Tiskové zprávy
Česká krajina: Vědecké špičky z celého světa dnes navštíví milovickou rezervaci velkých kopytníků v rámci pražské biogeografické konference
Desítky špičkových vědců z celého světa dnes navštíví známou rezervaci velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice. Její prohlídka je součástí prestižní mezinárodní konference, kterou v Praze pořádá Mezinárodní biogeografická společnost (International Biogeography Society – IBS).
„Na konferenci se sjely špičky z oboru z celého světa. Tedy experti, kteří se zabývají biogeografií, makroekologií, rozšířením organismů a jejich společenstev v prostoru a čase,“ vysvětlil David Storch, předseda výboru České společnosti pro ekologii, která pražskou konferenci organizuje.
Zájem o milovickou rezervaci byl přitom větší, než kapacity exkurze umožnovaly. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Účastníci konference si mohli vybrat z celkem pěti lokalit v rámci České republiky, ale právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce lidí, takže jsme nakonec museli jejich počet z kapacitních důvodů omezit,“ vysvětlil David Storch. I když byl zájem větší, do milovické rezervace se tak dnes podívá na šest desítek vědců. Mezi nimi i lidé z týmu Jens-Christiana Svenninga, dánského ekologa a biogeografa, profesora na katedře biologie na Aarhuské univerzitě. Ten patří mezi přední experty na takzvaný rewilding, tedy obnovu přírody prostřednictvím návratu klíčových druhů, včetně velkých kopytníků.
Vysoký zájem o milovickou rezervaci nebyl způsobený jen tím, že v zimním období, kdy nekvete vegetace, patří pohled na velké kopytníky k tomu nejatraktivnějšímu, co mohou vědci v Česku vidět. „Vliv megafauny, tedy velkých živočichů na přírodu patří k zásadním tématům pražské konference. V celém oboru se přitom těmto otázkám v posledních letech věnuje stále větší pozornost,“ zmínil David Storch.
Zájem předních vědců i zaměření pražské konference potvrdili, že velcí kopytníci hrají v ochraně přírody stále důležitější roli. „V České republice někdy bývají velcí kopytníci vnímáni jako alternativní nebo okrajové řešení. V ochranářsky vyspělých zemích jde však o zásadní téma a hlavní nástroj v péči o rozsáhlé plochy krajiny. Věřím, že prestižní mezinárodní konference pomůže změnit pohled na velké kopytníky v Česku,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Velcí kopytníci jsou v Česku nesmírně populární u veřejnosti a oceňovaní ze strany vědců, na rozdíl od zahraničí však tento způsob ochrany přírody v tuzemsku někdy naráží na nepochopení u některých úřadů.
V České republice v současné sobě existuje 15 rezervací velkých kopytníků. Rozloha většiny z nich dosahuje jen desítek hektarů, nejrozsáhlejší milovická má 350 hektarů. V Evropě jsou však podobné rezervace obvyklé i na plochách tisíců hektarů, a to i v mnohem hustěji zalidněných oblastech, jako je Nizozemí nebo Německo.
Pražské konference IBS se účastní na 430 vědců, koná se od 7. do 11. ledna 2024.
Biogeografie patří mezi nejstarší oblasti vědění lidstva. Lidé s ní pracovali dávno předtím, než se zformovala jako samostatný vědecký obor. Již na úsvitu lidské společnosti bylo nutné vědět, kde se vyskytují rostliny s jedlými plody nebo zvířata vhodná k lovu a kde naopak nebezpečné šelmy. Na praktických znalostech zařazených později do biogeografie tak záviselo přežití člověka i lidstva. „Dnes má biogeografie neméně důležitou úlohu. Je jedním z klíčových oborů, který může pomoci k záchraně biodiverzity a tím i celé planety,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
„Na konferenci se sjely špičky z oboru z celého světa. Tedy experti, kteří se zabývají biogeografií, makroekologií, rozšířením organismů a jejich společenstev v prostoru a čase,“ vysvětlil David Storch, předseda výboru České společnosti pro ekologii, která pražskou konferenci organizuje.
Zájem o milovickou rezervaci byl přitom větší, než kapacity exkurze umožnovaly. „Milovice jsou mezinárodně nejznámější projekt tohoto typu u nás. Účastníci konference si mohli vybrat z celkem pěti lokalit v rámci České republiky, ale právě o návštěvu Milovic se zajímalo zdaleka nejvíce lidí, takže jsme nakonec museli jejich počet z kapacitních důvodů omezit,“ vysvětlil David Storch. I když byl zájem větší, do milovické rezervace se tak dnes podívá na šest desítek vědců. Mezi nimi i lidé z týmu Jens-Christiana Svenninga, dánského ekologa a biogeografa, profesora na katedře biologie na Aarhuské univerzitě. Ten patří mezi přední experty na takzvaný rewilding, tedy obnovu přírody prostřednictvím návratu klíčových druhů, včetně velkých kopytníků.
Vysoký zájem o milovickou rezervaci nebyl způsobený jen tím, že v zimním období, kdy nekvete vegetace, patří pohled na velké kopytníky k tomu nejatraktivnějšímu, co mohou vědci v Česku vidět. „Vliv megafauny, tedy velkých živočichů na přírodu patří k zásadním tématům pražské konference. V celém oboru se přitom těmto otázkám v posledních letech věnuje stále větší pozornost,“ zmínil David Storch.
Zájem předních vědců i zaměření pražské konference potvrdili, že velcí kopytníci hrají v ochraně přírody stále důležitější roli. „V České republice někdy bývají velcí kopytníci vnímáni jako alternativní nebo okrajové řešení. V ochranářsky vyspělých zemích jde však o zásadní téma a hlavní nástroj v péči o rozsáhlé plochy krajiny. Věřím, že prestižní mezinárodní konference pomůže změnit pohled na velké kopytníky v Česku,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která milovickou rezervaci založila v roce 2015 ve spolupráci s vědci. Velcí kopytníci jsou v Česku nesmírně populární u veřejnosti a oceňovaní ze strany vědců, na rozdíl od zahraničí však tento způsob ochrany přírody v tuzemsku někdy naráží na nepochopení u některých úřadů.
V České republice v současné sobě existuje 15 rezervací velkých kopytníků. Rozloha většiny z nich dosahuje jen desítek hektarů, nejrozsáhlejší milovická má 350 hektarů. V Evropě jsou však podobné rezervace obvyklé i na plochách tisíců hektarů, a to i v mnohem hustěji zalidněných oblastech, jako je Nizozemí nebo Německo.
Pražské konference IBS se účastní na 430 vědců, koná se od 7. do 11. ledna 2024.
Biogeografie patří mezi nejstarší oblasti vědění lidstva. Lidé s ní pracovali dávno předtím, než se zformovala jako samostatný vědecký obor. Již na úsvitu lidské společnosti bylo nutné vědět, kde se vyskytují rostliny s jedlými plody nebo zvířata vhodná k lovu a kde naopak nebezpečné šelmy. Na praktických znalostech zařazených později do biogeografie tak záviselo přežití člověka i lidstva. „Dnes má biogeografie neméně důležitou úlohu. Je jedním z klíčových oborů, který může pomoci k záchraně biodiverzity a tím i celé planety,“ uzavřel Dalibor Dostál.
Ochranářská společnost Česká krajina na projektech spojených s ochranou přírody spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, Botanické zahrady hlavního města Prahy, Zoo Liberec, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.
Na projekt rezervace velkých kopytníků v Milovicích může veřejnost přispět prostřednictvím portálu darujme.cz/krajina .
Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporuje Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV 21, Záchrana a obnova krajiny, dále společnosti Nadace Benetheo, Qminers, Accace, Semix, ProfiG2, Bird & Bird, Nadační fond rodiny Orlických, Printwell, Delta Light Czech, Bříza & Trubač, advokátní kancelář, Zelená domácnost, Amanita Design, Linde, Vertue, Pro živou zahradu, JK Jitka Kudláčková, Nadace ČEZ, Megabooks CZ, Net4Gas, Pivovar Zubr, Cestovní kancelář Periscope Skandinávie, Hotelová škola Poděbrady, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost.
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
