Tiskové zprávy
AOPK ČR: V Jeseníkách zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
„V prvních hodinách po povodni jsme viděli ležet ještě živé pstruhy, vranky a dokonce jednu mihuli přímo v ulicích v centru města Jeseníku. Přirozeně nás zajímalo, jaký dopad měly tyto zdrcující povodně na celý říční ekosystém,“ vysvětluje Vít Slezák z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Výzkumníci proto prolovili 26 vybraných úseků řek Bělá, Staříč, Branná a Černá Opava v celkové délce okolo 1,5 km. Nejednalo se tedy o detailní průzkum, ale i orientační výsledky dávají správcům chráněného území dostatek informací, které využijí ve své správní činnosti i v praktické ochraně rybích populací. Ukázalo se, že i přes obrovskou sílu vody, která bourala domy a ničila silnice, mnoho ryb přežilo a žádný druh z toků nezmizel. Byl potvrzen výskyt obou chráněných druhů, mihule potoční a vranky pruhoploutvé. Na všech zjišťovaných úsecích byl také chycen pstruh obecný, jednotlivě byl zaznamenán i nepůvodní pstruh duhový.
Vyšší počty vranek byly zjištěny v přírodních úsecích Černé Opavy, naopak oslabená populace je v silně regulované řece Bělá. „Vysvětlení je celkem jednoduché, přírodní tvar koryta umožňuje rybám uniknout do slabšího proudu vybřežených řek. V tvrdě upravených korytech tyto klidnější úseky chybějí. Navíc i z průzkumů před povodní víme, že populace vranek v řece Bělé byla dlouhodobě oslabená,“ doplňuje Vít Slezák.
Přestože velká voda vytvořila pro ryby nové vhodnější podmínky na téměř celých úsecích řek, nemají ještě zcela vyhráno. Turbulentní voda odnesla veškerou potravní základnu ryb, která se jen velmi pomalu doplňuje, a v populaci navíc chybějí mladí jedinci, protože silnému proudu odolaly jen velké a silné kusy. Zásadní pro budoucí přežití všech druhů ryb bude, k jak velkým zásahům správci toků přistoupí v rámci popovodňových úprav.
„Obecně platí, že pojezdy těžké techniky v korytech zásadním způsobem ničí přirozené úkryty pro ryby a samotným pojezdem dochází k usmrcení 30 % ryb. Když se to ale umí, může naopak těžká technika řece a rybám pomáhat. Klíčové je využití vědeckých poznatků a spolupráce mezi odbornými institucemi,“ říká Miroslav Kubín, specialista na ochranu vodních toků.
„Ochrana majetku, zvláště v zastavěných částech obcí, je samozřejmě priorita. Na určité části toků může ale zůstat nově vytvořené koryto, které nebude utuženo pojezdy těžkou technikou, nebo nebude vyrovnáno do lichoběžníkového profilu s minimem úkrytů pro ryby a další organismy,“ popisuje Jindřich Chlapek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
AOPK ČR si nechává zpracovat studii, která posoudí, kde je možné nechat řece prostor. Řeky s přirozeným korytem totiž mohou na vhodných místech nejen zpomalit a zmírnit povodňovou vlnu, ale zároveň poskytnou vhodné prostředí pro řadu druhů živočichů či rostlin, kterým se v napřímených tocích nedaří.
Výzkumníci proto prolovili 26 vybraných úseků řek Bělá, Staříč, Branná a Černá Opava v celkové délce okolo 1,5 km. Nejednalo se tedy o detailní průzkum, ale i orientační výsledky dávají správcům chráněného území dostatek informací, které využijí ve své správní činnosti i v praktické ochraně rybích populací. Ukázalo se, že i přes obrovskou sílu vody, která bourala domy a ničila silnice, mnoho ryb přežilo a žádný druh z toků nezmizel. Byl potvrzen výskyt obou chráněných druhů, mihule potoční a vranky pruhoploutvé. Na všech zjišťovaných úsecích byl také chycen pstruh obecný, jednotlivě byl zaznamenán i nepůvodní pstruh duhový.
Vyšší počty vranek byly zjištěny v přírodních úsecích Černé Opavy, naopak oslabená populace je v silně regulované řece Bělá. „Vysvětlení je celkem jednoduché, přírodní tvar koryta umožňuje rybám uniknout do slabšího proudu vybřežených řek. V tvrdě upravených korytech tyto klidnější úseky chybějí. Navíc i z průzkumů před povodní víme, že populace vranek v řece Bělé byla dlouhodobě oslabená,“ doplňuje Vít Slezák.
Přestože velká voda vytvořila pro ryby nové vhodnější podmínky na téměř celých úsecích řek, nemají ještě zcela vyhráno. Turbulentní voda odnesla veškerou potravní základnu ryb, která se jen velmi pomalu doplňuje, a v populaci navíc chybějí mladí jedinci, protože silnému proudu odolaly jen velké a silné kusy. Zásadní pro budoucí přežití všech druhů ryb bude, k jak velkým zásahům správci toků přistoupí v rámci popovodňových úprav.
„Obecně platí, že pojezdy těžké techniky v korytech zásadním způsobem ničí přirozené úkryty pro ryby a samotným pojezdem dochází k usmrcení 30 % ryb. Když se to ale umí, může naopak těžká technika řece a rybám pomáhat. Klíčové je využití vědeckých poznatků a spolupráce mezi odbornými institucemi,“ říká Miroslav Kubín, specialista na ochranu vodních toků.
„Ochrana majetku, zvláště v zastavěných částech obcí, je samozřejmě priorita. Na určité části toků může ale zůstat nově vytvořené koryto, které nebude utuženo pojezdy těžkou technikou, nebo nebude vyrovnáno do lichoběžníkového profilu s minimem úkrytů pro ryby a další organismy,“ popisuje Jindřich Chlapek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
AOPK ČR si nechává zpracovat studii, která posoudí, kde je možné nechat řece prostor. Řeky s přirozeným korytem totiž mohou na vhodných místech nejen zpomalit a zmírnit povodňovou vlnu, ale zároveň poskytnou vhodné prostředí pro řadu druhů živočichů či rostlin, kterým se v napřímených tocích nedaří.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
