Tiskové zprávy
Česká krajina: V České republice vznikla pobočka prestižní ochranářské organizace EBCC
Mezinárodní ochranářská organizace European Bison Conservation Center (Centrum ochrany zubra evropského), která oficiálně koordinuje veškeré chovy a plemennou knihu zubra evropského, má od letošního roku svou regionální kancelář v České republice. Ta bude pro celosvětovou organizaci zajišťovat koordinaci ochrany a chovu zubrů na území České republiky.
Zajištěním fungování české pobočky byla pověřena společnost Česká krajina. Pobočku EBCC Česká republika tak zastupuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, a Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který s organizací dlouhodobě spolupracuje.
„Česká pobočka vzniká v době, kdy dochází k celkové reorganizaci EBCC. Jak v chovech i volně žijících populacích přibývá zubrů, stává se pro celosvětovou centrálu přímá koordinace chovů v jednotlivých zemích stále obtížnější. Proto se od letošního roku přesunula značná část kompetencí právě na regionální kanceláře,“ vysvětluje Dalibor Dostál. Zoologické zahrady, majitelé obor i soukromí chovatelé, kteří byli v minulých letech zvyklí komunikovat přímo s celosvětovou centrálou EBCC v Polsku budou od nynějška řešit veškeré přesuny zvířat, evidenci přírůstků a podobně s EBCC Česká republika.
Regionální kancelář bude zajišťovat každoroční sčítání zubrů, a ve spolupráci se státními orgány ochrany přírody a veterinárními orgány akreditovat nová chovná zařízení a koordinovat dovoz a vývoz zubrů i jejich výměnu mezi tuzemskými chovy. „Stále větším rizikem pro chovy zubrů jsou černé dovozy, kdy se mezi čistokrevná zvířata mohou dostat jedinci neznámého původu, kteří mohou ohrozit genetickou čistotu chovných linií a zmařit tak bezmála staletou snahu stovek chovatelů, kteří záchránili největšího živočicha Evropy z hrstky posledních jedinců. Proto je třeba schvalování dovozů a prokazování původu zvířat věnovat velkou pozornost,“ vysvětluje Miloslav Jirků. Česká pobočka bude rovněž schvalovat návrhy na odstraňování nevhodných zvířat a zprostředkovávat možnosti jejich umístění v jiných chovech.
Zubři patří k nejohroženějším druhům zvířat v Evropě. Po první světové válce byli ve volné přírodě vyhubeni a v zajetí zbylo pouhých dvanáct kusů schopných reprodukce. Díky záchrannému programu se podařilo druh rozmnožit a od 50. let minulého století vracet do přírody. V současnosti je na světě přes 5500 zubrů. Nemusí se to zdát málo, avšak vzhledem k malé genetické základně je pro zajištění bezpečné budoucnosti druhu potřeba, aby počty zvířat dosáhly alespoň deseti tisíc.
Protože zvířata pocházejí z malého počtu zakladatelů, je při jejich dovozu a výměně nutná koordinace s mezinárodní plemennou knihou, aby jednotlivá stáda tvořila co nejméně příbuzná zvířata. „Při zakládání nových chovů v České republice je rovněž doporučeno používat biologicky cennější, takzvanou nížinnou linii, která se obecně těší lepší kondici. Ukazuje se totiž, že druhá, nížinně-kavkazská linie se přes vyšší počet zakladatelů potýká s geneticky podmíněnými problémy a má nižší množivost“ dodává Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Zajištěním fungování české pobočky byla pověřena společnost Česká krajina. Pobočku EBCC Česká republika tak zastupuje Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina, a Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky, který s organizací dlouhodobě spolupracuje.
„Česká pobočka vzniká v době, kdy dochází k celkové reorganizaci EBCC. Jak v chovech i volně žijících populacích přibývá zubrů, stává se pro celosvětovou centrálu přímá koordinace chovů v jednotlivých zemích stále obtížnější. Proto se od letošního roku přesunula značná část kompetencí právě na regionální kanceláře,“ vysvětluje Dalibor Dostál. Zoologické zahrady, majitelé obor i soukromí chovatelé, kteří byli v minulých letech zvyklí komunikovat přímo s celosvětovou centrálou EBCC v Polsku budou od nynějška řešit veškeré přesuny zvířat, evidenci přírůstků a podobně s EBCC Česká republika.
Regionální kancelář bude zajišťovat každoroční sčítání zubrů, a ve spolupráci se státními orgány ochrany přírody a veterinárními orgány akreditovat nová chovná zařízení a koordinovat dovoz a vývoz zubrů i jejich výměnu mezi tuzemskými chovy. „Stále větším rizikem pro chovy zubrů jsou černé dovozy, kdy se mezi čistokrevná zvířata mohou dostat jedinci neznámého původu, kteří mohou ohrozit genetickou čistotu chovných linií a zmařit tak bezmála staletou snahu stovek chovatelů, kteří záchránili největšího živočicha Evropy z hrstky posledních jedinců. Proto je třeba schvalování dovozů a prokazování původu zvířat věnovat velkou pozornost,“ vysvětluje Miloslav Jirků. Česká pobočka bude rovněž schvalovat návrhy na odstraňování nevhodných zvířat a zprostředkovávat možnosti jejich umístění v jiných chovech.
Zubři patří k nejohroženějším druhům zvířat v Evropě. Po první světové válce byli ve volné přírodě vyhubeni a v zajetí zbylo pouhých dvanáct kusů schopných reprodukce. Díky záchrannému programu se podařilo druh rozmnožit a od 50. let minulého století vracet do přírody. V současnosti je na světě přes 5500 zubrů. Nemusí se to zdát málo, avšak vzhledem k malé genetické základně je pro zajištění bezpečné budoucnosti druhu potřeba, aby počty zvířat dosáhly alespoň deseti tisíc.
Protože zvířata pocházejí z malého počtu zakladatelů, je při jejich dovozu a výměně nutná koordinace s mezinárodní plemennou knihou, aby jednotlivá stáda tvořila co nejméně příbuzná zvířata. „Při zakládání nových chovů v České republice je rovněž doporučeno používat biologicky cennější, takzvanou nížinnou linii, která se obecně těší lepší kondici. Ukazuje se totiž, že druhá, nížinně-kavkazská linie se přes vyšší počet zakladatelů potýká s geneticky podmíněnými problémy a má nižší množivost“ dodává Miloslav Jirků.
Ochranářská organizace na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
