Tiskové zprávy
Chaloupky - Středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě: V Brtnici si vyzkoušeli jak na přírodní zahradu
12. května 2011 | Chaloupky - Středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě
Na dvě desítky účastníků přišlo strávit krásné úterní odpoledne na jednu brtnickou zahradu. Chaloupky o.p.s. zde totiž pořádaly seminář Jak na zahradu ve spolupráci s přírodou. Vařil se čaj, vyráběly pomazánky, mulčovalo se, nebo se například tvořil zaplétaný vrbový plot.
Na úvod byli účastníci seznámeni s principy přírodních zahrad. Ty nejdůležitější představila Iveta Machátová, organizátorka semináře: „Rozhodně se nesmí používat chemické prostředky na hubení plevele a škůdců, lehce rozpustná minerální hnojiva a rašelina k úpravě půdy. Kromě těchto základních pravidel potom existuje řada dalších doporučení, která usnadňují údržbu, minimalizují péči a umožňují zapojení přírodních principů. Odměnou vám bude krásná zahrada plná života.“ Následovala prohlídka zahrady, oficiálně certifikované coby Přírodní zahrada, což znamená, že splňuje všechna povinná kritéria. Při té příležitosti si účastníci nasbírali jedlé plané rostliny a bylinky, ze kterých si poté připravili pomazánky nebo uvařili čaj. Vlasta Hábová, poradce pro přírodní zahrady, vysvětlila a prakticky ukázala základy mulčování pomocí kartonu a slámy. „Mulčování slouží k potlačení plevelů kolem výsadeb. Zároveň chrání půdu před vysycháním a erozí, a pokud zvolíme správný materiál, tak navíc může do půdy doplňovat živiny. Využívat se mohou organické materiály, jako jsou například listí, sláma, zelené části rostlin a podobně. Některým rostlinám vyhovují spíše chudé, anorganické materiály, jako je štěrk. Využití netkané textilie z PVC se snažíme omezovat pomocí alternativních postupů, jako například využitím kartonového papíru,“ upřesňuje Hábová. A na závěr si účastníci sami vytvořili vrbový taburet. „Vrbový taburet je vlastně vysoký záhon opletený vrbou. V zahradách plní funkci pěkné dekorace, ale zároveň může sloužit také jako posezení,“ vysvětluje Dana Křivánková, poradce přírodních zahrad pro Jihomoravský kraj a s úsměvem dodává: „Pokud je ovšem správně upletený.“
Seminář se uskutečnil v rámci česko-rakouského projektu Přírodní zahrady bez hranic podpořeného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Více informací o akci a projektu získáte: www.prirodnizahrada.eu
---
Projekt „Přírodní zahrady bez hranic aneb nový prostor pro lidi, přírodu a cestovní ruch na dosah“ je podpořen z prostředků EU z programu Evropské územní spolupráce Česká republika – Rakousko a je lokalizován na území Dolního Rakouska, Jihočeského a Jihomoravského kraje a kraje Vysočina.
Na úvod byli účastníci seznámeni s principy přírodních zahrad. Ty nejdůležitější představila Iveta Machátová, organizátorka semináře: „Rozhodně se nesmí používat chemické prostředky na hubení plevele a škůdců, lehce rozpustná minerální hnojiva a rašelina k úpravě půdy. Kromě těchto základních pravidel potom existuje řada dalších doporučení, která usnadňují údržbu, minimalizují péči a umožňují zapojení přírodních principů. Odměnou vám bude krásná zahrada plná života.“ Následovala prohlídka zahrady, oficiálně certifikované coby Přírodní zahrada, což znamená, že splňuje všechna povinná kritéria. Při té příležitosti si účastníci nasbírali jedlé plané rostliny a bylinky, ze kterých si poté připravili pomazánky nebo uvařili čaj. Vlasta Hábová, poradce pro přírodní zahrady, vysvětlila a prakticky ukázala základy mulčování pomocí kartonu a slámy. „Mulčování slouží k potlačení plevelů kolem výsadeb. Zároveň chrání půdu před vysycháním a erozí, a pokud zvolíme správný materiál, tak navíc může do půdy doplňovat živiny. Využívat se mohou organické materiály, jako jsou například listí, sláma, zelené části rostlin a podobně. Některým rostlinám vyhovují spíše chudé, anorganické materiály, jako je štěrk. Využití netkané textilie z PVC se snažíme omezovat pomocí alternativních postupů, jako například využitím kartonového papíru,“ upřesňuje Hábová. A na závěr si účastníci sami vytvořili vrbový taburet. „Vrbový taburet je vlastně vysoký záhon opletený vrbou. V zahradách plní funkci pěkné dekorace, ale zároveň může sloužit také jako posezení,“ vysvětluje Dana Křivánková, poradce přírodních zahrad pro Jihomoravský kraj a s úsměvem dodává: „Pokud je ovšem správně upletený.“
Seminář se uskutečnil v rámci česko-rakouského projektu Přírodní zahrady bez hranic podpořeného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Více informací o akci a projektu získáte: www.prirodnizahrada.eu
---
Projekt „Přírodní zahrady bez hranic aneb nový prostor pro lidi, přírodu a cestovní ruch na dosah“ je podpořen z prostředků EU z programu Evropské územní spolupráce Česká republika – Rakousko a je lokalizován na území Dolního Rakouska, Jihočeského a Jihomoravského kraje a kraje Vysočina.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
