International Sustainable Finance Centre: Ústecký kraj není přípraven na transformaci

Ústecký kraj je hlavním těžařským regionem České republiky, a bude tak výrazně ovlivněn přechodem na klimaticky neutrální ekonomiku. Plánované ukončení těžby uhlí a odklon od silně znečišťujícího průmyslu bude mít dalekosáhlé důsledky pro ekonomiku uhelných regionů – redukce pracovních míst, snížení příjmů i celkové produkce. Evropská unie uvolnila na prevenci dopadů nemalé prostředky, které jsou určené primárně na investice do malých a středních podniků (MSP), nevládních organizací a obcí. Studie International Sustainable Finance Centre (ISFC) mapuje připravenost regionu na tuto zásadní změnu i na čerpání fondů EU.
„Výsledek naší studie není pozitivní,“ konstatuje David Murphy, manažer strategie a rozvoje ISFC, a dodává: „Podpora podnikání a inovací v regionu je z našeho pohledu nedostatečná, a stávající ekosystém ani informovanost cílových skupin nenahrávají čerpání přidělených zdrojů. Podařilo se nám však definovat kroky, které mohou situaci zásadně zlepšit.“
Kompletní studie a závěrečná doporučení ISFC jsou k dispozici ZDE:
CZ https://www.isfc.org/cz/publications
EN https://www.isfc.org/en/publications
SOUČASNÁ SITUACE: nerozvinutý ekosystém, nízká informovanost, mizivá připravenost
Ekosystém malých a středních podniků je v Ústeckém kraji není dostatečně rozvinutý: počet registrovaných malých a středních podniků je zásadně nižší než v regionech podobné velikosti v ČR, navíc uhelný subregion má nejnižší počet malých a středních podniků na obyvatele v celém kraji. Podobně slabý je i nevládní sektor: 315 registrovaných NNO/1000 ob. (průměr ČR - 391), přičemž aktivních je pouze 20,5 % z nich.
Další překážkou v čerpání prostředků je nedostatečná informovanost cílových skupin: podniky jsou o dotačních příležitostech informovány méně než nevládní organizace a obce, navíc všechny cílové skupiny mají velice nízké povědomí o finančních nástrojích nabízených komerčními bankami.
Malé a střední podniky jsou ze všech cílových skupin nejméně připraveny využívat fondy EU. Navíc mnoho MSP vnímá termín „spravedlivá transformace“ negativně, některé vnímají negativně i fondy EU. Všechny cílové skupiny vnímají administrativní a finanční náročnost přípravy projektů na dotace jako zátěž.
Základní problémy
- Chybí vnímání naléhavosti situace a její porozumění: neproběhl dostatečný veřejný dialog o rizicích, příležitostech, důvodech restrukturalizace.
- „Ztraceno v překladu“: oficiální komunikace pracuje s pojmy, jimž občané nerozumějí (spravedlivá transformace, snížení CO2, oběhové hospodářství…)
- Nízká míra zapojení MSP – nezájem o granty
- Operační programy: malá koordinace cílů a nejasná aplikace v regionech
- Systémová a administrativní náročnost: pět operačních programů, četné finanční nástroje komerčních a rozvojových bank
- Krátkodobost financování
- Existující mýty a dezinformace o fondech EU („pokud je projekt za méně než 1 mil. Kč, nemá cenu žádat o dotaci kvůli administrativě“).
DOPORUČENÍ
- Banky a poradenské společnosti mohou hrát důležitou roli při vytváření zájmu mezi MSP: Krajské úřady nebo Agentura pro regionální rozvoj by měly zahájit dialog s bankami. Malé a střední podniky jsou zvyklé jednat se „svou“ bankou, takže tento přístup může mít pozitivní vliv na absorpční kapacitu programu a přijímání malých a středních podniků.
- Informace o oblastech podpory a termínech grantových schémat operačních programů plánovat a vyhlašovat s dostatečným předstihem a ideálně v ročním kalendáři po vzoru OPPIK.
- Maximálně zjednodušit a sjednotit proces podávání žádostí
- Odstranit duplicitu programů (jako tomu bylo např. u úspor energie, což vedlo k nízkému zájmu o finanční nástroj ve srovnání s investiční dotací).
- Zjednodušit administrativní procesy pro malé projekty = snížení transakčních nákladů
- Rozšíření osvědčených nástrojů, např. inovačních voucherů
- Vytvoření platformy pro diskusi, sdílení informací a partnerství, včetně možností spolufinancování a předfinancování, jakož i poskytování informací o veškerém dostupném financování, soukromém i veřejném, které může přispět k přechodu = role KÚ.
- Systematická technická pomoc žadatelům: zapojení různých organizací a sdružení (např. Regionální rozvojová agentura, CzechInvest, MAS, Sdružení mikroregionů a obcí), evt. samostatný fond pro financování technické pomoci od odborných poraden.
- Zkrácení délky procesu administrace (nyní až 10 měsíců)
Metodika: Výzkumný projekt probíhal od května do listopadu 2021. Během této doby ISFC rozeslal 1500 dotazníků MSP, 60 dotazníků NNO a 300 dotazníků obecním úřadům. Tazatelé přímo obvolali 170 subjektů ze sektoru malých a středních podniků. Data byla sbírána také během seminářů pro male a střední podniky (16 účastníků) a nevládní organizace a obce (22 účastníků).

O ISFC
Mezinárodní centrum pro udržitelné finance (ISFC) je nezávislá, apolitická a na dopad zaměřená nezisková organizace, jejímž cílem je provádět hloubkový výzkum v oblasti udržitelných financí. Centrum využívá odborné poznatky a praktická politická řešení k formování veřejné debaty a tvorby politik v oblasti udržitelných financí a zároveň pomáhá budovat místní odborné znalosti, sítě a kapacity v klíčových tématech, mezi něž patří Zelená dohoda EU, její program udržitelného financování a ozdravné balíčky po skončení programu COVID19. Více o ISFC naleznete zde.

Kontakty pro média:
Martina Kemrová
Mob.: +420 603 400 150
E-mail: martina.kemrova@isfc.org