Tiskové zprávy
Arnika - Program Toxické látky a odpady: V hračkách či nádobí mohou být nebezpečné látky. „Nenechte se otrávit a otestujte svou domácnost!“, vyzývá Arnika
24. října 2011 | Arnika - Program Toxické látky a odpady
V plastové hračce robota byly objeveny látky negativně ovlivňující vývoj děti a imunitní systém – tzv. polybromované difenylétery (PBDE) (1), které patří mezi zpomalovače hoření. Z barvy dalších čtyř testovaných výrobků - keramických a skleněných hrnků - se uvolňoval další toxický prvek – olovo (2) a u jednoho z prověřovaných hrnků bylo potvrzeno uvolňování toxického kadmia (3) nad zákonem stanovený limit. Testy, které Arnika nechala provést v certifikované laboratoři ITC ve Zlíně, tak ukázaly, že nebezpečné látky se i přes častější kontroly stále vyskytují v předmětech denní potřeby (4). Proto v příštím týdnu Arnika umožní veřejnosti v Praze a v Ostravě nechat si bezplatně otestovat přinesené výrobky, například hrnky, talíře, hračky, mobily či notebooky. Připravená akce je příspěvkem Arniky k Mezinárodnímu roku chemie, kterým rok 2011 vyhlásilo UNESCO.
„Chemické rozbory potvrdily naše předpoklady vycházející z předchozích měření ručním rentgenovým analyzátorem, v hračce byly nalezeny bromované zpomalovače hoření a z barev hrnků se při používání uvolňují těžké kovy,“ komentovala výsledky koordinátorka projektu Chemické látky v našem každodenním životě Mgr. Jitka Straková. Protokoly o výsledcích laboratorních měření budou předány České obchodní inspekci spolu s podnětem ke stažení hrnečku, který vykazuje nadlimitní uvolňování kadmia, z trhu a umístění výrobku do databáze výstražného informačního systému o nebezpečných spotřebitelských výrobcích RAPEX (5).
V pondělí 24. října v Ostravě a ve středu 26. října v Praze Arnika uspořádá veřejné informační stánky spojené s testováním vybraných výrobků. Příchozí se tak budou moci dozvědět, zda jejich oblíbený hrnek, oblíbená hračka jejich dítěte nebo notebook neobsahuje těžké kovy nebo brom a také zda naměřená hodnota signalizuje, že výrobek je rizikový pro další používání s ohledem na způsob jeho využití. Na informačním stánku bude možné otestovat dětské hračky, drobnou elektroniku a barevné a potištěné hrnky, skleničky a talíře. Pro testování hraček a spotřebního zboží poslouží ruční rentgenový analyzátor (6), který nezanechá na měřeném zboží žádnou stopu. Test bude proveden bezplatně na místě během několika sekund specializovanou firmou ve spolupráci se sdružením Arnika.
Veřejné informační stánky sdružení Arnika „Nenechte se otrávit. Otestujte svoji domácnost!“ se uskuteční v Ostravě 24. října od 14 do 17 hodin v pasáži u ústřední pobočky Knihovny města Ostravy a ve středu 26. října od 15 do 18 hodin v Praze, u stanice metra I. P. Pavlova, na rohu ulice Jugoslávská a Lublaňská.
Arnika dlouhodobě upozorňuje veřejnost, že pro životní prostředí, ale patrně i dětské zdraví, jsou nejvhodnější hračky z přírodních materiálů. Naopak doporučuje vyhýbat se elektronickým hračkám nebo výrobkům z PVC. Při výběru keramického a porcelánového nádobí by spotřebitel měl dle Arniky zohlednit, zda se v oblasti, kde přichází výrobek do kontaktu s jídlem, nevyskytuje barevná dekorace, která by mohla být zdrojem uvolňujících se těžkých kovů. Více informací o nebezpečných výrobcích, jejich alternativách a právu na informace o nebezpečných látkách ve spotřebním zboží nalezne uživatel na webu Arniky, stejně jako informace o rizikových výrobcích (7).
Testování Arnika provede v rámci projektu Chemické látky v našem každodenním životě, který se snaží veřejnosti srozumitelně podat poměrně složitou vazbu chemického znečištění životního prostředí, které může začínat u použití problematických látek ve výrobě spotřebního zboží, které nás obklopuje doma nebo na pracovišti. Součástí projektu finančně podpořeného Ministerstvem životního prostředí ČR je nalezení dostupných alternativ k produktům obsahujícím nebezpečné látky. Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika, se již od svého vzniku především v kampaních Budoucnost bez jedů a Nehrajme si s PVC zasazuje o ochranu životního prostředí před toxickými látkami, prosazuje náhradu látek nebezpečných pro lidi a další organismy za bezpečnější alternativy a prosazuje právo občanů na informace o nebezpečných látkách v životním prostředí.
Další informace:
1) Polybromované difenylétery (PBDE) patří do skupiny bromovaných zpomalovačů hoření. Tyto chemické látky jsou přidávány do výrobků za účelem zmírnění průběhu požáru. Většina z bromovaných zpomalovačů hoření je toxických – negativně ovlivňují imunitu, reprodukční cyklus a vývoj jedince, narušují hormonální systém a bylo prokázáno, že zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Tyto látky ohrožují nervový systém dětí (působí neurotoxicky). Do životního prostředí se tyto látky dostávají při výrobě, používání i recyklaci výrobku. Bromované zpomalovače hoření byly nalezeny ve všech složkách životního prostředí – ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Do lidského organismu se dostávají při kontaktu s kůží, vdechem prachu nebo konzumací potravy – zejména ryb – v níž jsou BFR obsaženy.
Stockholmská úmluva omezuje u vybraných zpomalovačů (penta a okta bromovaných bifenyléterů) výrobu, jejich používání a vypouštění do životního prostředí, nezakazuje však jejich použití v recyklovaných výrobcích. Přestože využití těchto látek částečně zakázala směrnice RoHS (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), nedále je umožněna jejich recyklace, která je přivádí spolu s novým kobercem, dekoračními předměty nebo hračkami nazpět do našich domovů. Více informací o PBDE najdete: http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery
2) Olovo je nejrozšířenějším prvkem skupiny těžkých kovů. Jedná se o potenciálně karcinogenní prvek s negativními vlivy na nervový systém a krvetvorbu. S olovem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky širokému využití olova a jeho odolnosti vůči rozkladu nalezneme tento prvek ve všech složkách životního prostředí.
Použití olova je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o olovu: http://arnika.org/olovo
3) Kadmium patří mezi těžké kovy. Jedná se o karcinogen, který mimo jiné negativně působí na funkci ledvin a metabolických reakcí. S kadmiem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky odolnosti kadmia vůči rozkladu se s ním setkáváme ve všech složkách životního prostředí.
Použití kadmia je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o kadmiu: http://arnika.org/kadmium
4) Laboratorní výsledky
Testovány byly čtyři výrobky přicházející do styku s potravinami - tři keramické hrnky a jedna sklenička. U těchto výrobků byl stanovován obsah těžkých kovů (olova, kadmia, rtuti a arsenu) ve výluhu z okraje pro pití. U jednoho vzorku hračky robota byly analyzovány bromované zpomalovače hoření v šedém plastu hračky.
U všech čtyř předmětů určených pro styk s potravinami byla prokázána migrace olova z okraje pro pití. Z výrobků se při testu uvolňovalo mezi 0,06 a 0,42 miligramy olova na vzorek. U jednoho z hrnků byla prokázána nadlimitní migrace kadmia dosahující 0,26 miligramů. Ve vzorku robota byly detekovány penta-, okta-, nona-, deka- polybromované bifenylétery.
Fotogalerie testovaných výrobků na webu Arniky: http://arnika.org/fotogalerie/vsledky-test-spotebnho-zbo-1792011
5) RAPEX: http://www.coi.cz/cs/spotrebitel/rapex.html
6) Ruční rentgenový analyzátor využívá atomové spektrometrie subvalenčních elektronů pro identifikaci prvků a jejich koncentrace ve zkoumaném výrobku. Používá se pro testy hraček a spotřebního zboží nebo shody se směrnicemi o obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Test je nedestruktivní, nezanechává na měřeném zboží žádnou stopu a lze jej provést během několika sekund.
Fotogalerie využití rentgenového analyzátoru na webu Arniky: http://arnika.org/fotogalerie/rentgenov-analyztor-pro-testy-spotebnho-zbo
7) informace o nebezpečných výrobcích nalezne uživatel na webu Arniky:
Databáze nebezpečných výrobků: http://arnika.org/nebezpecne-vyrobky
Databáze chemických látek: http://arnika.org/chemicke-latky
Desatero odpovědného nakupování: http://arnika.org/desatero-odpovedneho-nakupovani
Jak vybrat bezpečnou hračku?: http://arnika.org/bezpecne-a-nebezpecne-hracky-jak-lze-koupit-ty-bezpecne
Databáze alternativ k PVC: http://arnika.org/vyrobky-bez-pvc
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
02
„Chemické rozbory potvrdily naše předpoklady vycházející z předchozích měření ručním rentgenovým analyzátorem, v hračce byly nalezeny bromované zpomalovače hoření a z barev hrnků se při používání uvolňují těžké kovy,“ komentovala výsledky koordinátorka projektu Chemické látky v našem každodenním životě Mgr. Jitka Straková. Protokoly o výsledcích laboratorních měření budou předány České obchodní inspekci spolu s podnětem ke stažení hrnečku, který vykazuje nadlimitní uvolňování kadmia, z trhu a umístění výrobku do databáze výstražného informačního systému o nebezpečných spotřebitelských výrobcích RAPEX (5).
V pondělí 24. října v Ostravě a ve středu 26. října v Praze Arnika uspořádá veřejné informační stánky spojené s testováním vybraných výrobků. Příchozí se tak budou moci dozvědět, zda jejich oblíbený hrnek, oblíbená hračka jejich dítěte nebo notebook neobsahuje těžké kovy nebo brom a také zda naměřená hodnota signalizuje, že výrobek je rizikový pro další používání s ohledem na způsob jeho využití. Na informačním stánku bude možné otestovat dětské hračky, drobnou elektroniku a barevné a potištěné hrnky, skleničky a talíře. Pro testování hraček a spotřebního zboží poslouží ruční rentgenový analyzátor (6), který nezanechá na měřeném zboží žádnou stopu. Test bude proveden bezplatně na místě během několika sekund specializovanou firmou ve spolupráci se sdružením Arnika.
Veřejné informační stánky sdružení Arnika „Nenechte se otrávit. Otestujte svoji domácnost!“ se uskuteční v Ostravě 24. října od 14 do 17 hodin v pasáži u ústřední pobočky Knihovny města Ostravy a ve středu 26. října od 15 do 18 hodin v Praze, u stanice metra I. P. Pavlova, na rohu ulice Jugoslávská a Lublaňská.
Arnika dlouhodobě upozorňuje veřejnost, že pro životní prostředí, ale patrně i dětské zdraví, jsou nejvhodnější hračky z přírodních materiálů. Naopak doporučuje vyhýbat se elektronickým hračkám nebo výrobkům z PVC. Při výběru keramického a porcelánového nádobí by spotřebitel měl dle Arniky zohlednit, zda se v oblasti, kde přichází výrobek do kontaktu s jídlem, nevyskytuje barevná dekorace, která by mohla být zdrojem uvolňujících se těžkých kovů. Více informací o nebezpečných výrobcích, jejich alternativách a právu na informace o nebezpečných látkách ve spotřebním zboží nalezne uživatel na webu Arniky, stejně jako informace o rizikových výrobcích (7).
Testování Arnika provede v rámci projektu Chemické látky v našem každodenním životě, který se snaží veřejnosti srozumitelně podat poměrně složitou vazbu chemického znečištění životního prostředí, které může začínat u použití problematických látek ve výrobě spotřebního zboží, které nás obklopuje doma nebo na pracovišti. Součástí projektu finančně podpořeného Ministerstvem životního prostředí ČR je nalezení dostupných alternativ k produktům obsahujícím nebezpečné látky. Program Toxické látky a odpady sdružení Arnika, se již od svého vzniku především v kampaních Budoucnost bez jedů a Nehrajme si s PVC zasazuje o ochranu životního prostředí před toxickými látkami, prosazuje náhradu látek nebezpečných pro lidi a další organismy za bezpečnější alternativy a prosazuje právo občanů na informace o nebezpečných látkách v životním prostředí.
Další informace:
1) Polybromované difenylétery (PBDE) patří do skupiny bromovaných zpomalovačů hoření. Tyto chemické látky jsou přidávány do výrobků za účelem zmírnění průběhu požáru. Většina z bromovaných zpomalovačů hoření je toxických – negativně ovlivňují imunitu, reprodukční cyklus a vývoj jedince, narušují hormonální systém a bylo prokázáno, že zvyšují pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Tyto látky ohrožují nervový systém dětí (působí neurotoxicky). Do životního prostředí se tyto látky dostávají při výrobě, používání i recyklaci výrobku. Bromované zpomalovače hoření byly nalezeny ve všech složkách životního prostředí – ve vzduchu, vodě, odpadních kalech, kancelářském prachu, rybách a jiných živočiších, lidské krvi, tukových tkáních i mateřském mléce. Do lidského organismu se dostávají při kontaktu s kůží, vdechem prachu nebo konzumací potravy – zejména ryb – v níž jsou BFR obsaženy.
Stockholmská úmluva omezuje u vybraných zpomalovačů (penta a okta bromovaných bifenyléterů) výrobu, jejich používání a vypouštění do životního prostředí, nezakazuje však jejich použití v recyklovaných výrobcích. Přestože využití těchto látek částečně zakázala směrnice RoHS (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), nedále je umožněna jejich recyklace, která je přivádí spolu s novým kobercem, dekoračními předměty nebo hračkami nazpět do našich domovů. Více informací o PBDE najdete: http://arnika.org/pbde-polybromovane-difenylethery
2) Olovo je nejrozšířenějším prvkem skupiny těžkých kovů. Jedná se o potenciálně karcinogenní prvek s negativními vlivy na nervový systém a krvetvorbu. S olovem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky širokému využití olova a jeho odolnosti vůči rozkladu nalezneme tento prvek ve všech složkách životního prostředí.
Použití olova je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o olovu: http://arnika.org/olovo
3) Kadmium patří mezi těžké kovy. Jedná se o karcinogen, který mimo jiné negativně působí na funkci ledvin a metabolických reakcí. S kadmiem se můžeme setkat v barvách a glazurách. Díky odolnosti kadmia vůči rozkladu se s ním setkáváme ve všech složkách životního prostředí.
Použití kadmia je omezeno například směrnicí RoHS 2002/95/EC (směrnice o nebezpečných látkách v elektrickém a elektronickém zařízení), směrnicí o bezpečnosti hraček 2009/48/ES nebo limity pro materiály, které přichází do kontaktu s potravinami (vyhláška č. 38/2001 Sb.). Více informací o kadmiu: http://arnika.org/kadmium
4) Laboratorní výsledky
Testovány byly čtyři výrobky přicházející do styku s potravinami - tři keramické hrnky a jedna sklenička. U těchto výrobků byl stanovován obsah těžkých kovů (olova, kadmia, rtuti a arsenu) ve výluhu z okraje pro pití. U jednoho vzorku hračky robota byly analyzovány bromované zpomalovače hoření v šedém plastu hračky.
U všech čtyř předmětů určených pro styk s potravinami byla prokázána migrace olova z okraje pro pití. Z výrobků se při testu uvolňovalo mezi 0,06 a 0,42 miligramy olova na vzorek. U jednoho z hrnků byla prokázána nadlimitní migrace kadmia dosahující 0,26 miligramů. Ve vzorku robota byly detekovány penta-, okta-, nona-, deka- polybromované bifenylétery.
Fotogalerie testovaných výrobků na webu Arniky: http://arnika.org/fotogalerie/vsledky-test-spotebnho-zbo-1792011
5) RAPEX: http://www.coi.cz/cs/spotrebitel/rapex.html
6) Ruční rentgenový analyzátor využívá atomové spektrometrie subvalenčních elektronů pro identifikaci prvků a jejich koncentrace ve zkoumaném výrobku. Používá se pro testy hraček a spotřebního zboží nebo shody se směrnicemi o obsahu nebezpečných látek ve výrobcích. Test je nedestruktivní, nezanechává na měřeném zboží žádnou stopu a lze jej provést během několika sekund.
Fotogalerie využití rentgenového analyzátoru na webu Arniky: http://arnika.org/fotogalerie/rentgenov-analyztor-pro-testy-spotebnho-zbo
7) informace o nebezpečných výrobcích nalezne uživatel na webu Arniky:
Databáze nebezpečných výrobků: http://arnika.org/nebezpecne-vyrobky
Databáze chemických látek: http://arnika.org/chemicke-latky
Desatero odpovědného nakupování: http://arnika.org/desatero-odpovedneho-nakupovani
Jak vybrat bezpečnou hračku?: http://arnika.org/bezpecne-a-nebezpecne-hracky-jak-lze-koupit-ty-bezpecne
Databáze alternativ k PVC: http://arnika.org/vyrobky-bez-pvc
Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí ČR, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
02
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
