Tiskové zprávy
Česká společnost ornitologická: Vánoce i pro ptáky: ornitologové radí, co nasypat do krmítek
16. prosince 2025 | Česká společnost ornitologická
Poklidné období adventu si mnoho lidí již tradičně spojuje s vyvěšením ptačích krmítek a “přilepšením” opeřeným návštěvníkům. Co ptákům připravit, abychom na zahradě podpořili co nejvíce druhů a na co si naopak dát pozor, radí odborníci z České společnosti ornitologické (ČSO). Zároveň zvou veřejnost k účasti v již osmém ročníku Ptačí hodinky, sčítání ptáků nejen na krmítkách 9.–11. ledna 2026.
Klíčem k úspěchu je rozmanitost, a to nejen na krmítku, ale i v jeho okolí. „Každý druh má trochu jiný zobák přizpůsobený jinému typu potravy. Mohutný, silný zobák dlaska funguje jako louskáček – poradí si i s tvrdými semeny, ořechy a dokonce peckami, na což odkazuje i jeho vědecké jméno Coccothraustes, tedy drtič jader. Naopak jeho příbuzný z čeledi pěnkavovitých stehlík má poměrně dlouhý zobák, kterým vybírá drobná semínka bodláků nebo pcháčů. Chceme-li tyto druhy přilákat, je potřeba myslet na to, aby naše zahrada byla rozmanitá se stromy, keři i trvalkami,” říká Dita Hořáková z ČSO.
Ptáky na zahradu nalákáte i na bobule a ovoce. „Na bobulích loubince neboli psího vína lze při troše štěstí zastihnout rehka domácího, který kvůli stále teplejším zimám v Česku v malých počtech zimuje místo odletu na jih a jehož výskyt aktuálně sledujeme v programu Rehci v zimě. Jablka potěší kosy i drozdy kvíčaly. Později v zimě také dozrávají plody břečťanu, které jsou pochoutkou pro celou řadu ptáků včetně atraktivních červenek,” sděluje Hořáková.
Slunečnice a tuk pomohou ptákům přežít mrazivé dny
Zima je pro ptáky rizikové období, zvláště když teploty poklesnou hluboko pod bod mrazu. „Nejdrobnější ptáci mohou během mrazivé noci ztratit až pětinu své hmotnosti, takže následující den musejí najít dostatek tučné potravy. Ideální do krmítka jsou proto semena slunečnice, která mají vysoký podíl zdravých tuků a bílkovin. Za nejchladnějších dní je vhodné nabízet speciálně vyrobené tukové krmivo. Doporučujeme sáhnout po kvalitních lojových koulích, peletkách, válečcích nebo koláčích od prověřeného prodejce než po levných rostlinných náhražkách s palmovým tukem, které ptákům ani přírodě neprospívají,” upozorňuje Hořáková.
Pokud chcete mít jistotu, že ptákům nabízíte opravdu kvalitní potravu z těch nejlepších dostupných surovin, můžete si koule a další lojové krmivo vyrobit sami dle návodu: https://obchod.cso.cz/ptaci/jak-skoulet-domaci-lojove-koule/
Kromě kvalitního hovězího loje můžete domácí pochoutky obohatit i o různá semena či ořechy, samozřejmě nesolené, případně moučné červy. „Kombinace tuku a hmyzu je pro mnoho ptáků neodolatelná a za zimních dní je výživnou pochoutku. Vyhlášenými milovníky moučných červů jsou červenky, ale potěšíte jimi i další opeřené strávníky. Hmyz můžete ptákům také podávat samostatně anebo přidat do semínkových směsí,” sděluje Hořáková.
Většina ptačích druhů ráda přiletí do klasického krmítka se stříškou, které zároveň chrání krmivo před deštěm, sněhem a plesnivěním. „Někteří ptáci, jako třeba pěnkavy nebo hrdličky, rádi sbírají potravu ze země. Na závěsné zásobníky na semena, ořechy i lojové krmivo budou létat sýkory koňadry, modřinky i mlynaříci. Brhlíkům nebo šoupálkům, kteří se rádi pohybují po kmeni stromů, zase uděláte radost, pokud rozetřete hovězí lůj přímo do kůry,” radí Filip Tuháček, který má v ČSO na starosti programy občanské vědy včetně Ptačí hodinky.
Jak přikrmováním neublížit
I při přikrmování bychom však měli dát pozor na to, abychom ptákům nechtěně neublížili. „Do krmítka nedáváme zkažené krmivo ani zbytky lidských jídel. Slazená, solená, kořeněná nebo smažená by u drobných pěvců mohla způsobit smrt. Stejně tak pečivo rozhodně nepatří ani na krmítko, ani jím nekrmíme vodní ptáky. Přestože jim může chutnat, není dostatečně výživné a ptákům pak mohou chybět důležité vitamíny a další živiny,” varuje Tuháček a dodává: „Pokud chceme přilepšit kachnám nebo labutím, můžeme jim nabídnout obiloviny, hrách, kukuřici, listovou zeleninu nebo koupit speciální granule pro vrubozobé ptáky.”
Dalším rozšířeným nešvarem je vyvěšování lojových koulí v plastových síťkách. „Ty jsou rizikem nejen pro ptáky, ale i pro psy nebo ježky, kteří můžou spadlé síťky nechtěně pozřít. Pokud někde na plastovou síťku narazíte, nejlépe uděláte, když jí sebere a vyhodíte. Ptáci i další živočichové vám za to budou vděční,” uzavírá Tuháček.
Plastové síťky do přírody nepatří – ptáci se do nich snadno zamotají a mohou je nechtěně pozřít psi a další zvířata. Lojové koule proto dávejte do speciálních zásobníků. Foto: Ludmila Korešová
Na stránce ptacihodinka.cz lidé najdou např.:
* informace ke sčítání,
* materiály k určování ptáků,
* pomocný sčítací arch, leták a plakáty,
* ptačí kvízy,
* fotogalerii z krmítek,
* tipy, čím přikrmovat,
* info o chorobách na krmítku,
* výukový program pro školy,
* výsledky minulých ročníků.
I letos budou mít účastníci sčítání možnost zapojit se do slosování o ceny od firem, které občasnkou vědu rozhodly podpořit. Sponzoři soutěže v 8. ročníku Ptačí hodinky jsou: Primaroute, Plastia, PROBIO, KAZDA, BirdSong Coffee, Alza a BUSHMAN. Všem sponzorům i Obchodu ČSO za jejich příspěvky do soutěže mnohokrát děkujeme!
Ve středu 17. prosince sledujte pořad Ornitolog na drátě na téma Ptačí hodinka a ptáci na krmítku.
Kontakty pro novináře:
Filip Tuháček, tuhacek@birdlife.cz, 775 560 388
Dita Hořáková, horakova@birdlife.cz, 774 447 138
Klíčem k úspěchu je rozmanitost, a to nejen na krmítku, ale i v jeho okolí. „Každý druh má trochu jiný zobák přizpůsobený jinému typu potravy. Mohutný, silný zobák dlaska funguje jako louskáček – poradí si i s tvrdými semeny, ořechy a dokonce peckami, na což odkazuje i jeho vědecké jméno Coccothraustes, tedy drtič jader. Naopak jeho příbuzný z čeledi pěnkavovitých stehlík má poměrně dlouhý zobák, kterým vybírá drobná semínka bodláků nebo pcháčů. Chceme-li tyto druhy přilákat, je potřeba myslet na to, aby naše zahrada byla rozmanitá se stromy, keři i trvalkami,” říká Dita Hořáková z ČSO.
Ptáky na zahradu nalákáte i na bobule a ovoce. „Na bobulích loubince neboli psího vína lze při troše štěstí zastihnout rehka domácího, který kvůli stále teplejším zimám v Česku v malých počtech zimuje místo odletu na jih a jehož výskyt aktuálně sledujeme v programu Rehci v zimě. Jablka potěší kosy i drozdy kvíčaly. Později v zimě také dozrávají plody břečťanu, které jsou pochoutkou pro celou řadu ptáků včetně atraktivních červenek,” sděluje Hořáková.
Slunečnice a tuk pomohou ptákům přežít mrazivé dny
Zima je pro ptáky rizikové období, zvláště když teploty poklesnou hluboko pod bod mrazu. „Nejdrobnější ptáci mohou během mrazivé noci ztratit až pětinu své hmotnosti, takže následující den musejí najít dostatek tučné potravy. Ideální do krmítka jsou proto semena slunečnice, která mají vysoký podíl zdravých tuků a bílkovin. Za nejchladnějších dní je vhodné nabízet speciálně vyrobené tukové krmivo. Doporučujeme sáhnout po kvalitních lojových koulích, peletkách, válečcích nebo koláčích od prověřeného prodejce než po levných rostlinných náhražkách s palmovým tukem, které ptákům ani přírodě neprospívají,” upozorňuje Hořáková.
Pokud chcete mít jistotu, že ptákům nabízíte opravdu kvalitní potravu z těch nejlepších dostupných surovin, můžete si koule a další lojové krmivo vyrobit sami dle návodu: https://obchod.cso.cz/ptaci/jak-skoulet-domaci-lojove-koule/
Kromě kvalitního hovězího loje můžete domácí pochoutky obohatit i o různá semena či ořechy, samozřejmě nesolené, případně moučné červy. „Kombinace tuku a hmyzu je pro mnoho ptáků neodolatelná a za zimních dní je výživnou pochoutku. Vyhlášenými milovníky moučných červů jsou červenky, ale potěšíte jimi i další opeřené strávníky. Hmyz můžete ptákům také podávat samostatně anebo přidat do semínkových směsí,” sděluje Hořáková.
Většina ptačích druhů ráda přiletí do klasického krmítka se stříškou, které zároveň chrání krmivo před deštěm, sněhem a plesnivěním. „Někteří ptáci, jako třeba pěnkavy nebo hrdličky, rádi sbírají potravu ze země. Na závěsné zásobníky na semena, ořechy i lojové krmivo budou létat sýkory koňadry, modřinky i mlynaříci. Brhlíkům nebo šoupálkům, kteří se rádi pohybují po kmeni stromů, zase uděláte radost, pokud rozetřete hovězí lůj přímo do kůry,” radí Filip Tuháček, který má v ČSO na starosti programy občanské vědy včetně Ptačí hodinky.
Jak přikrmováním neublížit
I při přikrmování bychom však měli dát pozor na to, abychom ptákům nechtěně neublížili. „Do krmítka nedáváme zkažené krmivo ani zbytky lidských jídel. Slazená, solená, kořeněná nebo smažená by u drobných pěvců mohla způsobit smrt. Stejně tak pečivo rozhodně nepatří ani na krmítko, ani jím nekrmíme vodní ptáky. Přestože jim může chutnat, není dostatečně výživné a ptákům pak mohou chybět důležité vitamíny a další živiny,” varuje Tuháček a dodává: „Pokud chceme přilepšit kachnám nebo labutím, můžeme jim nabídnout obiloviny, hrách, kukuřici, listovou zeleninu nebo koupit speciální granule pro vrubozobé ptáky.”
Dalším rozšířeným nešvarem je vyvěšování lojových koulí v plastových síťkách. „Ty jsou rizikem nejen pro ptáky, ale i pro psy nebo ježky, kteří můžou spadlé síťky nechtěně pozřít. Pokud někde na plastovou síťku narazíte, nejlépe uděláte, když jí sebere a vyhodíte. Ptáci i další živočichové vám za to budou vděční,” uzavírá Tuháček.
Plastové síťky do přírody nepatří – ptáci se do nich snadno zamotají a mohou je nechtěně pozřít psi a další zvířata. Lojové koule proto dávejte do speciálních zásobníků. Foto: Ludmila Korešová
Na stránce ptacihodinka.cz lidé najdou např.:
* informace ke sčítání,
* materiály k určování ptáků,
* pomocný sčítací arch, leták a plakáty,
* ptačí kvízy,
* fotogalerii z krmítek,
* tipy, čím přikrmovat,
* info o chorobách na krmítku,
* výukový program pro školy,
* výsledky minulých ročníků.
I letos budou mít účastníci sčítání možnost zapojit se do slosování o ceny od firem, které občasnkou vědu rozhodly podpořit. Sponzoři soutěže v 8. ročníku Ptačí hodinky jsou: Primaroute, Plastia, PROBIO, KAZDA, BirdSong Coffee, Alza a BUSHMAN. Všem sponzorům i Obchodu ČSO za jejich příspěvky do soutěže mnohokrát děkujeme!
Ve středu 17. prosince sledujte pořad Ornitolog na drátě na téma Ptačí hodinka a ptáci na krmítku.
Kontakty pro novináře:
Filip Tuháček, tuhacek@birdlife.cz, 775 560 388
Dita Hořáková, horakova@birdlife.cz, 774 447 138
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
