Tiskové zprávy
Strana zelených: V čele Útvaru rozvoje města musí být architekt – urbanista a nikoliv úředník
9. března 2011 | Strana zelených
Praha potřebuje jasnou koncepci rozvoje, včetně regulačních plánů a odbornou autoritu, která ji bude prosazovat. To nezaručí zdatný úředník, ale respektovaná osobnost hlavního architekta – urbanisty. Základním podkladem pro rozvojová území musí být regulační plány.
Zelení dlouhodobě prosazují ustavení pozice hlavního architekta jako odborné autority, která bude schopna složitý proces územního rozvoje v Praze řídit. Pokud bude do vedení Útvaru rozvoje města hlavního města Prahy jmenován další úředník, je to špatná zpráva pro Pražany a důkaz toho, že současné vedení radnice nebere rizika dosavadního praxe dostatečně vážně a ani ji nehodlá měnit.
„Hlavní architekt bude automaticky nezastupitelným místopředsedou výboru pro územní rozvoj a bude přímo odpovědný zastupitelstvu, nikoli radě. Jen tak lze předejít potenciálnímu přesunu developerského klientelismu z radního na hlavního architekta,“ vysvětluje zastupitelka P13 a někdejší členka výboru pro územní rozvoj Zuzana Drhová.
„Do čela města se musí postavit urbanista, nikoli úředník vykonávající vůli radního jdoucího na ruku developerům. Praha nutně potřebuje regulační plány, aby tak o rozvojových plochách rozhodlovali občané nikoli developeři. Když podle regulačních plánů mohla vzniknout Ořechovka a Hanspaulka, může se podle nich rozvíjet i nákladové nádraží Žižkov nebo Bubny,“ nastiňuje záměry zelených jejich pražský předseda a bývalý radní Petr Štěpánek.
Politikou ODS v posledních letech byla maximální vstřícnost vůči developerům a minimální regulace, což vedlo k živelné výstavbě nekvalitních obytných celků, obchodních center a administrativních budov, často na úkor zeleně či občanské vybavenosti, jako jsou školy, školky či zdravotnická zařízení.
Pokud si Praha má zachovat svoji jedinečnost, je třeba více zvažovat limity rozvoje a dbát na kvalitu a architektonické a urbanistické hodnoty nové zástavby.
Je třeba nejen chránit kulturní a přírodní památky, držet historickou kontinuitu rozvoje města, ale také zajistit Pražanům zdravé prostředí. Při zvažování, co se kde postaví je třeba mít v patrnosti odvětrávání pražské kotliny, potřebu snižovat množství aut, která městem denně projíždějí, hluk ve městě, ale také demografický vývoj pražské populace a její možné potřeby v následujících letech (školy a školky, sociální a zdravotnická zařízení, startovací byty či domy s pečovatelskou službou).
Praha má cenná území připravená k zástavbě, jako jsou velká pražská nádraží, která by měla být využita tak, aby se Praha mohla pyšnit nejen historickými památkami, ale také moderní architekturou 21. století.
Zelení dlouhodobě prosazují ustavení pozice hlavního architekta jako odborné autority, která bude schopna složitý proces územního rozvoje v Praze řídit. Pokud bude do vedení Útvaru rozvoje města hlavního města Prahy jmenován další úředník, je to špatná zpráva pro Pražany a důkaz toho, že současné vedení radnice nebere rizika dosavadního praxe dostatečně vážně a ani ji nehodlá měnit.
„Hlavní architekt bude automaticky nezastupitelným místopředsedou výboru pro územní rozvoj a bude přímo odpovědný zastupitelstvu, nikoli radě. Jen tak lze předejít potenciálnímu přesunu developerského klientelismu z radního na hlavního architekta,“ vysvětluje zastupitelka P13 a někdejší členka výboru pro územní rozvoj Zuzana Drhová.
„Do čela města se musí postavit urbanista, nikoli úředník vykonávající vůli radního jdoucího na ruku developerům. Praha nutně potřebuje regulační plány, aby tak o rozvojových plochách rozhodlovali občané nikoli developeři. Když podle regulačních plánů mohla vzniknout Ořechovka a Hanspaulka, může se podle nich rozvíjet i nákladové nádraží Žižkov nebo Bubny,“ nastiňuje záměry zelených jejich pražský předseda a bývalý radní Petr Štěpánek.
Politikou ODS v posledních letech byla maximální vstřícnost vůči developerům a minimální regulace, což vedlo k živelné výstavbě nekvalitních obytných celků, obchodních center a administrativních budov, často na úkor zeleně či občanské vybavenosti, jako jsou školy, školky či zdravotnická zařízení.
Pokud si Praha má zachovat svoji jedinečnost, je třeba více zvažovat limity rozvoje a dbát na kvalitu a architektonické a urbanistické hodnoty nové zástavby.
Je třeba nejen chránit kulturní a přírodní památky, držet historickou kontinuitu rozvoje města, ale také zajistit Pražanům zdravé prostředí. Při zvažování, co se kde postaví je třeba mít v patrnosti odvětrávání pražské kotliny, potřebu snižovat množství aut, která městem denně projíždějí, hluk ve městě, ale také demografický vývoj pražské populace a její možné potřeby v následujících letech (školy a školky, sociální a zdravotnická zařízení, startovací byty či domy s pečovatelskou službou).
Praha má cenná území připravená k zástavbě, jako jsou velká pražská nádraží, která by měla být využita tak, aby se Praha mohla pyšnit nejen historickými památkami, ale také moderní architekturou 21. století.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
