měrou k poznání Mistrova rozsáhlého díla a znovu potvrzuje, že představy o rozsahu a kvalitě umělcova díla nemůžeme označit za definitivní.
Výstava bude otevřena do 29. května 2016 denně mimo pondělí od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin.
Další informace najdete také na stránkách www.kmjilemnice.cz.
Naší nejvýznamnější akcí bude výstava více než sta obrazů, František Kaván - Krajinou domova, která bude slavnostně zahájena vernisáží v Erbovním sále Krkonošského muzea v Jilemnici 18. března v 17 hodin. Akci uvede PhDr. Michael Zachař, v hudební části programu vystoupí pěvkyně Zdena Kloubová a harfenistka Zbyňka Šolcová. Zároveň veřejnosti představíme novou knihu o Františku Kavánovi obsahující výběr z umělcovy korespondence a především řadu reprodukcí jeho vynikajících obrazů. Spolu s ní bude také k zakoupení nástěnný kalendář na rok 2017. Zároveň spouštíme speciální internetovou stránku kavan.krnap.cz. Výstava potrvá do 19. května a po svém ukončení v Jilemnici bude dále putovat. Od 21. června do 10. září bude k vidění v pražské galerii Kodl. Svou cestu završí v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně, kde bude k vidění 13. října-20. listopadu. Od 1. do 24. července zve Památník K. V. Raise v Lázních Bělohradu na výstavu František Kaván a Karel Václav Rais. Pravděpodobně 9. září bude ve Víchovské Lhotě otevřena tříkilometrová Stezka Františka Kavána, jež svého návštěvníka provede po místech, kde Kaván nejraději maloval.
Významný český malíř - krajinář František Kaván se narodil 10. září 1866 ve Víchovské Lhotě u Jilemnice ( † 16. prosince 1941, Libuň). Malbu studoval na pražské Akademii v krajinářském ateliéru u Julia Mařáka. Ten vytušil jeho výjimečný talent a ke studiu jej přijal bez zkoušky. Jeho dílo je významně spjaté s rodným krajem. Maloval především Krkonoše, také Českomoravskou vrchovinu a Železné hory. Historici umění řadí Kavána spolu s Otakarem Lebedou a Antonínem Slavíčkem mezi nejvýznamnější české krajináře.
Bez zajímavosti není ani osud některých Kavánových děl, která budou na výstavě k vidění. Poslední muzejní akvizicí, jež rozšířila koncem roku 2008 sbírky jilemnické Kavánovy galerie je obraz Na Staré hoře (olej na plátně, 130 × 95 cm, signováno vpravo dole "Franta Kaván 93"). Dílo je adjustováno v dobovém bohatě vyřezávaném zlaceném rámu (170 × 138 cm) s motivem žaludů, dubových a vavřínových listů. "Jedná se o neobyčejně působivý pohled do kamenitého horského lesního zátiší. Realisticky pojatý obraz nese ještě stopy vlivu tvorby Julia Mařáka, Kavánova učitele, ale přesto má již všechny rysy Kavánova zralého umění," říká ředitel Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici Jan Luštinec. Malba je dokonalá technicky i kompozičně, lesklé pastózní barvy umožňují vypracování drobného detailu, vytvářejícího dojem téměř sametové hebkosti a zároveň, spolu s honosným rámem, propůjčují celému dílu jaksi slavnostní náladu, vhodnou například pro reprezentační prostory. Obraz v sobě navíc obsahuje zvláštní lyrické kouzlo, jež dokáže i dnešního diváka silně oslovit a jistě odráží básnický pól umělcovy složité a mnohotvárné bytosti. Nevíme, komu byl obraz původně určen, ale s jistotou lze potvrdit, že se později stal majetkem slavného slovenského spisovatele Janka Jesenského. "Obraz jsme do sbírek převzali zašlý, rámy i malba byly silně zašpiněné. Při restaurátorském zásahu jsme sejmuli starou hobru ze zadní strany rámu a čekalo nás zajímavé překvapení. Dochovaly se zde totiž staré železniční nálepky dokládající, že obraz byl po dokončení vlakem vypraven z jilemnického nádraží (dnes Martinice v Krkonoších) do Prahy. Lze z toho se značnou mírou pravděpodobnosti vyvodit, že se jedná o krkonošský motiv," dodal Luštinec. Dílo se nyní po 115 letech vrátilo do kraje svého vzniku a stalo se ozdobou Kavánovy galerie Krkonošského muzea. Přispěje nemalou měrou k poznání Mistrova rozsáhlého díla a znovu potvrzuje, že představy o rozsahu a kvalitě umělcova díla nemůžeme označit za definitivní.
Výstava bude otevřena do 29. května 2016 denně mimo pondělí od 8 do 12 a od 13 do 16 hodin.
Další informace najdete také na stránkách www.kmjilemnice.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
