https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/tiskove-zpravy/vice-strakapoudu-i-dlasku-zaznamenali-dobrovolnici-behem-ptaci-hodinky.vitezstvi-obhajila-sykora-konadra
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Česká společnost ornitologická: Více strakapoudů i dlasků zaznamenali dobrovolníci během Ptačí hodinky. Vítězství obhájila sýkora koňadra

Přes 35 tisíc dobrovolníků se 7.–9. ledna zapojilo do programu sčítání ptáků během akce Ptačí hodinka České společnosti ornitologické (ČSO). Je to o 8 tisíc více než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Letos účastníci pozorovali celkem 707 133 ptáků. Nejpočetnějším hostem krmítek a zahrad byla, stejně jako ve všech třech předchozích ročnících, sýkora koňadra. V porovnání s loňským ročníkem na krmítka letos přilétlo více jedinců lesních druhů – strakapoudů, sojek, brhlíků, hýlů či dlasků.

Žádný jiný pták nepřiletěl při Ptačí hodince častěji než sýkora koňadra. „Zaznamenalo ji 88 % sčitatelů. Celkový počet pozorovaných koňader se vyšplhal na 134 549,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.

Sýkora koňadra tak ovládla statistiky jak v plošném výskytu, tak v celkových počtech, což jsou dva rozdílné údaje, které ornitologové během Ptačí hodinky sledují. „Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka. Žebříček nejčastěji zaznamenaných druhů je ale trochu jiný. Vysoká početnost nemusí znamenat, že druh během své hodinky viděla většina účastníků. Pěkně to lze ilustrovat na příkladu vrabců a modřinek. Zatímco modřinky se ukázaly na 71 % krmítek, vrabci navštívili během sčítání zhruba 40 % krmítek (oba druhy vrabců podobně). Když už se ale vrabci objevili, přilétli průměrně v mnohem větším hejnu – takže ve výsledku početně předběhli „častější“ modřinky,“ vysvětluje Jechumtál Skálová.

Jedním z druhů, které dobrovolníci letos pozorovali mnohem častěji než loni, je strakapoud velký. „Zatímco loni navštívil během sčítání 26 % všech krmítek, letos jsme ho spatřili na 42 % krmítek. A strakapoud velký se tak stal pátým nejčastěji pozorovaným druhem. Dlasky tlustozobé jsme zaznamenali dokonce třikrát častěji než loni – v roce 2021 mělo na dlaska štěstí 5,6 % pozorovatelů, při letošním sčítání dokonce 16,4 %. Hojněji jsme pozorovali i další lesní druhy ptáků, jako jsou sojky, hýli či brhlíci. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. Když se u těchto druhů podíváme na proběhlé čtyři ročníky, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Jechumtál Skálová.

Oficiální výsledky včetně možnosti filtrování krajů a okresů jsou k dispozici na webu https://ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky-2022/.

Letos jsme také zaznamenali mnohem více kosů černých. „Kosi v roce 2020 přilétli na 50 % krmítek, v roce 2021 jsme je viděli na 57 % krmítek a letos dokonce na 66 %,“ dodává Jechumtál Skálová.

Čtvrtého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 7. do 9. ledna se zúčastnilo 35 tisíc lidí z celé republiky, kteří pozorovali 707 tisíc ptáků. „Sčítalo i 446 školních kolektivů, dohromady se sčítání účastnilo 3049 žáků se svými učiteli a vychovateli,“ doplňuje Jechumtál Skálová.

Od prvního ročníku Ptačí hodinky v roce 2019 počty účastníků každoročně rostou.

Podle metodiky museli pozorovatelé na místě setrvat hodinu a zaznamenat vždy nejvyšší počet současně pozorovaných jedinců každého druhu. Na necelá 2 % krmítek nepřilétli během 60 minut žádní ptáci. „I taková pozorování jsou velmi cenná – pomáhají nám zjistit, kde ptáci naopak chybí,“ říká Jechumtál Skálová.


I nadále můžete posílat fotografie krmítkových ptáků

Ornitologové během víkendu také vyzývali účastníky k zaslání fotografií ze sčítání. Sešlo se jich několik stovek a ke zhlédnutí jsou na Flickru ČSO. Lidé mohou i nadále nahrávat fotografie z krmítek.

„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout. Zároveň je vhodné pozorování ohlásit na birdlife.cz/choroby, kde jsou i další informace. Je nutné také informovat sousedy, kteří mají krmítka,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.


Přikrmování je vhodné v březnu ukončit

Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.

Další z programů občanské vědy ČSO, do kterého se může veřejnost zapojit, je sledování příletu čápů bílých a zaznamenávání průběhu hnízdění. Hlavní vlnu příletů ornitologové očekávají během března. První navrátilce už je ale možné na hnízdech pozorovat i teď. Více informací na birdlife.cz/capi/.

Pátý ročník Ptačí hodinky uspořádá ČSO 6.–8. ledna 2023.


Kontakty pro novináře:
Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky, skalova@birdlife.cz, tel. 774 920 389
Dita Hořáková, propagace Ptačí hodinky, horakova@birdlife.cz, tel. 604 673 798

Ptačí hodinka je dlouhodobý program občanské vědy České společnosti ornitologické, pomocí kterého chtějí ornitologové zjistit více o chování ptáků přezimujících v České republice. Program je určený pro širokou veřejnost a je vhodný pro každého, i bez předchozích zkušeností se sčítáním ptáků. Prvního ročníku v lednu 2019 se zúčastnilo 14 tisíc lidí, druhého ročníku v lednu 2020 víc než 21 tisíc lidí a třetího ročníku přes 27 tisíc lidí. V lednu 2022 se zapojilo přes 35 tisíc lidí. Ve všech ročnících byla nejpočetněji pozorovaným ptákem sýkora koňadra. Výsledky jsou k dispozici na webu https://ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky
Tento článek patří do kategorie |

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
 
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist