Projekt OWAD: Vědci potvrdili pět center výskytu vlků v česko-saském pohraničí a odkrývají jejich ekologii

Dvě smečky vlků se nově usadily v severočeském pohraničí během uplynulého roku. Další tři smečky se vyskytují v Sasku a významně zasahují i do Čech. Dokládají to právě vyhodnocené výsledky první sezóny tříletého přeshraničního projektu OWAD. Odborníci z Fakulty životního prostředí ČZU v Praze a přírodovědného muzea ve Zhořelci potvrdili centra vlčího výskytu v Národním parku České Švýcarsko a v Krušných horách. Tři další, rozmnožující se smečky nalezli v Sasku kolem šluknovského výběžku. Důkazem je 71 snímků z fotopastí a 31 výsledků genetických testů. Výzkum odkrývá i přítomnost a složení fauny ve vlčích teritoriích. Ukazuje se, že Krušné hory hostí desetkrát vyšší stavy jelenů evropských než národní park. Výstupy projektu slouží také spolupracující Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) a místním správcům lesů.

První projektový monitoring zahrnoval v zimě a na jaře zejména pochůzky v terénu (1458 km) a intenzivní průzkumy pomocí desítek fotopastí (déle než 4000 dní). Potvrzených nálezů vlků, v monitorovací metodě SCALP označených jako C1, vědci zaznamenali 59.

„Vlk se velmi rychle šíří středoevropskou krajinou, což dokládá meziroční posun v osidlování pohraničí vznikem dvou nových teritorií. U třech německých smeček jsme zaznamenali šest vlčat. Zúročuje se nám spolupráce se všemi, kdo mají s výskytem vlků co do činění a správci lesů od nás dostávají přehled zaznamenaných druhů živočichů. Mají tak například přehled o tom, že nejpočetnějším savcem je bez konkurence jelen evropský, následovaný srncem. Stavy kopytníků se ale mezi studovanými lokalitami výrazně liší,“ uvedl vedoucí projektu Aleš Vorel z ČZU.

Předběžné analýzy rozboru trusu vlků ze severních Čech dokládají, že jejich potrava se příliš neliší od potravy saských vlků. V naprosté převaze je v trusu přítomen srnec a jelen, a další běžní kopytníci (prase divoké, muflon, daněk), přítomni jsou i zajícovci. Výskyt hospodářských zvířat byl ve vzorcích minimální, pohyboval se mezi 1-2 procenty.

Území projektu OWAD zabírá převážně lesnaté části pohraničí mezi ČR a Saskem od ašského výběžku po masiv Ještědu. Vědci se soustředí na lokality s dříve potvrzeným či očekávaným výskytem vlků a využívají širokou síť spolupracovníků z lesních správ, mysliveckých sdružení, orgánů ochrany přírody i nadšených dobrovolníků.

Cílem projektu OWAD, jehož hlavním řešitelem je Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), je posílení přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Saskem při výměně informací a zkušeností s ochranou vlků a snižováním konfliktního potenciálu vlků. Partnery projektu jsou Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a AOPK ČR, která má klíčovou úlohu právě v práci s veřejností. Za německou stranu je projektovým partnerem Senckenbergská přírodovědná společnost zastoupená Muzeem pro přírodovědu ve Zhořelci (Museum Görlitz).

O průběhu projektu informuje web https://owad.fzp.czu.cz. Stránka www.navratvlku.cz, kterou provozuje AOPK ČR, je určena zejména majitelům stád hospodářských zvířat. Informuje o způsobu života a chování vlka a o tom, jak nejlépe ochránit stáda před škodami způsobenými vlkem. Projekt „Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné příhraniční krajině (OWAD)“ byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika INTERREG - Svobodný stát Sasko 2014-2020.