Tiskové zprávy
TOP 09: Vitula chce „jihomoravský NERV“. Pozval by do něj podnikatele ve školství Kaniu či sociologa Prokopa
15. května 2020 | TOP 09
Náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Vitula chce společně se čtrnácti odborníky a institucemi vytvořit orgán, který pomůže Jihomoravskému kraji. Cílem jeho projektu Cesta ven je zachování jihomoravských firem v co nejlepší kondici, restart ekonomiky i pomoc lidem v sociálních problémech. „Musíme z gruntu změnit přemýšlení o krajských a brněnských penězích. Je čas zapomenout na stavbu našich politických pomníčků a začít přemýšlet, jak zapojit veřejné finance,“ vysvětluje starosta a náměstek hejtmana Vitula.
Vitula chce ke spolupráci oslovit sociology, ekonomy, statistiky i odborné organizace. Součástí „jihomoravského NERVU“ mají být sociolog Daniel Prokop, statistik Ladislav Dušek či třeba člen žebříčku časopisu Forbes 30pod30 Ondřej Kania. „Když se o zlepšení situace v kraj budeme bavit jen s politiky ze zastupitelstva, nic moc nevymyslíme. Náš rozhled je velmi omezený. Nerozumíme spoustě věcí. Ani já, samozřejmě. Proto jsem oznámil v prvé řadě záměr vytvořit Cestu ven, jejíž součástí budou představitelé různých organizací, ale nezávislí ekonomové, akademici, zástupci sociální oblasti, sociologové,“ vysvětluje Vitula. Většina těchto navrhovaných lidí a institucí je z Brna a Jihomoravského kraje.
Ti by měli následně řešit témata jako:
1. Jak minimalizovat počet lidí v existenčních problémech (neudržení bydlení, exekuce, dluhové spirály, rozpady rodin…).
2. Jak minimalizovat počty zaniklých firem v důsledku koronakrize.
3. Nastartování chytré ekonomiky (inovace, nové marketingové strategie, nové produkty, green deal).
4. Fungující centra měst (městotvorná opatření, živá města s pestrou nabídkou služeb) jako zdroje zaměstnanosti. Brno bude sloužit jako modelový případ, ostatním městům bude navrhováno udělat totožná opatření.
V následujících dnech navrhne Vitula kolegům v radě Jihomoravského kraje i na magistrátu, aby společně zřídili pracovní orgán složený například z těchto institucí a lidí:
1. JIC – Jihomoravské inovační centrum, organizace města Brna, Kraje a univerzit
2. Daniel Prokop – přední český sociolog práce a vzdělávání
3. Ondřej Kania – strukturální modernizace škol na moderně řízené instituce schopné distančního vzdělávání
4. CERGE, Jakub Steiner - společné ekonomické pracoviště UK a Akademie věd
5. Ladislav Dušek - ÚZIS a Institut biostatiky a analýz Lékařské fakulty MU, ředitel ÚZISu i IBA, přední český expert na biostatistiku
6. Czech Globe, Michal Marek, Alexander Ač, Jan Hollan – Akademie věd, mitigační opatření, kvalitní know-how o tom, co dělají jinde
7. expert na investice a start-up
8. legislativec/právník - právní tým se zaměřením na ekonomii, obchodní právo, občanské právo a komunální právo
9. expert na zemědělství - bude nutná okamžitá transformace a adaptace na změnu klimatu a z toho vyplývající problémy se suchem. Současně je nutné významně posílit automatizaci a tak výrazně omezit potřebu nekvalifikované a extrémně špatně placené práce.
10. Charita, Oldřich Haičman/Podané ruce, Jindřich Vobořil - sociální oblast - potřeba analyzovat dopady krize s ohledem na možné zdroje inovací v sociální oblasti
11. Tereza Raabová, Economic impact - ekonomické dopady velkých akcí (Moto GP, Olympijská vesnička, kulturní festivaly), ekonomické dopady zničení turismu apod.
12. TIC, Jana Janulíková - komunikace se službami v oblasti cestovního ruchu
13. Ondřej Mulíček – geograf města, dopady na maloobchodní sít ve městech
14. Institut pro dopravní ekonomii, geografii a politiku ESF MU,
15. Martin Kvizda – špičkové vědecké pracoviště schopné počítat přínosy z investic do dopravní infrastruktury
A jak by si Vitula fungování Cesty ven představoval?
Navrhuji ihned vyčlenit v rozpočtu 3 miliony korun na práci této skupiny a zadat jim široce formulované zadání, jak transformovat komunální a krajské rozpočty tak, aby se minimalizoval počet existenčně ohrožených lidí, nikdo nepřišel o bydlení a děti, neroztočila se dluhová spirála, předešlo se pasti exekucí a zabránilo se likvidaci perspektivních firem, které by následně musely masivně propouštět.
Základním bodem přitom musí být, že se musíme dívat do budoucna a být si vědomi toho, že COVID 19 je jen taková malá ukázka toho, co dokáže příroda. Měli bychom mít stále na paměti, že „pandemie“ klimatické změny, která, pokud ji nebude intenzivně řešit, bude mít daleko drastičtější dopady.
Finanční východiska plánu jsou taková, že Kraj a zejména Brno mají v rozpočtu mnoho aktivit/položek na rozvojové aktivity, které jsou v tento okamžik ZBYTNÉ. Nechceme zpochybňovat jejich prospěšnost, ale jejich realizační fázi můžeme posunout.
Jedná se o akce jako je Janáčkovo kulturní centrum, Atletická hala kampus, hokejový stadion, Kreativní centrum, dostavba kanalizace, rekonstrukce některých komunikací, participativní rozpočet, rekonstrukce veřejných prostranství, tramvaj do kampusu, tramvaj Kamechy, terminál Starý Lískovec, sportovní hala gymnázia Ludvíka Daňka, program rozvoje venkova, prostředky na dotační tituly a akce ve sportu. Jedná se o stovky milionů až miliardy korun, které není nutné letos vynaložit plánovaným způsobem a tyto finance lze použít na protikrizová opatření.
Pojďme o tom společně přemýšlet a pojďme použít veřejné rozpočty pro záchranu soudržné společnosti. Zdroje jsou omezené, ale jsou tu.
Celý výchozí dokument je zde: https://drive.google.com/file/d/1K7QRazxotaMFgAd3xZWmCBtU1rZvPA4H/view
Vitula chce ke spolupráci oslovit sociology, ekonomy, statistiky i odborné organizace. Součástí „jihomoravského NERVU“ mají být sociolog Daniel Prokop, statistik Ladislav Dušek či třeba člen žebříčku časopisu Forbes 30pod30 Ondřej Kania. „Když se o zlepšení situace v kraj budeme bavit jen s politiky ze zastupitelstva, nic moc nevymyslíme. Náš rozhled je velmi omezený. Nerozumíme spoustě věcí. Ani já, samozřejmě. Proto jsem oznámil v prvé řadě záměr vytvořit Cestu ven, jejíž součástí budou představitelé různých organizací, ale nezávislí ekonomové, akademici, zástupci sociální oblasti, sociologové,“ vysvětluje Vitula. Většina těchto navrhovaných lidí a institucí je z Brna a Jihomoravského kraje.
Ti by měli následně řešit témata jako:
1. Jak minimalizovat počet lidí v existenčních problémech (neudržení bydlení, exekuce, dluhové spirály, rozpady rodin…).
2. Jak minimalizovat počty zaniklých firem v důsledku koronakrize.
3. Nastartování chytré ekonomiky (inovace, nové marketingové strategie, nové produkty, green deal).
4. Fungující centra měst (městotvorná opatření, živá města s pestrou nabídkou služeb) jako zdroje zaměstnanosti. Brno bude sloužit jako modelový případ, ostatním městům bude navrhováno udělat totožná opatření.
V následujících dnech navrhne Vitula kolegům v radě Jihomoravského kraje i na magistrátu, aby společně zřídili pracovní orgán složený například z těchto institucí a lidí:
1. JIC – Jihomoravské inovační centrum, organizace města Brna, Kraje a univerzit
2. Daniel Prokop – přední český sociolog práce a vzdělávání
3. Ondřej Kania – strukturální modernizace škol na moderně řízené instituce schopné distančního vzdělávání
4. CERGE, Jakub Steiner - společné ekonomické pracoviště UK a Akademie věd
5. Ladislav Dušek - ÚZIS a Institut biostatiky a analýz Lékařské fakulty MU, ředitel ÚZISu i IBA, přední český expert na biostatistiku
6. Czech Globe, Michal Marek, Alexander Ač, Jan Hollan – Akademie věd, mitigační opatření, kvalitní know-how o tom, co dělají jinde
7. expert na investice a start-up
8. legislativec/právník - právní tým se zaměřením na ekonomii, obchodní právo, občanské právo a komunální právo
9. expert na zemědělství - bude nutná okamžitá transformace a adaptace na změnu klimatu a z toho vyplývající problémy se suchem. Současně je nutné významně posílit automatizaci a tak výrazně omezit potřebu nekvalifikované a extrémně špatně placené práce.
10. Charita, Oldřich Haičman/Podané ruce, Jindřich Vobořil - sociální oblast - potřeba analyzovat dopady krize s ohledem na možné zdroje inovací v sociální oblasti
11. Tereza Raabová, Economic impact - ekonomické dopady velkých akcí (Moto GP, Olympijská vesnička, kulturní festivaly), ekonomické dopady zničení turismu apod.
12. TIC, Jana Janulíková - komunikace se službami v oblasti cestovního ruchu
13. Ondřej Mulíček – geograf města, dopady na maloobchodní sít ve městech
14. Institut pro dopravní ekonomii, geografii a politiku ESF MU,
15. Martin Kvizda – špičkové vědecké pracoviště schopné počítat přínosy z investic do dopravní infrastruktury
A jak by si Vitula fungování Cesty ven představoval?
Navrhuji ihned vyčlenit v rozpočtu 3 miliony korun na práci této skupiny a zadat jim široce formulované zadání, jak transformovat komunální a krajské rozpočty tak, aby se minimalizoval počet existenčně ohrožených lidí, nikdo nepřišel o bydlení a děti, neroztočila se dluhová spirála, předešlo se pasti exekucí a zabránilo se likvidaci perspektivních firem, které by následně musely masivně propouštět.
Základním bodem přitom musí být, že se musíme dívat do budoucna a být si vědomi toho, že COVID 19 je jen taková malá ukázka toho, co dokáže příroda. Měli bychom mít stále na paměti, že „pandemie“ klimatické změny, která, pokud ji nebude intenzivně řešit, bude mít daleko drastičtější dopady.
Finanční východiska plánu jsou taková, že Kraj a zejména Brno mají v rozpočtu mnoho aktivit/položek na rozvojové aktivity, které jsou v tento okamžik ZBYTNÉ. Nechceme zpochybňovat jejich prospěšnost, ale jejich realizační fázi můžeme posunout.
Jedná se o akce jako je Janáčkovo kulturní centrum, Atletická hala kampus, hokejový stadion, Kreativní centrum, dostavba kanalizace, rekonstrukce některých komunikací, participativní rozpočet, rekonstrukce veřejných prostranství, tramvaj do kampusu, tramvaj Kamechy, terminál Starý Lískovec, sportovní hala gymnázia Ludvíka Daňka, program rozvoje venkova, prostředky na dotační tituly a akce ve sportu. Jedná se o stovky milionů až miliardy korun, které není nutné letos vynaložit plánovaným způsobem a tyto finance lze použít na protikrizová opatření.
Pojďme o tom společně přemýšlet a pojďme použít veřejné rozpočty pro záchranu soudržné společnosti. Zdroje jsou omezené, ale jsou tu.
Celý výchozí dokument je zde: https://drive.google.com/file/d/1K7QRazxotaMFgAd3xZWmCBtU1rZvPA4H/view
Tento článek patří do kategorie |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
