Chaloupky o.p.s. : V Jihlavě byly představeny příklady údržby veřejného prostoru

Závěrečným seminářem vyvrcholil ve čtvrtek 15.11. Modul I. pilotního kurzu projektu „Příroda do zahrad, parků a krajiny – podpora biologické rozmanitosti při údržbě zahrad a krajinných prvků.“ Program byl zaměřen na různé pohledy na veřejný prostor, jeho funkci, využití, úpravy, výsadby ve městech a v neposlední řadě legislativní souvislosti.

Poslední seminář se věnoval oblasti zahradní architektury, využití a tvorby veřejného prostoru, trvalkovým výsadbám a také problematice legislativy související s údržbou zeleně.

Dopolední přednáška, kterou lektorovala paní doktorka Lucie Poláčková (odborná asistentka Ústavu zahradní a krajinářské architektury Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně), se dotýkala tématu zahradní architektury ve veřejném městském prostoru. V prezentaci představila progresivní formy uplatnění zahradní architektury v prostoru ulice, náměstí, parku, střešních zahrad a zbytkových městských prostorů. Jednalo se o vybrané příklady toho nejlepšího z konce 20. a počátku 21. století především z významných měst evropského kontinentu jako jsou Řím, Paříž, Mnichov i Praha. Účastníky zaujala nejenom tzv. hanging garden v obchodním středisku Fünf Höfe v Mnichově, ale i pražská „Prazelenina“ v Holešovicích a další inspirující příklady pojednání veřejného prostoru.

Následující přednášející, Ing. Adam Baroš z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, vystoupil s příspěvkem o trvalkových výsadbách, které se vyznačují vyšším stupněm autoregulace a nižší potřebou nákladů na údržbu. Moderní trvalkové výsadby extenzivního charakteru začaly do České republiky pronikat počátkem 21. století, v přednášce byly shrnuty praktické zkušenosti od roku 2003. Dané výsadby jsou primárně určeny pro suchá a osluněná stanoviště v extrémních podmínkách (např. kruhové objezdy, dělící středové pásy či oddělovací pásy mezi chodníkem a komunikací).

Také v Jihlavě je možno pozorovat výsadby dle daných principů na náměstí Svobody, pro kterou je typické využití štěrku při zakládání záhonů. Bude tak možno sledovat dynamiku daného společenstva i střídání jednotlivých aspektů. Jarní aspekt je dán využitím cibulovin, letní je představován trvalkami a v zimě jsou dominantní struktury použitých rostlin. S ohledem na biologickou rozmanitost je důležité, že u těchto výsadeb dochází k minimalizaci údržby. Porosty nejsou několikrát ročně stříhány a sečeny, rostliny mají šanci nejen vykvést, ale i vytvořit semena a přirozeně uschnout. Poskytují potravu i úkryt celé řadě bezobratlých, oživením jsou také jako potravní nabídka pro některé druhy ptáků. Přinášejí tak oživení do městského prostoru.
Poslední příspěvek pod vedením JUDr. Romana Slouky se věnoval legislativním souvislostem údržby zeleně. Pan doktor se ve svém příspěvku zaměřil především na novelizaci vyhlášky o podmínkách kácení a reagoval na dotazy posluchačů.
Odpolední blok byl zakončen předáním osvědčení účastníkům a poděkováním za spolupráci při realizaci pilotního kurzu projektu. Jejich náměty a připomínky budou použity při vyhodnocení celého kurzu a následně použity při úpravách pro frekventanty následných kurzů, které začnou v roce 2013.
Projekt "Příroda do zahrad, parků a krajiny - podpora biologické diverzity při údržbě zahrad a krajinných prvků" číslo CZ.1.07/3.2.09/01.0029, je podpořen z ESF a státního rozpočtu ČR v rámci OP VK.