Tiskové zprávy
Arnika - Budoucnost bez jedů: V rybě z Lampertic bylo hodně toxického hexachlorbenzenu
Sdružení Arnika obdrželo první analýzy pstruhů chycených v Lampertickém potoce počátkem roku. Z výsledků je nejvíce alarmující vysoký obsah hexachlorbenzenu v tuku pstruha (462 ng/g). Jde o druhou nejvyšší hodnotu naměřenou v rybách v České republice.
„Rozbory ukazují na to, že problémy spojené s ukládáním odpadů v Dole Jan Šverma mohou být daleko širší, nežli jsme předpokládali. Vedle vysokého obsahu hexachlorbenzenu nás k tomuto závěru vede také relativně vysoká koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB). Je ovšem potřeba provést další analýzy,“ komentoval výsledky dodané dvěma českými laboratořemi vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Koncentrace dioxinů v tuku pstruha je sice vyšší než například u ryb z chovného rybníka v Lysé nad Labem, ale odpovídá středně zatíženým oblastem. Zjištěná koncentrace rtuti v ledvinách druhého z analyzovaných pstruhů je nízká. Dosud provedené rozbory by měly posloužit jako podnět orgánům státní správy k důkladnějšímu monitoringu toxických látek v okolí Dolu Jan Šverma.
Zdrojem hexachlorbenzenu u Lampertic mohou být odpady zpracovávané v Dole Jan Šverma. „Abychom to mohli tvrdit s jistotou, bylo by nutné mít k dispozici daleko více rozborů. Stále jistější je však to, že zvolená cesta sanace dolu zavážením směsí odpadů je problematická a měla by být komplexně posouzena z hlediska jejích dopadů na životní prostředí včetně důkladnějšího monitoringu na přítomnost toxických látek v okolní přírodě,“ upřesnil Petrlík.
Z odpadů ukládaných v Dole Jan Šverma mohou hexachlorbenzen či polychlorované bifenyly obsahovat například popílky, popel a struska z různých provozů (spaloven, hutnických provozů a vyloučit nelze ani popílky z elektráren), čistírenské kaly (obzvláště kaly z čištění vod z průmyslových výrob - hlavně hutnictví, chemických provozů anebo spaloven odpadů). Pro zjištění původu dioxinů by bylo nutné znát složení jejich kongenerů v odpadech zpracovávaných a ukládaných v dole.
Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nezvykle nízkému obsahu tuku v rybě (0,83%) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 2,2 procenta, by byl pstruh z Lampertic označen za nepoživatelného. Obsah tuku ve sladkovodních rybách se obvykle pohybuje mezi 2 - 15,5 %, přičemž většina vzorků má obsah tuku vyšší jak 2,1%.
Sdružení ARNIKA - kampaň „Budoucnost bez jedů“
Vedoucí kampaně RNDr. Jindřich Petrlík, 603 582 984, e-mail:jindrich.petrlik@arnika.org
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 222 781 471, http://bezjedu.arnika.org
tiskový mluvčí – Marek Jehlička, 606 727 942, e-mail:marek.jehlicka@arnika.org
„Rozbory ukazují na to, že problémy spojené s ukládáním odpadů v Dole Jan Šverma mohou být daleko širší, nežli jsme předpokládali. Vedle vysokého obsahu hexachlorbenzenu nás k tomuto závěru vede také relativně vysoká koncentrace polychlorovaných bifenylů (PCB). Je ovšem potřeba provést další analýzy,“ komentoval výsledky dodané dvěma českými laboratořemi vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík. Koncentrace dioxinů v tuku pstruha je sice vyšší než například u ryb z chovného rybníka v Lysé nad Labem, ale odpovídá středně zatíženým oblastem. Zjištěná koncentrace rtuti v ledvinách druhého z analyzovaných pstruhů je nízká. Dosud provedené rozbory by měly posloužit jako podnět orgánům státní správy k důkladnějšímu monitoringu toxických látek v okolí Dolu Jan Šverma.
Zdrojem hexachlorbenzenu u Lampertic mohou být odpady zpracovávané v Dole Jan Šverma. „Abychom to mohli tvrdit s jistotou, bylo by nutné mít k dispozici daleko více rozborů. Stále jistější je však to, že zvolená cesta sanace dolu zavážením směsí odpadů je problematická a měla by být komplexně posouzena z hlediska jejích dopadů na životní prostředí včetně důkladnějšího monitoringu na přítomnost toxických látek v okolní přírodě,“ upřesnil Petrlík.
Z odpadů ukládaných v Dole Jan Šverma mohou hexachlorbenzen či polychlorované bifenyly obsahovat například popílky, popel a struska z různých provozů (spaloven, hutnických provozů a vyloučit nelze ani popílky z elektráren), čistírenské kaly (obzvláště kaly z čištění vod z průmyslových výrob - hlavně hutnictví, chemických provozů anebo spaloven odpadů). Pro zjištění původu dioxinů by bylo nutné znát složení jejich kongenerů v odpadech zpracovávaných a ukládaných v dole.
Přestože naměřené koncentrace toxických látek vyjádřené na gram tuku jsou především v případě hexachlorbenzenu a polychlorovaných bifenylů vysoké, díky nezvykle nízkému obsahu tuku v rybě (0,83%) žádná z hodnot zjištěných ve pstruzích z Lampertic nepřesáhla povolenou hygienickou normu. Ale již při obsahu tuku 2,2 procenta, by byl pstruh z Lampertic označen za nepoživatelného. Obsah tuku ve sladkovodních rybách se obvykle pohybuje mezi 2 - 15,5 %, přičemž většina vzorků má obsah tuku vyšší jak 2,1%.
Sdružení ARNIKA - kampaň „Budoucnost bez jedů“
Vedoucí kampaně RNDr. Jindřich Petrlík, 603 582 984, e-mail:jindrich.petrlik@arnika.org
Chlumova 17, 130 00 Praha 3, telefax: 222 781 471, http://bezjedu.arnika.org
tiskový mluvčí – Marek Jehlička, 606 727 942, e-mail:marek.jehlicka@arnika.org
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
