Tiskové zprávy
VÚLHM: Vědci nabízejí nové možnosti, jak dobře pěstovat douglasku v našich lesích
Vědečtí pracovníci z Výzkumné stanice Opočno na základě nových poznatků zformulovali základní pravidla pro pěstování nesmíšených i smíšených porostů s douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii (Mirbel) Franco). Příručka „Výchova porostů s douglaskou“ (z edice Lesnický Průvodce) se opírá o výsledky zjištěné na výzkumných plochách a potvrzené v podobných experimentech v zahraničí. Jedná se o jeden z výstupů (certifikovanou metodiku) čtyřletého projektu (2011 – 2014) „Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR“, který byl financován ministerstvem zemědělství.
Jak uvádějí autoři v čele s Marianem Slodičákem, přes známé přednosti douglasky tisolisté, není dosud její potenciál v lesním hospodářství České republiky dostatečně využíván a její zastoupení v druhové skladbě našich lesů činí méně než 0,2 procenta. Toto malé zastoupení je zřejmě i důvodem malých zkušeností s jejím pěstováním v podmínkách ČR. Nová příručka navazuje na dosud nečetné publikace zabývající se pěstováním douglasky v České republice a je určena pro lesní hospodáře, projekční kanceláře, vlastníky a správce lesů, organizace státní správy lesů a ochrany přírody apod.
Pěstební doporučení jsou formulována pro porosty z přirozené obnovy, porosty vzniklé výsadbou a porosty s opožděnou výchovou. Dlouhodobým cílem výchovy porostů s douglaskou je dosáhnout v dospělém věku její přibližně 20% příměsi, kterou, vzhledem k růstovým vlastnostem douglasky budou tvořit převážně nadúrovňoví jedinci.
Porostní plocha douglasky tvořila v roce 2013 v České republice zhruba 5800 hektarů. Z toho v prvním a v druhém věkovém stupni je 1800 ha a každý rok lze podle vývoje posledních let odhadnout nárůst výměry douglasky o asi 100 ha.
Řádná výchova podle navržených postupů vytváří vhodné podmínky pro dopěstování kvalitních porostů s douglaskou do dospělého věku.
Protože douglaska poskytuje více dřeva než naše jiné dřeviny, mohou vlastníci lesů kalkulovat s vyššími zásobami dřeva, jež budou mít k dispozici v době dospělosti těchto porostů, a to asi až o 300 m3/ha, a tedy i s vyšším finančním výnosem ze svých lesů. Dospělé porosty douglasky dosahují produkce dřeva kolem 1 000 m3/ha, pro porovnání smrk dává asi 700 m3/ha.
Douglaska tisolistá, původem severoamerická dřevina, byla do Evropy zavedena koncem 18. století a postupně se stala v lesnicky vyspělých zemích západní a střední Evropy nejrozšířenější introdukovanou dřevinou. Výsledky z nových experimentů, potvrzené i poznatky ze zahraničí, přinášejí například zjištění, že:
• Douglaska velmi dobře a bezprostředně reaguje na výchovu zvýšením intenzity přírůstu. Byly zaznamenány náznaky stabilizace (zlepšení štíhlostního kvocientu) uvolněných stromů již po první růstové periodě.
• Pozitivní efekt výchovného zásahu byl potvrzen také ve velmi hustých mlazinách vzniklých přirozeným zmlazením douglasky.
• Byl identifikován příznivý vliv výchovných zásahů na přimíšené dřeviny (SM, BO, JD), které reagovaly na uvolnění ještě intenzivněji než douglaska. Výchovou tak bylo podpořeno zachování směsi v porostech.
Podrobnosti o pěstování douglasky jsou k dispozici na internetových stránkách VÚLHM:
http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_8_2014.pdf
Vysvětlivky
Výchova lesních porostů:
soubor pěstebních opatření, jimiž se ovlivňuje struktura, růst, vývoj, zdravotní stav a odolnost lesních porostů v souladu s hospodářským cílem, od mlazin až do počátku mýtního věku porostu.
Obmýtní doba, obmýtí:
a) plánovitě určená produkční doba hospodářského souboru.
b) Průměrná reprodukční doba porostů v rámci jednotky, zajišťující trvalou, nepřetržitou a vyrovnanou produkci (lesní hospodářský celek, kategorie lesa, skupina hospodářských souborů apod.)
Introdukovaná dřevina:
dřevina zavedená člověkem do území mimo areál svého přirozeného rozšíření
(Základní lesnické názvosloví, VÚLHM Jíloviště – Strnady, 1992)
Kontakt:
Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D.
Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. David Dušek
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.,
Útvar pěstování lesa (VS Opočno)
Na Olivě 550, 517 73 Opočno, tel.: +420 494 668 391
e-mail: slodicak@vulhmop.cz, novak@vulhmop.cz, dusek@vulhmop.cz
Jak uvádějí autoři v čele s Marianem Slodičákem, přes známé přednosti douglasky tisolisté, není dosud její potenciál v lesním hospodářství České republiky dostatečně využíván a její zastoupení v druhové skladbě našich lesů činí méně než 0,2 procenta. Toto malé zastoupení je zřejmě i důvodem malých zkušeností s jejím pěstováním v podmínkách ČR. Nová příručka navazuje na dosud nečetné publikace zabývající se pěstováním douglasky v České republice a je určena pro lesní hospodáře, projekční kanceláře, vlastníky a správce lesů, organizace státní správy lesů a ochrany přírody apod.
Pěstební doporučení jsou formulována pro porosty z přirozené obnovy, porosty vzniklé výsadbou a porosty s opožděnou výchovou. Dlouhodobým cílem výchovy porostů s douglaskou je dosáhnout v dospělém věku její přibližně 20% příměsi, kterou, vzhledem k růstovým vlastnostem douglasky budou tvořit převážně nadúrovňoví jedinci.
Porostní plocha douglasky tvořila v roce 2013 v České republice zhruba 5800 hektarů. Z toho v prvním a v druhém věkovém stupni je 1800 ha a každý rok lze podle vývoje posledních let odhadnout nárůst výměry douglasky o asi 100 ha.
Řádná výchova podle navržených postupů vytváří vhodné podmínky pro dopěstování kvalitních porostů s douglaskou do dospělého věku.
Protože douglaska poskytuje více dřeva než naše jiné dřeviny, mohou vlastníci lesů kalkulovat s vyššími zásobami dřeva, jež budou mít k dispozici v době dospělosti těchto porostů, a to asi až o 300 m3/ha, a tedy i s vyšším finančním výnosem ze svých lesů. Dospělé porosty douglasky dosahují produkce dřeva kolem 1 000 m3/ha, pro porovnání smrk dává asi 700 m3/ha.
Douglaska tisolistá, původem severoamerická dřevina, byla do Evropy zavedena koncem 18. století a postupně se stala v lesnicky vyspělých zemích západní a střední Evropy nejrozšířenější introdukovanou dřevinou. Výsledky z nových experimentů, potvrzené i poznatky ze zahraničí, přinášejí například zjištění, že:
• Douglaska velmi dobře a bezprostředně reaguje na výchovu zvýšením intenzity přírůstu. Byly zaznamenány náznaky stabilizace (zlepšení štíhlostního kvocientu) uvolněných stromů již po první růstové periodě.
• Pozitivní efekt výchovného zásahu byl potvrzen také ve velmi hustých mlazinách vzniklých přirozeným zmlazením douglasky.
• Byl identifikován příznivý vliv výchovných zásahů na přimíšené dřeviny (SM, BO, JD), které reagovaly na uvolnění ještě intenzivněji než douglaska. Výchovou tak bylo podpořeno zachování směsi v porostech.
Podrobnosti o pěstování douglasky jsou k dispozici na internetových stránkách VÚLHM:
http://www.vulhm.cz/sites/files/Informatika/Metodiky/LP_8_2014.pdf
Vysvětlivky
Výchova lesních porostů:
soubor pěstebních opatření, jimiž se ovlivňuje struktura, růst, vývoj, zdravotní stav a odolnost lesních porostů v souladu s hospodářským cílem, od mlazin až do počátku mýtního věku porostu.
Obmýtní doba, obmýtí:
a) plánovitě určená produkční doba hospodářského souboru.
b) Průměrná reprodukční doba porostů v rámci jednotky, zajišťující trvalou, nepřetržitou a vyrovnanou produkci (lesní hospodářský celek, kategorie lesa, skupina hospodářských souborů apod.)
Introdukovaná dřevina:
dřevina zavedená člověkem do území mimo areál svého přirozeného rozšíření
(Základní lesnické názvosloví, VÚLHM Jíloviště – Strnady, 1992)
Kontakt:
Doc. RNDr. Marian Slodičák, CSc., Ing. Dušan Kacálek, Ph.D.
Ing. Jiří Novák, Ph.D., Ing. David Dušek
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.,
Útvar pěstování lesa (VS Opočno)
Na Olivě 550, 517 73 Opočno, tel.: +420 494 668 391
e-mail: slodicak@vulhmop.cz, novak@vulhmop.cz, dusek@vulhmop.cz
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
